30. srpna 2015
Kombinovaná doprava se na území ČR provozuje již zhruba 45 let. Během této doby došlo v tomto nejmladším druhu přepravy stejně jako ve všech ostatních druzích přepravy k výrazným změnám. Současný význam kombinované přepravy (KP) lze dokumentovat jejím stále se zvyšujícím podílem na nákladní přepravě (tedy silniční, železniční, vnitrozemské vodní, letecké a potrubní) – v roce 2014 byl tento podíl u celkové přepravy zhruba 2,5 procenta, zatímco u mezinárodní přepravy přibližně devět procent.
Ve srovnání s některými západoevropskými státy je sice tento podíl stále relativně malý, ale neplatí to již v celoevropském měřítku. Značně se pak zvyšuje podíl KP na celkové železniční nákladní přepravě, který byl v roce 2014 (v hrubých tunách) přibližně 13,9 procenta (pro srovnání: v roce 2005 to bylo pouze 6,2 procenta), obdobně se zvyšuje i její podíl v čistých tunách. Tady je množná nutné připomenout, že některé statistické údaje nákladní přepravy za rok 2014 jsou předběžné nebo ne-jsou zatím k dispozici.
V ČR se provozuje pouze nedoprovázená KP
V současné době je v ČR provozována pouze nedoprovázená KP silnice – železnice. KP po vodě (labské vodní cestě) se prakticky nerealizuje. Systém doprovázené KP (Ro-La) byl provozován pouze v období 1993 až 2004, a to za finanční podpory ze státních rozpočtů. Za současných podmínek nelze předpokládat, že by se tento systém mohl u nás znovu uplatnit. Meziroční nárůsty nedoprovázené KP po železnici se mezi roky 1993 až 2007 pohybovaly většinou mezi 10 až 15 procenty, pouze v roce 2008 činil tento nárůst jen 6,5 procenta. Výjimku tvořil rok 2009, kdy s ohledem na celosvětovou ekonomickou a hospodářskou krizi došlo i v ČR k poklesu objemů o zhruba 10,5 procenta. Od roku 2010 se pak meziroční nárůsty pohybují okolo milionu hrt, což odpovídá přibližně desetiprocentnímu růstu. Konkrétně v roce 2014 oproti roku 2013 činil nárůst více než 1,1 milionu hrt, což odpovídá nárůstu o 11 procent. Celkový nárůst objemů KP od roku 1993 je pak téměř dvanáctinásobný.
Objemy dosahované v posledních letech v nedoprovázené KP po železnici již značně překračují objemy realizované na konci 80. let v celé tehdejší ČSSR (rok 1989 – 3,9 milionu tun, z toho mezinárodní 1,55 milionu tun). Přitom v porovnání s přepravním trhem bývalé ČSSR došlo k diametrálním změnám, a to jak v dovozu a vývozu zboží, tak také k útlumu našeho průmyslu v důsledku restrukturalizace. Výrazně se rovněž projevil přechod mnohých přepravců od KP na silniční přepravy. Vnitrostátní přepravy byly negativně ovlivněny rozdělením Československa a z toho vyplývajícím výrazným zkrácením přepravní vzdálenosti.
Největší nárůst zaznamenal v posledních letech dovoz
K průběžnému nárůstu objemů nedoprovázené KP po železnici vyjád-řených počtem přepravených hrubých tun, dochází ve většině jejích segmentů, tedy ve vnitrostátní přepravě, v dovozu a ve vývozu. Největší nárůst je v dovozu, kde mezi rokem 1993 až 2014 došlo k více než třicetinásobnému nárůstu. Objemy tranzitu se také zvýšily, ale v posledních dvou letech dochází k jejich mírnému poklesu. V těchto letech byly přibližně na úrovni roků 1997/1998. V přímém tranzitu došlo v roce 2014 sice k meziročnímu nárůstu o 10 procent, ale oproti rokům 2011/2012 se jedná o pokles o zhruba 12 procent. Objemy vnitrostátní KP ročně stále mírně stoupají, při-tom se ale jedná většinou o pokračování přeprav z/do námořních přístavů a mírně se zvyšují přepravy sypkých substrátů a volně ložených odpadů a chemikálií při použití vnitrozemských a odvalovacích kontejnerů.
Za rok 2014 objem KP (vyjádřený v hrubých tunách) dosáhl výše 12,387 milionu hrt (nezahrnuta přeprava prázdných přepravních jednotek). Vnitrostátní přeprava se na tomto objemu podílela 3,320 milionu hrt (nárůst oproti roku 2013 o 8,1 %) a mezinárodní přeprava pak 9,067 milionu hrt (nárůst oproti roku 2013 o 11,1 %). Všech těchto objemů bylo dosaženo v rámci železniční přepravy. Pokud se jedná o přepravu věcí/zboží, tj. ukazatel čisté tuny, bylo za rok 2014 dosaženo objemu ve výši 9,958 milionu tun (meziroční nárůst +10,6 %), z toho bylo 2,774 milionu tun realizováno ve vnitrostátní přepravě (meziroční nárůst +2,8 %) a 7,184 milionu tun v mezinárodní přepravě (meziroční nárůst +10,8 %). Za pozornost stojí skutečnost, že od roku 2012 je vývoz vyšší než dovoz (v roce 2014 konkrétně 4,423 milionu hrt, respektive 4,114 mil. hrt). Tento trend byl i v období 1993 až 2001. Od roku 2002 do roku 2011 včetně však převyšoval dovoz segment vývozu.
