25. července 2014
Kombinovaná přeprava (KP) zažívá v posledních letech výrazný boom. Její rostoucí význam lze nejlépe dokumentovat stále se zvyšujícím podílem na celkové nákladní přepravě. Zatímco v roce 1995 byl tento podíl jen 0,55 procenta (včetně započtení přeprav v rámci systému Ro-La, který od roku 2004 není na území ČR provozován), podle předběžných výsledků nákladní přepravy za rok 2013 se zvýšil podíl KP na 2,55 procenta. Ve srovnání s některými západoevropskými státy je tento podíl ale stále relativně malý.
Obdobně tento trend zvyšujícího se podílu KP je i v porovnání s celkovou železniční nákladní přepravou. V roce 1995 byl tento podíl (v hrubých tunách) zhruba 3,5 procenta (včetně započtení přeprav v rámci systému Ro-La) či přibližně 1,1 procenta (nedoprovázená KP – bez systému Ro-La). V roce 2005 to bylo již 6,24 procenta (nedoprovázená KP – systém Ro-La již nebyl na území ČR realizován). Za rok 2013 pak podle předběžných výsledků tento podíl již výrazně překonal desetiprocentní hranici a dosáhl hodnoty 13,3 procenta. Obdobně se zvyšuje i podíl KP vyjádřený v čistých tunách. Jen pro informaci – všechny statistické údaje nákladní přepravy za rok 2013 jsou zatím předběžné, výsledky KP jsou již konečné.
Meziroční nárůsty nedoprovázené KP
Od roku 2004 se v ČR provozuje pouze nedoprovázená KP. O doprovázené KP se dá hovořit jen v minulém čase. První linka doprovázené KP systému Ro-La (přeprava silničních vozidel a silničních souprav na železničních vozech) byla provozována na trase České Budějovice – Villach (jižní Rakousko) od září 1993 do května 1999. Druhá linka Ro-La pak jezdila na trase Lovosice – Drážďany (Sasko) od září 1994 do června 2004. Provoz linky Lovosice – Drážďany byl ukončen v červnu 2004 z důvodu jejího malého využití, respektive nezájmu silničních dopravců v důsledku liberalizace mezinárodní silniční dopravy po vstupu ČR do EU. Za současných podmínek se nepředpokládá, že by se tento systém mohl u nás znovu uplatnit. Meziroční nárůsty nedoprovázené KP mezi roky 1993 až 2007 se pohybovaly většinou mezi 10 až 15 procenty. Pouze v roce 2008 byl tento nárůst jen 6,5 procenta.
Výjimku tvoří rok 2009, kdy s ohledem na celosvětovou ekonomickou a hospodářskou krizi došlo i v ČR k poklesu objemů o zhruba 10,5 procenta. Tento pokles v porovnání s výsledky ostatních druhů přepravy nebyl tak výrazný, a nenaplnily se tak ani velmi pesimistické odhady. Za rok 2010 byl meziroční nárůst přibližně 22 procent, v roce 2011 zhruba 12 procent, v roce 2012 kolem devíti procent a v roce 2013 tento trend pokračoval nárůstem o přibližně 9,3 procenta. Celkový nárůst objemů nedoprovázené KP od roku 1993 je pak více než desetinásobný. Objemy dosahované v posledních letech v nedoprovázené KP již značně překračují objemy realizované na konci 80. let v celé tehdejší ČSFR (rok 1989 – 3,9 milionu tuny, z toho mezinárodní 1,55 milionu tuny). Přitom v porovnání s přepravním trhem bývalé ČSFR došlo k diametrálním změnám, a to jak v dovozu, tak i ve vývozu zboží.
Objem přeprav překonal hranici 11 milionů tun
Za rok 2013 objem přepravy vyjádřený v hrubých tunách překonal hranici jedenácti milionů tun a dosáhl výše 11,155 milionu hrubých tun. Oproti roku 2012 se objem přepravy za rok 2013 zvýšil o 9,2 procenta. Vnitrostátní přeprava se na tomto objemu podílela 3,070 milionu hrubých tun (nárůst oproti roku 2012 o 20,7 %) a mezinárodní přeprava 8,085 milionu hrubých tun (nárůst oproti roku 2012 o 5,4 %). Všech těchto objemů bylo dosaženo v rámci železniční přepravy. Nedoprovázená přeprava po vodě – říční přeprava za rok 2013 nevykázala žádné přepravy. V ukazateli čisté tuny bylo za rok 2013 dosaženo objemu přepravy ve výši 9,32 milionu tuny (+13,4 % oproti roku 2012), z toho bylo 2,726 milionu tuny realizováno ve vnitrostátní přepravě (+29,3 % oproti roku 2012) a 6,596 milionu tuny v mezinárodní přepravě (+7,9 % oproti roku 2012). K průběžnému nárůstu objemů nedoprovázené KP, vyjádřené-mu počtem přepravených hrubých tun po železnici, dochází ve většině jeho segmentů, tedy ve vnitrostátní přepravě, v dovozu i ve vývozu. Jen v tranzitu došlo k poměrně výraznému poklesu (o 30 %).
