19. dubna 2001
Pro vytváření koncepcí dalšího rozvoje dopravy i pro řešení řady konkrétních problémů je nezbytné dostatečné množství vstupních informací. Jejich získávání je jedním z úkolů dopravního výzkumu, o němž jsme hovořili s ředitelem Centra dopravního výzkumu (CDV) ing. Josefem Mikulíkem, CSc. „Jaká je dnes podle Vás situace ve sféře dopravního výzkumu?“ „Začal bych poněkud obecněji. Stále u nás přetrvává vědomí, že výzkum je zbytečný a investovat do něj se nevyplácí. Toto vědomí navíc nachází svůj odraz i v restrikcích výzkumné sféry ze strany státního rozpočtu. Přitom však význam a kvalita získaných závěrů jsou ve velké míře závislé na množství finančních prostředků do výzkumu vložených, nepochybně však také na ochotě rozhodovacích orgánů výsledky výzkumu aplikovat v praktickém užití .“ „Jak je tomu v zahraničí?“ „Ve vyspělých zemích se výzkum považuje za hnací motor společnosti, což se promítá i v tom, nakolik se do něj investuje. Špičku v tomto směru představují Spojené státy americké a Japonsko, kde se na výzkum vynakládá v průměru 2,8, respektive 2,9 procenta hrubého domácího produktu. V západní Evropě činí tento podíl v průměru 1,8 procenta a v České republice pouhých 0,45 procenta. Přitom i samotná Evropská unie si již uvědomuje, že v této oblasti zaostává. Pod mottem „Na cestě k evropskému výzkumnému prostoru“ se proto připravuje nový program, který by měl přispět k vzájemnému provázání výzkumných kapacit zemí EU. Pro nás je potěšitelné, že se zde mimo jiné zdůrazňuje nutnost zapojení a podpory výzkumných kapacit zemí střední a východní Evropy. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že pokud se Česká republika skutečně chce stát rovnoprávným členem EU, je nezbytné, aby do výzkumu investovala obdobnou měrou.“ „Dopravní výzkum se potýká s obdobnými problémy?“ „Je naprosto zřejmé, že doprava je jakousi krevní soustavou společnosti – ovlivňuje jak její ekonomický, tak i sociální život. Pokud není funkční, nefunguje ani společnost. Například v České republice se činnostmi, které více či méně souvisejí s dopravou, zabývají téměř tři milióny obyvatel. Již to samo o sobě vypovídá o důležitosti dopravního sektoru. Podíváme-li se však v této souvislosti na to, v jaké míře je dopravní výzkum podporován, zjistíme naprosto děsivou skutečnost. Ve výdajích státního rozpočtu na výzkum a vývoj, které spravuje Rada Vlády ČR pro výzkum a vývoj, je ministerstvu dopravy a spojů přiděleno pouze jedno necelé procento z prostředků, které se na výzkum celkem vydávají. Toto jedno procento navíc musí pokrýt potřeby jak z oblasti dopravy, tak spojů! Je tudíž zcela evidentní, do jaké míry je pozice dopravního výzkumu v České republice podhodnocena.“ „Jedná se o setrvalý stav, nebo se situace postupně zlepšuje?“ „Nedávno jsem dělal určitý rozbor a zjistil jsem, že od roku 1996, kdy se k řízení výzkumu začalo přistupovat systematičtěji, podíl prostředků na dopravní výzkum dokonce mírně klesá. Zatímco v roce 1996 byl tento podíl něco málo přes jedno procento, letos již činí pouhých 0,7 procenta.“ „Můžete i tato čísla porovnat s údaji ze zahraničí?“ „V zemích Evropské unie jsou nejdůležitější tzv. Rámcové programy výzkumu a vývoje EU – v současnosti běží již pátý. Zatímco ve čtvrtém rámcovém programu bylo na dopravně orientované projekty určeno 8,4 procenta z celkových nákladů na výzkum, v pátém programu je to již 11,4 procenta. Z těchto údajů je myslím zcela jasně patrno, že Evropská unie si, na rozdíl od České republiky, význam dopravního výzkumu pro celou společnost plně uvědomuje a nemíní v této sféře nic zanedbat.“ „Nehraje zde ale také roli skutečnost, že země EU si uvědomují i mnohá rizika dopravy, například silniční?“ „Nepochybně, otázka přesycení celé společnosti dopravou a hledání optimálního uspořádání dopravy a její funkce je dnes velmi aktuální. Ne nadarmo patří mezi priority udržitelného rozvoje evropské společnosti minimalizace negativních dopadů dopravy na životní prostředí, zvýšení její bezpečnosti či zlepšení vzájemné provázanosti mezi jednotlivými druhy dopravy. Nejde tudíž již ani tak o technický rozvoj jako právě o co nejlepší sladění dopravy a souvisejících činností s životem celé společnosti. A právě dopravní výzkum by měl být prostředkem pro získávání objektivních podkladů pro následné koncepční rozhodování.