22. března 2001
Do oblasti dopravy stále častěji pronikají i další samostatné vědní obory. Jedním z nich je informatika. O úrovni jejího uplatnění v silniční dopravě a silničním hospodářství jsme hovořili s ing. Janem Švarcem, technickým náměstkem Ředitelství silnic a dálnic. „Jak lze vysvětlit pojem telematika, který se v oblasti dopravy stále častěji používá?“ „Pojem telematika vznikl spojením slov ´telekomunikace´ a ´informatika´ a označuje poměrně nový směr, který se začal rozvíjet teprve v šedesátých letech. Silniční telematika integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím tak, aby se pro stávající infrastrukturu a komunikace zvýšily přepravní výkony, stoupla bezpečnost a zvýšila se psychická pohoda cestujících. Na Ředitelství silnic a dálnic se telematikou zabýváme z tohoto úhlu pohledu, ale telematika zasahuje i do dalších oborů dopravy. Setkáme se s ní na železnici, v letecké dopravě i ve vodním hospodářství. Pojem telematika je užíván především v Evropě, ve Spojených státech a v Japonsku se pro označení stejných principů používá název ´Inteligent Transportation Systems´ (ITS).“ „Na jaké úrovni je dnes podle Vás zavádění telematických systémů do silničního hospodářství v ČR?“ „Z hlediska komplexnosti je zavádění v počátečním stadiu. Jsou ovšem dokončeny některé menší, relativně samostatné projekty. V České republice se principy telematiky začaly na místních komunikacích uplatňovat už v době, kdy označení telematika ještě ani neexistovalo. Tehdy šlo především o zavádění moderních prvků řízení dopravy na komunikacích. K nim patří například plošná koordinace řízení dopravy světelnými signalizačními zařízeními, která se začala objevovat od poloviny sedmdesátých let. To je ovšem pouze jedna z okrajových částí telematiky.“ „Můžete tedy uvést konkrétní zrealizované telematické projekty v České republice?“ „Zatím jsou tři. Nejznámější je pravděpodobně informační systém na dálnici D5 před hraničním přechodem Rozvadov, který byl dokončen na přelomu let 1997 a 1998. Další dva spadají do oblasti speciálního řízení dopravy v tunelech. Jedná se o tunel Hřebeč na silnici I. třídy mezi Svitavami a Moravskou Třebovou a tzv. Pražskou radiálu, tedy čtyřpruhový tunel na příjezdu do Brna.“ „Existují ještě další navržené projekty připravené k realizaci?“ „V současné době hodnotíme aktuální stav a rozpracováváme možnosti aplikace telematických principů a systémů v širším měřítku. V budoucnu bychom se chtěli zaměřit na tři hlavní skupiny projektů. První budou tvořit projekty řízení dopravy na problematických a složitých úsecích komunikací, které by měly vést k zabezpečení plynulosti a především ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Takovým problematickým úsekem je například část dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Prahou. Na desetikilometrovém úseku Doubravice-Průhonice-Praha dochází i přes zvýšení kapacity v určitých časových obdobích roku k poměrně značným kongescím, které by v budoucnu mohly omezit řízení dopravy pomocí telematiky. Do této skupiny patří také řízení dopravy v tunelech, kde musíme zajistit vysokou bezpečnost provozu v obtížnějších podmínkách. Při jízdě tunelem se řidiči musí velice rychle adaptovat na změny zejména světelných podmínek a telematické systémy by jim měly včas zajistit dostatek informací pro bezpečnou jízdu. Druhou oblastí, ve které lze telematiku aplikovat, je problematika komplexního a aktuálního informování řidičů o silniční síti, o stavu provozu na jednotlivých úsecích a o překážkách, které se na komunikacích mohou vyskytnout. Pomocí systému GPS je možné sledovat pohyb vozidla po silniční síti a přenosem dalších informací lze řidiče upozornit na uzavírky, objížďky a nepředvídané překážky, které vznikly například v důsledku dopravních nehod. Řidiči by měli mít k dispozici nejaktuálnější informace o sjízdnosti komunikace a meteorologických podmínkách, které často mohou ovlivnit bezpečnost jízdy. Třetí formou uplatnění telematiky v silničním hospodářství je zavedení moderního způsobu zpoplatnění vybrané dálniční a silniční sítě.“ „Právě výběr elektronického mýtného je všeobecně asi nejznámější formou uplatnění telematických principů v praxi. Mohou čeští řidiči v nejbližší době očekávat nějaký posun v tomto směru na českých dálnicích?“ „Termín zavedení tohoto systému v České republice však nelze zatím přesně stanovit. Proběhly sice určité testy, ale aplikace je velice náročná a velmi nákladná. Ačkoli se výběr mýta elektronickou cestou zdá jako nejefektivnější a spravedlivý – každý uživatel příslušné komunikace zaplatí v jednotkové ceně pouze za skutečně projetý úsek – domnívám se, že ani v zemích Evropské unie nebude v nejbližších třech letech tento systém realizován v masovějším měřítku. V České republice pak musíme počítat pravděpodobně ještě s dalším časovým posunem.“ „Asi nejvíce zkušeností máte zatím s využitím telematiky v přenosu aktuálních informací pro řidiče. Jaká bude role Ředitelství silnic a dálnic v této oblasti?“ „Předpokládáme, že bychom vytvořili vstupní předpoklady a podklady o silniční síti v České republice, například ve formě kvalitní digitální mapy. Ostatně počítačový systém o uzavírkách a objížďkách je v poloprovozním stavu právě ověřován a využíváme také meteorologický systém. Po pečlivém odzkoušení bychom oba systémy chtěli nabídnout odborné veřejnosti pro využití v běžném provozu.“ „V jakém časovém horizontu předpokládáte, že by informační systém mohl začít sloužit veřejnosti?“ „Pokud všechno půjde bez problémů, informační systém o uzavírkách a objížďkách na dálnici by mohl být pro úzkou odbornou veřejnost k dispozici možná už v průběhu letošního roku.“ „Poměrně osvědčenými telematickými aplikacemi jsou tzv. RMC (Ramp Meetering Control) systémy, které před určitým nájezdem vyhodnocují stav dopravy na dálnici a pomocí světelného signalizačního zařízení ´dávkují´ najíždějící vozidla. Je tento systém v České republice někde zaveden?“ „Pokud vím, tak se s ním řidiči na českých dálnicích zatím nikde nesetkají.“ „A uvažujete o jeho zavedení například už na zmiňovaném značně vytíženém úseku dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi?“ „Myslím si, že v okamžiku, kdy bude zpracováván projekt například na tento dálniční úsek, bude systém korigování vjezdů vozidel z vedlejších směrů použit a pravděpodobně také bude muset být použit.“ „Spolupracujete na některých celoevropských projektech s dalšími institucemi, které se zabývají telematikou?“ „Spolupráce probíhá spíše v rovině konzultační. Navázali jsme kontakty s řadou státních i soukromých organizací, ale pokud vím, ke konkrétnímu rozpracování společných projektů zatím nedošlo.“ „Myslíte si, že vstup České republiky do Evropské unie posune využívání telematiky nějakým výraznějším způsobem vpřed?“ „Určitě. Ještě předtím se však budeme muset velmi intenzivně zajímat o to, aby systémy připravované v České republice byly kompatibilní s těmi, které se uplatnily v sousedních zemích. Zároveň také musí odpovídat přijatým evropským normám, které jsme se jako člen organizace CEN (European Commitee for Standardization) zavázali dodržovat a respektovat.“ Martina Novická
