19. července 2001
Už rok platí v České republice nový námořní zákon. O tom, jak se uplatnil v praxi, ale i o dalších aktuálních otázkách z oblasti námořní dopravy jsme hovořili s ředitelkou odboru plavby a vodních cest ministerstva dopravy a spojů ing. Magdalenou Konvičkovou. „Loni v červenci začal platit nový zákon o námořní plavbě, jehož znění ministerstvo připravovalo ve značném časovém tlaku. Jak se zákon v přijaté podobě nakonec osvědčil v praxi?“ "Nový zákon o námořní plavbě rozdílně od předchozí právní úpravy, tedy zákona č. 61/1952, nově upravil řadu specifických problémů, jako například problematiku rekreačních a námořních jachet, aplikoval direktivy Evropské unie a Mezinárodní námořní organizace IMO, zpřísnil požadavky k získání dokladů odborné způsobilosti členů posádek námořních lodí a velitelů jachet a vymezil podrobnosti pro zápis plavidel do Námořního rejstříku u rozestavěných lodí. Kromě toho umožnil i souběžnou registraci plavidel. Po roční práci s novým zákonem již mohu konstatovat, že jako celek přispěl ke zlepšení postupu orgánů státní správy i ke zkvalitnění obsahu a formy dokladů plavidel i osob. I přesto však obsahuje řadu nedostatků, které bude nezbytně nutné upravit v průběhu příštích dvou let. Na kvalitě úpravy právního prostředí v oblasti námořní plavby se negativním způsobem podepsal i velmi krátký termín pro zpracování jedenácti prováděcích předpisů, které zpřesňují zákonné postupy. Velmi komplikovaným a kontroverzním prováděcím předpisem je například nařízení vlády o rekreačních plavidlech, jehož tvůrci museli akceptovat jak podmínky založené námořním zákonem a zákonem o vnitrozemské plavbě, tak i předpisy EHK OSN v dané oblasti a direktivy Evropské unie. Tento poslední prováděcí předpis nabude účinnosti až
1. ledna příštího roku." „Loni jste v rozhovoru pro Dopravní noviny (viz DN 28/00) uvedla, že máte určité signály, podle kterých by v námořním rejstříku mohla být zaregistrována první námořní obchodní loď. Stalo se tak?“ „Po nabytí účinnosti nového námořního zákona někteří zájemci konzultovali případy možného zápisu námořních obchodních lodí jiné vlajky pod českou vlajku. Kromě toho se zvažovaly i možnosti zápisu rozestavěných plavidel. V této chvíli však ještě není pod českou vlajkou žádná nová obchodní loď zaregistrována.“ „V červnu se v českém tisku objevila informace, že v rámci částečného umoření ruského dluhu by měli mít čeští námořníci možnost pracovat na třiceti nových dopravních lodích typu Valdaj z Petrohradských severních loděnic, které budou dodány už na jaře příštího roku. Obnovená námořní flotila by měla plout pod českou vlajkou a s českými posádkami. Můžete tuto zprávu komentovat? Máte k dispozici podrobnější informace?“ „Otázku případné deblokace části dluhu České republiky v Rusku projednávali premiéři vlád obou zemí na jednání, které se uskutečnilo v červnu v Petrohradě. Jako možná alternativa byla zvažována stavba dvaceti až třiceti říčně námořních lodí, která by měla být realizována v ruských loděnicích pod odborným technickým dohledem Českého lodního a průmyslového registru. V současné době probíhají jednání o podmínkách týkajících se provozu těchto plavidel, o způsobu jejich registrace a možnostech financování stavby. Předpokládaný termín pro ukončení zásadních jednání byl stanoven na říjen letošního roku a termín pro ukončení stavby prvních dvou plavidel ruská strana navrhla na polovinu příštího roku. Pro řešení deblokace touto cestou bude ovšem nezbytnou podmínkou i shoda obou subjektů na způsobu registrace rozestavěných lodí. Proto se v současné době porovnávají příslušná právní prostředí v obou zemích.