2. srpna 2001
Odbory odmítají vládou chystaný prodej lukrativních nemovitostí a pozemků Českých drah, zejména v Praze. Vláda ustupuje ze svého postoje, že při transformaci drah nepůjde cestou rozprodávání majetku, řekl minulý týden místopředseda Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Jiří Kratochvíl. „V poslední době nepoznávám podle vyjádření a hlavně podle činů, zda jde o pravicovou či levicovou vládu,“ komentoval odborový předák materiál k privatizaci „nepotřebného majetku“ drah. „Pro mě osobně je to rozčarování,“ dodal. Z pražských nemovitostí navržených k privatizaci Jiří Kratochvíl jmenoval z vládního materiálu především palác Sevastopol. Jedná se o tři opravené objekty, ve kterých dříve sídlilo ministerstvo dopravy a spojů. „Stejně nemoudrý“ je podle něj záměr prodat lukrativní pozemky v Praze Bubnech, Holešovicích, Vršovicích, Libni, Dejvicích a na Žižkově. Vhodnější by bylo pronajmout je zahraničním firmám, které o ně již projevily zájem, na 99 let. Dobře připravené nájemní smlouvy, které by respektovaly inflaci, by zajistily stálý příjem, dodal. Odbory mají podle Jiřího Kratochvíla rovněž námitky proti prodeji nemovitostí patřících železničnímu zdravotnictví. Považují to za ústup od myšlenky, že by se mělo stát základem budoucího zdravotnictví dopravního. Nevadí jim naopak prodej mateřských škol a kulturních domů. Podle Jiřího Kratochvíla nelze nic namítat proti privatizaci celé řady dalšího majetku drah, pokud by však byl prodán za tržní cenu a výnos investován zpět do železnice. „Zkušenosti máme takové, že se tyto věci prodávají za zlomek ceny a z tohoto zlomku se jen zlomeček objeví zpět v Českých drahách,“ uzavřel. O privatizaci nepotřebného majetku, se kterým mají ČD právo hospodařit, rozhodla vláda letos v lednu. Ministerstvo dopravy a spojů navrhlo celkem 18 nemovitostí privatizovat podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, dalších 11 nemovitostí pak jednodušším způsobem podle zákona o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Zatímco zákon o podmínkách převodu majetku státu umožňuje dosahovat kupní cenu pod cenou podle znaleckého posudku, zákon o majetku ČR toto neumožňuje a cena se sjednává nejméně ve výši obvyklé pro dané místo. „Tento postup zabezpečí vyšší příjem pro stát,“ uvedla mluvčí ČD Martina Benešová. Druhá varianta je podle jejích slov administrativně méně náročná, protože není nutné zpracovávat privatizační projekt a do prodeje navíc není zapojen Fond národního majetku. Dráhy navíc mají možnost vyhovět některým požadavkům organizačních složek státu na převod majetku a ovlivnit i zachování původního účelu užívání. (čtk)