“ „Lze skutečně získat objektivní výsledky? Například Mezinárodní unie silniční dopravy IRU prezentuje výsledky různých analýz dokládajících ekologičnost, bezpečnost a nezbytnost silniční dopravy. Naopak zastánci železniční dopravy argumentují výzkumy, které někdy dospívají k odlišným závěrům…“ „Samozřejmě i zde funguje konkurenční prostředí a každý druh dopravy hájí své zájmy – podtrhává své přednosti a snaží se potlačovat negativa. Základním úkolem dopravního výzkumu je proto přistupovat k této realitě objektivně a hledat způsob, jak skloubit přednosti jednotlivých druhů doprav bez ohledu na komerční zájmy jednotlivých skupin. Význam dopravního výzkumu v České republice je v současnosti o to větší, že stále ještě máme šanci, aby se naše doprava nedostala do slepé uličky, jak se tomu stalo v zemích EU, v USA či Japonsku. Spontánní rozvoj individuální i nákladní silniční dopravy způsobil těmto zemím obrovské problémy, které se nyní snaží řešit. Je však vždy snazší i finančně méně nákladné těmto potížím předejít, než se jimi zabývat, až když nastanou.“ „Provádí CDV v tomto ohledu nějaká srovnání?“ „Jednou z velkých priorit v EU je dnes prosazování veřejné dopravy. Nyní například porovnáváme rozvoj osobní dopravy v ČR a Nizozemsku, kde se v současné době pouze 9 procent cest vykonává veřejnou osobní dopravou. U nás je to přibližně 60 procent. Zatímco v Nizozemsku zoufale hledají způsob, jak lidi vrátit od individuální dopravy k veřejné, my můžeme těžit ze skutečnosti, že veřejná doprava je u nás zaběhnutým systémem. Analyzujeme proto období tamního rozvoje motorizace, čili 70. léta, a snažíme se odhalit, jaké dopravně-politické a ekonomické nástroje dovedly Nizozemsko až do současné neúnosné situace.“ „Zmínil jste se i o návaznosti výzkumných programů EU na výzkumy v zemích střední a východní Evropy. Jak je CDV zapojeno do mezinárodních aktivit?“ „Pochopitelně nechceme čekat, až se Česká republika začlení do EU, ale chceme se stát co nejdříve rovnoprávným partnerem – i z hlediska odborné úrovně. Mohu s potěšením konstatovat, že tento úkol se nám daří úspěšně plnit a ve srovnání s ostatními asociovanými zeměmi jsme, pokud jde o zapojení do evropského výzkumného programu, na špici. V rámci současného pátého rámcového programu EU jsme již skutečně bráni za rovnocenného partnera a věřím, že tomu bude i nadále. Dnes jsme již zapojeni do řešení 12 projektů a v nedávno ukončeném dalším kole nabídek jsme reagovali na nabídku třinácti konsorcií. Předpokládám, že zhruba polovina z našich projektů bude schválena. Jsme rovněž zapojeni do celé řady dalších mezinárodních aktivit a máme tak možnost přímo se podílet na výzkumných programech s celoevropským dopadem. Že si CDV již vydobylo patřičný respekt, dokládá například i skutečnost, že loni v říjnu se v Brně uskutečnilo zasedání řídicího výboru sdružení FEHRL (Forum of European Higway Research Laboratories). Jedná se o organizaci sdružující přední evropské výzkumné ústavy zabývající se silniční infrastrukturou a silničním výzkumem; CDV je jejím členem již od roku 1996. I prostřednictvím tohoto sdružení máme možnost reagovat na aktuální dění v evropském výzkumu a přinášet do něj naše podněty. Samozřejmě, vzhledem k naší vazbě na Ministerstvo dopravy a spojů ČR se účastníme také řady zasedání mnoha jiných významných mezinárodních organizací – například OECD, CEMT, programu COST, PIARC EHK OSN a dalších. Naše zkušenosti získané v rámci zahraniční spolupráce se pochopitelně snažíme v co největší míře uplatňovat v domácím prostředí. Letos je například zahajován nový program výzkumu a vývoje na léta 2001 až 2005, který má sloužit především k podpoře realizace dopravní politiky. Na jeho formulaci jsme se spolupodíleli i my a snažili jsme se o to, aby i při zachování národních specifik byl program již provázán s pátým rámcovým programem EU.“ Milan Frydryšek
