18. července 2023, Milan Frydryšek
18.7. - Podpora kosmických aktivit a rozvoj ITS je jednou priorit stávajícího českého předsednictví ve Visegrádské čtyřce. O přiblížení současného stavu těchto odvětví v České republice jsme požádali JUDr. Václava Koberu, ředitele Odboru ITS, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva dopravy a předsedu správní rady Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA).
Loni jste pro Dopravní noviny uvedl, že jednáte o navýšení rozpočtu na kosmické aktivity, aby ČR neztratila podíl na trhu, který v posledních letech získala, a byl dále využit potenciál českých firem. Podařilo se tohoto navýšení dosáhnout?
Ano, vláda loni schválila mírné navýšení finančního příspěvku do volitelných programů Evropské kosmické agentury (ESA). Toto navýšení dále posílí účast českých firem na vývoji špičkových technologií a stabilizuje jejich pozici v mezinárodních dodavatelských řetězcích.
Uvedl jste také, že návratnost příspěvku ČR do ESA je vždy téměř stoprocentní. Kromě toho jsou zde ale i další zakázky od zahraničních kosmických korporací. Zvyšuje se úspěšnost českých firem v zahraničních projektech?
Popisujete poměr hodnoty zakázek pro české firmy a instituce a výši prostředků, které ČR vkládá od programů ESA a které jsou na tyto zakázky určeny. Princip geografické návratnosti ESA zajišťuje, že tento poměr se bude pro všechny státy blížit číslu 1, tedy v podstatě 100procentní návratnosti vložených prostředků. Nad rámec toho české firmy díky dříve realizovaným projektům ESA získávají ryze komerční projekty, které celkovou návratnost zvyšují vysoko nad 100 procent českého příspěvku do jednotlivých volitelných programů ESA. Obecně lze konstatovat, že úspěšnost českých firem v zahraničních projektech se zvyšuje. Odhadem lze říci, že přínosy z 1Kč vložené do kosmických aktivit v ČR činí 7 – 8Kč.
Můžete uvést některé současné projekty ESA, na nichž se české firmy podílí?
České firmy se podílí téměř na všech misích ESA, kterých jsou desítky. Kromě toho se realizuje několik desítek projektů, jejichž cílem je připravit technologie k použití ve vesmíru nebo na Zemi. Další desítky projektů pak směřují k využití kosmických technologií k vývoji nových produktů či vylepšení těch stávajících.
Jako příklady projektů lze zmínit například výrobu kompozitních konstrukcí pro dlouhovlnnou radarovou misi ROSE‑L, rozvoj nové technologie elastotermních fólií, které jsou klíčové pro chlazení jednotlivých komponent na družicích, návrh řídící elektroniky LCT s přenosovou rychlostí řádově 100 Gbps určený pro malé družice na nízké dráze, prototyp malého lehkého a výkonného telekomunikačnícho terminálu, který zajistí komunikační spojení s UAV včetně letů za horizontem dohledové vzdálenosti, a to pro všechny fáze letu s využitím družic na geostacionární a nízké oběžné dráze, přípravu software na bázi umělé inteligence pro zpracování družicových snímků na oběžné dráze, což ušetří čas, prostor v datových úložištích i přenosové kapacity, těžbu dat družicových snímků se zaměřením na výpočet ekonomických indexů (například sledování objemu těžby uhlí, železa a dalších komodit v Rusku či Číně) s využitím umělé inteligence, komplexní řešení (HW a SW) na bázi družicové navigace sloužící pro automatizovanou opravu povrchu vozovky 3D frézováním, kterým se docílí optimální podélné rovinatosti, příčných sklonů a zároveň dojde k separaci obrusné od ložní vrstvy umožňující recyklaci odfrézovaného materiálu.
Z kategorie dlouhodobějších projektů lze zmínit projekt na přípravu flexibilních solárních panelů pro využití ve vesmíru a také přípravu ambiciózních misí, v rámci kterých 7 českých konsorcií pracuje na návrhu komplexních kosmických systémů, ať již malých družic nebo robotických řešení.