Největší meziroční nárůst za rok 2013 vykazuje vnitrostátní přeprava (o zhruba 21 %). V porovnání s rokem 1993 je největší nárůst v dovozu, kde mezi rokem 1993 až 2013 došlo k více než dvacetisedminásobnému nárůstu (vývoz vykázal za stejné období zhruba šestnáctinásobný nárůst, tranzit necelý pětinásobný růst a vnitrostátní přeprava sedminásobný nárůst). Za pozornost stojí skutečnost, že jak v roce 2012, tak i v roce 2013 je vývoz (3,986 milionu hrubých tun) vyšší než dovoz (3,621 milionu hrubých tun). Tento trend přetrvával i v letech 1993 až 2001. Od roku 2002 do roku 2011 včetně převyšoval každý rok dovoz segment vývozu. Objemy vnitrostátní KP ročně stále mírně stoupají (mezi rokem 2013 a 2012 o zhruba 21 %), přitom se ale jedná většinou o pokračování přeprav z/do námořních přístavů. I za rok 2013 pokračoval mírný nárůst přepravy sypkých substrátů a volně ložených odpadů a chemikálií při použití vnitrozemských a odvalovacích kontejnerů.
Přepravy do přístavů a kontinentální přepravy
Pokračuje obecný pozitivní vývoj u nedoprovázené KP (silnice – železnice). Její postupný nárůst úzce souvisí s růstem světového obchodu a tím i zvyšující se přepravou kontejnerů po moři zvláště z/do Asie, což se promítá ve zvyšování železniční přepravy kontejnerů z/do námořních přístavů (především Hamburk, Bremerhaven, Rotterdam a v posledním období i Koper a Terst). V této souvislosti dochází i k postupnému zvyšování počtu přímých ucelených vlaků na linkách z/do námořních přístavů a k zavádění dalších návaz-ných anténních linek z tzv. hub překladišť KP ve vnitrozemí. Zvyšování počtu ucelených vlaků KP ovlivňuje ukazatele v dovozu a ve vývozu. Bohužel v roce 2013 došlo k výraznému poklesu přeprav v tranzitu přes naše území. Naproti tomu rozsah nedoprovázené KP v rámci evropského kontinentu je i přes zaváděné nové linky KP dosud poměrně malý.
Právě kontinentální přepravy realizované jinými systémy (nikoli kontejnery) představují velký potenciál do budoucnosti. Od léta 2005 je realizována vnitrostátní přeprava dřevních štěpků ve speciálních vnitrozemských kontejnerech ucelenými vlaky a v roce 2012 se k těmto přepravám přidaly přepravy kalů ze severní Moravy do Čech. Od října 2005 byly v ČR zavedeny mezinárodní kontinentální linky KP Lovosice – Duisburg a od června 2006 Lovosice – Hamburg-Billwerder, které jsou především určeny pro přepravu výměnných nástaveb a silničních návěsů upravených pro vertikální překládku (intermodálních silničních návěsů). Od roku 2010 se tyto přepravy postupně rozšířily o linky s pravidelnou přepravou kontejnerů, výměnných nástaveb a intermodálních silničních návěsů i v relaci Ostrava – Lovosice – Duisburg, Ostrava – Verona, Brno – Rostock. V roce 2012 byl zahájen provoz na lince Praha-Uhříněves – Duisburg, na které se přepravují kontejnery a v roce 2013 tato přeprava pokračovala. V rámci kontinentální přepravy se i nadále realizují přepravy rozložených osobních automobilů v univerzálních kontejnerech ISO řady 1 ze závodu ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi do Kalugy a Nižného Novgorodu v Ruské federaci a do žst. Zaščita v Usť Kamenogorsku v Kazachstánu.
Podíl jednotlivých druhů přepravních jednotek na přepravě
Na nedoprovázené KP se především podílejí kontejnery, tedy přeprava zboží v kontejnerech. Přitom nelze statistické údaje rozdělit na kontejnery ISO řady 1 a na vnitrozemské kontejnery. Kontejnery se na celkovém počtu přepravených přepravních jednotek podílejí z 93 procent (tedy stejně jako v roce 2012), výměnné nástavby z 1,2 procenta (pokles z 2,7 %) a intermodální silniční návěsy z 5,7 procenta (nárůst o 1,4 % oproti roku 2012). Za poslední tři roky se podíl přepravy kontejnerů pomalu snižuje (od roku 2010 o 3,5 %) a narůstá především podíl intermodálních silničních návěsů z 1,2 % v roce 2010 na 5,7 % v roce 2013). Rostoucí počet přepravených intermodálních silničních návěsů naplněných zbožím v rámci KP po železnici je pozitivní. V porovnání s rokem 2010 byl v roce 2013 přepraven po železnici šestinásobek intermodálních silničních návěsů. V letech 2004 a 2005 se jednalo o přepravu jen několika desítek naplněných silničních návěsů, od roku 2006 se pak jedná o pravidelné přepravy. V roce 2013 bylo přepraveno ve vývozu a v dovozu 18 tisíc naplněných intermodálních silničních návěsů a dalších 500 naplněných silničních návěsů v tranzitu. Přepravy prázdných silničních návěsů i přes nárůst v roce 2013 oproti roku 2012 jsou minimální a jejich podíl na přepravě všech intermodálních silničních návěsů se pohybuje za rok 2013 kolem 3,5 procenta (942 návěsů).