“ „Na začátku června podepsal český ministr dopravy Jaromír Schling a jeho chorvatský protějšek Aloiz Tušek ´Memorandum o porozumění´, které má vytvořit předpoklady pro uzavření bilaterální smlouvy mezi ČR a Chorvatskem. Čeho by se smlouva měla týkat? Kdy předpokládáte její přijetí?“ „Memorandum o porozumění zakládá práce na přípravě mezivládní dohody v oblasti námořní plavby. Dohoda bude řešit vzájemné vztahy obou zemí zejména v oblasti využívání chorvatských přístavů pro přepravu českého zboží, plavbu českých rekreačních a námořních jachet a malých plavidel v chorvatských teritoriálních vodách, dále pak vzájemné uznávání dokladů námořníků a dokladů velitelů jachet, tedy průkazů odborné způsobilosti velitelů námořních jachet a průkazů způsobilosti rekreačních jachet. Kromě toho by dohoda měla řešit i otázky uznávání průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla, osvědčení o technické způsobilosti námořní jachty k plavbě a průkazů způsobilosti rekreační jachty k námořní plavbě a dále i vydávání námořních knížek občanům druhé smluvní země. V průběhu jednání, na kterém bylo memorandum podepsáno, předal ministr Jaromír Schling svému chorvatskému protějšku všechny vzorové doklady vydávané Námořním úřadem ČR a plavebním úřadem – Státní plavební správou. Představitelé Chorvatska uvedli, že doklady budou předány na všechny kapitanáty Chorvatska jako jediné platné dokumenty českých subjektů provozujících plavidlo pod českou vlajkou. Obsahem mezivládní dohody bude i úprava vztahů při posuzování technické způsobilosti plavidel lodním a průmyslovým registrem Chorvatska a úprava výkonů státního dohledu českých orgánů na chorvatském území.“ „V březnu letošního roku nabídlo ministerstvo dopravy a spojů k prodeji majetek ČR v přístavu Hamburk. Evidujete nějaké zájemce? V jaké fázi řešení jsou v současné době problémy v otázce vlastnictví majetku?“ „Na nabídku MDS na podnikatelské využití pozemků, staveb a zařízení v přístavu Hamburk reagovala společnost České přístavy, a. s., která svůj záměr následně doložila dokumentem ´Koncepce nového využití pronajatého majetku České republiky v přístavu Hamburk´. V předstihu před zveřejněním této nabídky projevila zájem o částečné využití majetku v přístavu Hamburk i společnost Cargo Transport, s. r. o., International Spedition. Stále však není s konečnou platností vyřešena otázka, který původní majetek České republiky v přístavu Hamburk byl v rámci privatizace státního podniku Československá plavba labsko-oderská převeden do vlastnictví ČSPL, a. s., a dokonce ani to, zda tento majetek obecně byl předmětem privatizace. Vedení Československé plavby labské dosud nepředložilo seznam staveb a zařízení, na které se jednoznačně vztahuje vlastnické právo či jiné věcné právo ČSPL a dokumenty, které by tato práva jednoznačně prokazovaly, především výpisy z příslušných registrů nemovitostí v Hamburku. Ani odbor plavby a vodních cest MDS nemá takové listinné doklady k dispozici. Nejistota ohledně vlastnických vztahů v majetku v Hamburku byla v první řadě způsobena nedostatečně zpracovaným privatizačním projektem státního podniku ČSPLO. V projektu totiž nebyl dostatečně konkrétním způsobem popsán majetek, který byl zahrnut do privatizace. Problematikou vlastnických vztahů a v návaznosti i smluvních vztahů se v současné době zabývá odbor plavby a vodních cest MDS ve spolupráci s oborem financí a ekonomiky a odborem legislativy.“ Martina Novická
