23. prosince 2010
Jednotný železniční trh může vedle samotného rozvoje železniční dopravy podpořit i evropské výrobce železniční techniky, kterým se v celosvětové konkurenci daří dlouhodobě se udržovat v čele odvětví. Na jednání s členy skupiny pro železniční dopravu Evropského parlamentu to na konci října v Berlíně uvedl ředitel generálního ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu DG Move Matthias Ruete.
Připomenul, že evropský železniční průmysl si na světovém trhu udržuje vynikající padesátiprocentní podíl. Aby si takové postavení mohl zachovat, bude nutné prosadit společný evropský železniční trh, zdůraznil Matthias Ruete. K dosažení tohoto cíle by podle něj měla přispět Vize 2050, kterou letos představil evropský komisař pro dopravu Siim Kallas.
Postupné rušení monopolu na železnici vedlo v letech 2000 až 2007 k nárůstu objemu zboží na železnici o 12 procent. Ve střední a východní Evropě, kde mívala tradičně silnou pozici, však železnice naopak zakázky ztratila. Podle Matthiase Rueteho je to především důsledek nedostatečných investic do infrastruktury a modernizace sektoru.
Ústředním tématem investice do infrastruktury
Investice do infrastruktury Evropská komise považuje za ústřední téma. Evropská unie prostřednictvím různých fondů podporuje projekty, které si kladou za cíl posílit roli železnice v dopravním systému. Podle jejího názoru bude ovšem zásadní i to, zda se podaří dosáhnout pokroku při vytváření systému poplatků za užití infrastruktury podle jednotných pravidel. V této souvislosti bude Evropská komise podporovat i další rozvoj železniční dopravy jednotlivými vozy, řekl Matthias Ruete.
Nedostatečná liberalizace
Předseda zájmového sdružení železničních speditérů IBS Olaf Krüger na jednání zdůraznil nedostatečný pokrok při liberalizaci evropského železničního trhu. Zatím se po-dařilo pouze otevřít segment ucelených vlaků mezi vlečkami a v kombinované dopravě mezi veřejnými terminály. „Oba tyto produkty však tvoří pouze padesát procent veškerého objemu nákladního provozu,“ zdůraznil Olaf Krüger.
V segmentu provozu jednotlivých vozů je situace podstatně horší. Podle Olafa Krügera je to z důvodu vysokých nároků na systém sestavování a rozdělování vlaků podle určení jednotlivých vagonů, které zvládají pouze velké podniky. Kromě toho přetrvávají i problémy s kapacitou seřaďovacích nádraží. Tvůrce evropské dopravní politiky proto Olaf Krüger vyzval, aby nevzdávali úsilí o posilování úlohy železnice.
n