Do vaší kompetence na ministerstvu spadá také oblast ITS. Doposud se problematika ITS řeší především odděleně v rámci jednotlivých dopravní módů, případně regionů. Jak se díváte na možnost vzniku jednotného koordinátora mobility v ČR?
Ministerstvo dopravy před několika lety iniciovalo vznik projektu „Národní koordinátor inteligentní mobility“, jehož námi definovaným cílem bylo prozkoumat možnosti, jak za účelem dalšího rozvoje dopravního systému v ČR posílit koordinaci tématu inteligentní mobility ve veřejném sektoru na celostátní, regionální a městské úrovni.Tento projekt byl Evropskou komisí vybrán k realizaci a také jejím prostřednictvím financován. Projekt splnil svůj cíl – velmi dobře zanalyzoval současný stav a navrhl několik scénářů a doporučení ve věci dalšího postupu s preferencí zřízení nového samostatného subjektu.
Doporučení týkající se zřízení nového samostatného subjektu nepovažuji v současné ekonomické situaci za realistické. K inteligentní mobilitě přistupuji primárně jako k jednotícím konceptu, který je třeba dále rozvíjet, respektive u kterého je třeba společně hledat cesty jeho nejefektivnějšího rozvoje a implementace. Podle mého názoru není jedinou možnou cestou zřizování nového samostatného subjektu a doporučení vyplývající z projektu lze využít i ve stávajícím institucionálním zajištění inteligentní mobility. Hlavní roli totiž má a musí mít Ministerstvo dopravy jako ústřední správní úřad, který má odpovědnost za legislativní otázky, strategické směřování, financování apod.
Pokud by do budoucna mělo dojít k institucionalizaci Národního koordinátora inteligentní mobility, je dle mého názoru třeba stavět na tom, co už nyní existuje, a soustředit se na v některých ohledech efektivnější nastavení, využití kapacit i know‑how. Již v současné době totiž lze za zárodek „institucionalizovaného“ Národního koordinátora inteligentní mobility považovat Národní dopravní informační centrum (NDIC) ŘSD ČR, které vybrané funkcionality Národního koordinátora inteligentní mobility vykonává a jehož další rozvoj zejména pokud jde o poskytování informací o jiných druzích dopravy, což Ministerstvo dopravy dlouhodobě podporuje.
Evropská unie se v posledních letech snaží podporovat rozvoj digitalizace. Odráží se to nějak i ve větším financování ITS v ČR z evropských zdrojů?
Ano, prostřednictvím operačních programů, konkrétně Operačního programu Doprava 3 a Integrovaného regionální programu 2, je možné financovat oblast ITS. Konkrétní výzvy připracované Ministerstvem dopravy či ve spolupráci s ním z těchto programů jsou následující:
A)Výzvy v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3):
Výzva č.7 – Výzva pro předkládání projektů v rámci opatření 06 – ITS ve městech: https://opd3.opd.cz/stranka/vyzva‑07
Výzva č.8 pro předkládání žádostí o podporu v rámci opatření 06 – ITS na dálnicích a silnicích I. třídy: https://opd3.opd.cz/stranka/vyzva‑08
B)Výzvy v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 (IROP2):
54. výzva IROP – Telematika pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (MRR): https://irop.mmr.cz/cs/vyzvy-2021-2027/vyzvy/54vyzvairop
55. výzva IROP – Telematika pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (PR): https://irop.mmr.cz/cs/vyzvy-2021-2027/vyzvy/55vyzvairop
67. výzva IROP – Telematika pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (ITI): https://irop.mmr.cz/cs/vyzvy‑2021‑2027/vyzvy/67vyzvairop
Loňský kybernetický útok na ŘSD ukázal možnost zranitelnosti i u kritické infrastruktury. Reaguje resort dopravy na tuto situaci a iniciuje posílení bezpečnosti také u dalších svých podřízených organizacích?
K otázce obecně uvádíme, že bezpečnost informační systémů provozovaných podřízenými organizacemi je plně v kompetenci a zodpovědnosti managementu daných organizací a MD je v této oblasti přímo neřídí. Je ale nastaven proces vzájemné výměny informací v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Milan Frydryšek
Foto: MD
