12. srpna 2004
V Dopravních novinách č. 21/2004 jsem se zabýval odhadem měrné emisní náročnosti čtyř základních druhů nákladní dopravy v České republice v roce 2002. Tentokrát na toto téma volně navazuji.
Odhadovaná měrná emisní náročnost výroby elektřiny v České republice platí i pro elektrickou osobní dopravu. Určitým problémem zůstává spotřeba trakční elektřiny. V elektrické MHD jsem měl k dispozici jen individuální údaje dopravních podniků měst Prahy, Brna a Ostravy (za jejich poskytnutí ještě jednou děkuji) a souhrnné údaje dopravních podniků měst Most, Liberec a Olomouc, která provozují jen tramvaje, a dopravních podniků dalších deseti měst, která provozují jen trolejbusy. Spotřebu tramvají a trolejbusů DP Plzeň jsem dopočítával z ostatních údajů. Zdá se, že se od průměru příliš neliší. Výkony jednotlivých druhů MHD v tisících vozokilometrů, trakční spotřebu jednotlivých druhů elektrické MHD a měrnou spotřebu elektřiny na vozokilometr ukazuje tabulka č. 1.
Ve čtvrtých sloupcích tabulek 2 – 7 byl výpočet proveden na základě rozdělení podle hrubých tunokilometrů, v pátých sloupcích byl proveden na základě dělicího koeficientu 1,5 pro elektrickou osobní dopravu a 1,3 pro motorovou osobní dopravu. V případě nákladní dopravy by se jednalo o násobení uvedenými koeficienty.
Pokud je doporučení citované korekce správné, dále by se významně zvýšila emisní šetrnost železniční dopravy. V nákladní dopravě i při prvním rozdělení zvítězila elektrická železnice. V osobní dopravě se s ohledem na čtyři základní škodliviny, CO2, CO, NOx a VOC, ukázalo jako emisně nejšetrnější metro, následované tramvajemi a trolejbusy. Na čtvrtém místě se umístil z hlediska těchto škodlivin elektrický vlak. Jeho pozice by se však v případě reálnosti druhého rozdělení spotřeby výrazně snížila. V případě emisí SO2 je nejšetrnější individuální automobilová doprava a z hlediska tuhých emisí doprava letecká, která je vůbec neprodukuje.
Možnosti snížení emisí strukturálními změnami v osobní dopravě jsou významné v regionech velkých měst v případě významného posilování elektrické MHD včetně elektrických vlaků. Je to značně efektivní, neboť ve větších městech intenzivní motorová doprava způsobuje kromě jiného zvláště vysoké škody na zdraví lidí.
V osobní dopravě na větší vzdálenosti snižování měrných emisí vlivem změn struktury osobní dopravy není příliš velké. Největší bývá zaznamenáno, pokud se děje na základě přechodu z motorové na elektrickou trakci železniční dopravy, v menším rozsahu a ne u všech škodlivin po přechodu na elektrickou osobní železniční dopravu z motorových druhů dopravy.
Ing. Jan Zeman, CSc.¨