Objem výkonů v tunokilometrech se zvýšil jen minimálně
Obdobně je to i u výkonů KP vyjádřených v tunokilometrech (tkm). Jedná se o tarifní tunokilometry (pouze pro naplněné – ložené – přepravní jednotky) vypočtené z přepravní vzdálenosti uvedené v nákladním listu, přičemž pro výpočet se uvažuje vzdálenost ujetá jen na území ČR po celostátní nebo regionální dráze. V roce 2014 bylo dosaženo přepravního výkonu 2274,7 milionu tkm, došlo tedy k meziročnímu zvýšení pouze o 1,6 procenta. Výkony vnitrostátní přepravy dosáhly 586 milionů tkm (prakticky stejné jako v roce 2013) a na celkovém výkonu se podílely 25,8 procenta a výkony mezinárodní přepravy pak 1688,9 milionu tkm (nárůst oproti roku 2013 o 2,3 %). Výkony v rámci tranzitu se naopak snížily, v roce 2014 dosáhly 157,6 milionu tkm a podílu pouze 6,9 procenta, přičemž v roce 2005 to bylo 222,3 milionu tkm, ale podíl tvořil 19,6 procenta. Vývoj u nedoprovázené KP (silnice – železnice) je tedy pozitivní. Její postupný nárůst úzce souvisí s růstem světového obchodu a tím i zvyšující se maritimní přepravou kontejnerů zvláště z/do Asie a tím i zvyšováním železniční přepravy kontejnerů z/do námořních přístavů (především Hamburk, Bremerhaven, Rotterdam, příp. Koper a Terst). V této souvislosti dochází i k postupnému zvyšování počtu přímých ucelených vlaků na linkách z/do námořních přístavů a k zavádění dalších návazných anténních linek z tzv. hub překladišť KP ve vnitrozemí. Zvyšování počtu ucelených vlaků KP ovlivňuje především ukazatele v dovozu a ve vývozu.
Kontinentální přepravy mají velkou budoucnost
Naproti tomu rozsah nedoprovázené KP v rámci evropského kontinentu i přes zaváděné nové linky KP je dosud velice malý. Právě kontinentální přepravy realizované jinými systémy (než námořními kontejnery) představují velký potenciál do budoucnosti. Od léta 2005 je realizována v ČR vnitrostátní přeprava dřevních štěpků ve speciálních vnitrozemských kontejnerech ucelenými vlaky a v roce 2012 se k těmto přepravám přidaly přepravy kalů ze severní Moravy do Čech. Od října 2005 je provozována první mezinárodní kontinentální linka KP Lovosice – Duisburg a od června 2006 pak linka Lovosice – Hamburg-Billwerder, které jsou především určeny pro přepravu výměnných nástaveb a silničních návěsů upravených pro vertikální překládku (intermodálních silničních návěsů). Od roku 2010 se tyto přepravy postupně rozšířily o linky s pravidelnou přepravou kontejnerů, výměnných nástaveb a intermodálních silničních návěsů i v relaci Paskov – Lovosice – Duisburg, Paskov – Verona, později Terst, Brno – Rostock a Lovosice – Charleroi. V roce 2012 byl zahájen provoz na lince Praha-Uhříněves – Duisburg, na které se přepravují především kontejnery.
V rámci kontinentální KP se i nadále realizují přepravy rozložených osobních automobilů v univerzálních kontejnerech ISO řady 1 ze ŠKODY AUTO v Mladé Boleslavi do Kalugy a Nižného Novgorodu v Ruské federaci a do žst. Zaščita v Usť Kamenogorsku v Kazachstánu. V nedoprovázené KP se především využívají kontejnery. Přitom nelze statistické údaje rozdělit na kontejnery ISO řady 1 (námořní) a na vnitrozemské kontejnery. V roce 2014 kontejnery tvořily 93,1 procenta, výměnné nástavby 1,2 procenta a silniční návěsy 5,7 procenta z celkového počtu přepravených přepravních jednotek. Za pozitivní lze považovat stále rostoucí počet přepravených naplněných silničních návěsů v rámci KP po železnici. V letech 2004 a 2005 se jednalo o přepravu jen několika desítek naplněných silničních návěsů, od roku 2006 se pak jedná o pravidelné přepravy. V roce 2014 bylo přepraveno již více než 31 tisíc silničních návěsů. Naproti tomu klesá počet přepravených výměnných nástaveb.
Zvyšuje se přeprava prázdných kontejnerů
Přeprava prázdných kontejnerů se co do počtu každoročně také zvyšuje. Zatímco v letech 2000 a 2001 byl podíl přepravy prázdných kontejnerů na celkové přepravě kontejnerů (součet naplněných a prázdných kontejnerů ISO řady 1, vnitrozemských a odvalovacích) nejnižší – okolo 20 procent, poté se tento podíl pohyboval v rozmezí 24 až 29 procent. V roce 2014 dosáhl výše 26,2 procenta, což je prakticky stejný podíl jako v předchozích dvou letech.
Z uvedených statistických údajů je patrné, že výsledky v oblasti KP jsou uspokojivé. Pozitivem je nejen průběžné zvyšování objemů KP, ale i zvyšování podílu KP na železniční přepravě. Kontinentální KP se však zatím uplatňuje v malém měřítku. Zde je snaha motivovat silniční dopravce tuto formu KP více využívat. K tomu by měly přispět také připravované programy podpory KP. Rozhodující pro další vývoj KP bude jednak hospodářská a ekonomická situace v ČR a vzhledem k vysokému podílu mezinárodní přepravy na kombinovaných přepravách i celosvětový hospodářský a ekonomický vývoj a zároveň realizace programů její podpory.
Ing. Ivan Novák, CSc.