Přeprava prázdných kontejnerů se co do počtu každoročně zvyšuje. Tento ukazatel se sleduje od roku 2000. Právě v letech 2000 a 2001 byl podíl přepravy prázdných kontejnerů na celkové přepravě kontejnerů (součet naplněných a prázdných kontejnerů ISO řady 1, vnitrozemských a odvalovacích) nejnižší – okolo 20 procent. Od roku 2002 se tento podíl pohybuje mezi 24 až 29 procenty a v roce 2013 dosáhl výše 25,2 procenta, což je prakticky stejný podíl jako v roce 2012. U výměnných nástaveb je podíl přepravy prázdných výměnných nástaveb na celkové přepravě výměnných nástaveb vyšší a dosahoval od roku 2000 v mnohých letech podíl mezi 30 až 37 procenty. V roce 2013 byl tento podíl 21 procent a oproti roku 2012 se tento ukazatel výrazně snížil – o 12 procent.
Další osud KP závisí na vývoji celé ekonomiky
Z uvedené statistiky KP je patrné, že přes trvající potíže způsobené celosvětovou hospodářskou a ekonomickou situací a nepříznivým vývojem hospodářství v ČR jsou výsledky v této oblasti za uplynulý rok uspokojivé. Velkým pozitivem v roce 2013 je nejen zvyšování objemu přepravy, ale i zvyšování podílu na železniční přepravě a stálé zvyšování počtu přepravených intermodálních silničních návěsů se zbožím. Pro další vývoj kombinované přepravy bude rozhodující jak hospodářská a ekonomická situace v ČR, tak vzhledem k vysokému podílu mezinárodní přepravy na kombinovaných přepravách i celosvětový hospodářský a ekonomický vývoj.
Podpora z Operačního programu Doprava 2007 – 2013
Na rozvoji KP se mimo jiné také podílí podpora v rámci Operačního programu Doprava 2007 – 2013. I když v rámci Operačního programu Doprava pro období 2007 – 2013 nebyl v rámci prioritní osy 6 schválen program podpory kombinované dopravy, bylo možné pro překladiště KP využít částečně program Podpora revitalizace železničních vleček, neboť překladiště jsou na železniční síť připojena pomocí vleček. V rámci programu mohli operátoři kombinované přepravy (vlastníci železničních vleček) čerpat dotace na výstavbu a rozšíření vleček, na plochy k překládce a na pořízení nových překládacích mechanismů. Podpora mohla dosáhnout až 40 procent způsobilých nákladů. V rámci výše uvedeného programu byly vyhlášeny tři výzvy. První dvě výzvy jsou administrativně i stavebně a strojně ukončeny. Z dotovaných čtyř projektů jsou tři realizovány na vlečkách překladišť KP. Největším projektem byla stavba nové vlečky v novém překladišti KP v České Třebové, kde byl zahájen provoz začátkem roku 2013. Ze třetí výzvy dva žadatelé odstoupili od získání dotace a další dva žadatelé již zajišťují dodání překládacích mechanismů KP na své překladiště. Oba projekty se týkají vleček v překladištích KP.
Připravovaná podpora kombinované dopravy a přepravy
V současné době Ministerstvo dopravy pokračuje na pracích na přípravě technické části nového programu Modernizace a výstavba překladišť kombinované dopravy. Předpokládá se, že tento program bude součástí nového Operačního programu Doprava pro období 2014 – 2020. Podporovány budou privátní subjekty, které jsou vlastníky všech v současné době provozovaných překladišť v ČR, a uvažuje se i o podpoře výstavby nových překladišť především v regionech, kde dosud žádné překladiště není provozováno. Podpora bude zaměřena na:
- výstavbu nových překladišť;
- rozšíření, rekonstrukci a modernizaci stávajících překladišť – týkající se především kolejiště v překladišti; komunikací v překladišti, manipulačních a úložných ploch; vjezdových bran (železniční i silniční), oplocení, osvětlení, kamerových systémů apod, staveb a ploch souvisejících s prohlídkou a opravou překládacích mechanismů a kontejnerů a výměnných nástaveb; nákupu překládacích mechanismů.
Předpokládá se, že příjemci dotace budou muset splnit kromě zvýšení objemu přepravy po železnici, jako tomu bylo u všech výše uvedených programů podpory, i další podmínky, mezi které bude patřit zejména garance nediskriminačního (otevřeného) přístupu ke všem zákazníkům a zveřejnění ceníků.
Ing. Jaroslav Novák, Ministerstvo dopravy
