5. dubna 2019, Martina Vampulová
Brexit, nová obchodní dohoda mezi EU a Japonskem a elektronizace celního řízení. To jsou jen některá z aktuálních témat, o nichž jsme hovořili s vedoucím oddělení metodiky celního řízení ve společnosti PST CLC Petrem Škapou. V oboru se pohybuje víc než dvacet let a je také předsedou Celní skupiny Svazu spedice a logistiky. Proto už v úvodu našeho rozhovoru jasně, stručně a výstižně připomněl: „Celničina“ je o třech elementárních věcech: celní hodnotě, sazebním zařazení a původu zboží – a samozřejmě hlavně o lidech.
V posledních měsících byla asi nejčastěji diskutovaná otázka brexitu a cel. Co v této souvislosti vaše klienty hlavně zajímalo?
V souvislosti s brexitem naše klienty zajímá hlavně to, zda a jak budou jejich obchodní operace ovlivněny.
Obecně je asi každému zřejmé, že dříve či později bude nutné realizovat celní řízení při obchodní výměně s Velkou Británií, což s sebou nese zvýšené náklady v podobě zastupování v celém procesu. Další dotazy pak samozřejmě směřovaly na výši cla při exportu a importu do Velké Británie. Úplně speciální kapitolou pak byly a stále jsou dotazy k problematice původu zboží a licencí pro zboží dovážené z Británie.
Samotná problematika původu se vzhledem k dlouhodobé tradici a zapojení výrobních závodů z Velké Británie do různých kooperací jeví jako velký problém. Mnohdy jde o jeden z důvodů, proč případně dále nepokračovat ve spolupráci s dodavateli z britských ostrovů.
Jaké další otázky z celní problematiky jsou pro vaše klienty důležité? Jaké zajímavé problémy z hlediska cel dokážete vyřešit?
Vzhledem k tomu, že jsme společností vlastněnou japonským kapitálem, očekává se od nás aplikační znalost nové obchodní dohody mezi EU a Japonskem. Ta vstoupila v platnost letos 1. února a vytvořila v současnosti největší zónu volného obchodu na světě. Vztahuje se téměř na veškeré produkty a služby a odstraňuje téměř všechna cla. Některá okamžitě, jiná se budou odstraňovat postupně. Pouze u několika málo produktů nedojde ke změně vůbec.
Uvedená dohoda zcela nově zavádí pojem „informovanost dovozce“, a tak prakticky přenáší zodpovědnost a tím i možnost prokázat původ zboží na dovozce bez standardně používaného dokladu o původu (EUR.1). Vývozce pak původ deklaruje prohlášením na faktuře (deklarace původu).
Na téma preferenčních předpisů v praxi naše společnost připravuje pro naše klienty specializovaný seminář.
Hodně se v posledních letech v souvislosti s celní problematikou hovoří o elektronizaci. Jak elektronizace postupuje v celním řízení? V čem vám nejvíce usnadňuje práci?
Elektronizace je zásadní téma, a to jak z praktického hlediska zvládání procesů v celním řízení, tak z pohledu ekologicky šetrného chování a snižování obrovské spotřeby papíru. Naše společnost získala v březnu 2017 stříbrné ocenění EcoVadis za přístup v oblasti společenské odpovědnosti podniků (CSR). Tento certifikát nás zavazuje ke způsobu hospodaření, který vždy bere ohled na možné ekologické, ekonomické a sociální dopady. Maximálně ekologické chování v byznysu patří k základním kamenům naší firemní strategie, a elektronizace procesů sem tím pádem patří také.
V této souvislosti veškerou dokumentaci od klientů (je-li dodána v papírové podobě) převádíme do elektronických formátů a ty pak jako jediné používáme při zpracování dat a informací. V případě, kdy disponujeme od zákazníka elektronickým formátem dat (faktury, ložné listy, B/L atd.), prakticky nikdy je netiskneme.
Současně všem našim klientům umožňujeme se k těmto dokladům, doplněným o jednotlivá rozhodnutí, dostat pouhým odkazem na náš zákaznický portál. Bohužel elektronizace v našem oboru se napříč Evropskou unií setkává s problémy plynoucími z různorodých národních strategií trhu. I z těchto důvodů muselo dojít k odkladu a některé elektronické celní systémy budou zavedeny až od roku 2025. Neopomenutelnou výhodou kromě zmíněné ekologie je fakt, že našim klientům elektronizace přináší velké časové úspory.
Co naopak celní řízení nejčastěji komplikuje?
Jako mnohde jinde je i v celním řízení nejslabším článkem vždy lidský faktor.
Od roku 2008 je vaše společnost držitelem certifikátu AEO jako jedna z prvních v České republice v nejvyšším stupni F. Jaké s tím souvisejí výhody?
Dlouhou dobu byl certifikát AEO obchodní veřejností vnímán jako zbytečný. Postupem času se jeho význam ukazuje, a to v plné šíři, až s účinností nového celního kodexu unie od roku 2016.
Výhody lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří případy, v nichž je AEO nezbytností, kdy například snížení částky záruky u souborných jistot nebo povolení centralizovaného celního řízení nelze bez certifikátu získat.
Další významnou skupinou výhod je větší flexibilita na straně celní správy, protože držitele certifikátu mohou považovat za prověřeného. Tím pádem jsou například řízení ve věci vydání povolení zjednodušeného postupu nebo vydání povolení ke zvláštním režimům ukončena ve významně kratší době než osobě, která certifikátem AEO nedisponuje.
Jaké nejzásadnější změny v oblasti celní problematiky lze v letošním roce očekávat?
Největší změna nás čeká v oblasti zajištění celního dluhu. Díky změně celního zákona už nebude nutné u zvláštních režimů (celní sklad, aktivní zušlechťovací styk) i u dočasných skladů zajišťovat společně se clem i DPH.
Hovořil jste o tom, že lidé jsou důležitou součástí celního řízení a zároveň i jeho nejslabším článkem…
Ano, lidé a zaměstnanci jsou největším kapitálem každé firmy. S jejich kompetencí a zápalem pro věc stojí a padá každý její úspěch a spokojenost klientů. V PST CLC jsme se proto vydali cestou maximální podpory vzdělávání zaměstnanců jak v oblasti legislativy, tak v ovládání softwarových aplikací při zpracování celních případů, v ovládání MS Office i v podpoře jazykové vybavenosti. Aktivně se zajímáme o spokojenost a potřeby našich kolegů. A musím říct, že se nám tento směr začíná vyplácet.
Martina Vampulová
Foto: Archiv Petra Škapy
