26. srpna 2017, red
Současný význam kombinované přepravy (dále jen KP) lze dokumentovat jejím stále se zvyšujícím podílem nejen na celkové nákladní přepravě (tedy silniční, železniční, vnitrozemské vodní, letecké a potrubní), ale především na železniční nákladní přepravě. V roce 2016 dosáhl podíl KP v rámci celkové nákladní přepravy (podle přepravených tun) podílu 2,8 procenta (podle dostupných statistických údajů). V rámci železniční nákladní přepravy byl tento podíl již 15,4 procenta, u mezinárodní přepravy pak dokonce 20,7 procenta. Pro srovnání: v roce 2005 to bylo 6,6 procenta a v roce 2000 i při zahrnutí doprovázené KP pouze 6,4 procenta.
V posledních letech je v ČR provozována pouze nedoprovázená KP silnice-železnice. KP po vodě (Labské vodní cestě) se prakticky nerealizuje. Systém doprovázené KP (Ro-La) byl provozován pouze v období 1993 až 2004, a to za finanční podpory státního rozpočtu. Za současných podmínek nelze předpokládat, že by došlo k nějaké změně. Meziroční nárůsty nedoprovázené KP po železnici mezi roky 1993 až 2007 se pohybovaly většinou mezi 10 a 15 procenty, pouze v roce 2008 byl tento nárůst jen 6,5 procenta, výjimku tvořil rok 2009, kdy s ohledem na celosvětovou ekonomickou a hospodářskou krizi došlo i v ČR k poklesu objemů o zhruba 10,5 procenta. Od roku 2010 se pak meziroční nárůsty se pohybují kolem jednoho milionu hrt, což odpovídá zhruba deseti procentům. Konkrétně v roce 2016 oproti roku 2015 činil nárůst přibližně 770 tisíc hrt, což odpovídá 5,6 procenta. Celkový nárůst objemů KP od roku 1993 je pak více než čtrnáctinásobný. Objemy dosahované v posledních letech v nedoprovázené KP po železnici již značně překračují objemy realizované na konci 80. let v celé tehdejší ČSFR (rok 1989: 3,9 milionu tun, z toho mezinárodní 1,55 milionu tun). Přitom v porovnání s přepravním trhem bývalé ČSFR došlo k diametrálním změnám, a to jak v dovozu a vývozu zboží, tak také k útlumu našeho průmyslu v důsledku restrukturalizace. Výrazně se rovněž projevil přechod mnohých přepravců od KP na silniční přepravy. Vnitrostátní přepravy byly negativně ovlivněny rozdělením Československa a z toho vyplývajícím výrazným zkrácením přepravní vzdálenosti.
Objem přeprav roste ve většině segmentů
K průběžnému nárůstu objemů nedoprovázené KP po železnici vyjádřených počtem přepravených hrubých tun, dochází ve většině jejích segmentů, tedy ve vnitrostátní přepravě, v dovozu a ve vývozu. Největší nárůst je v dovozu, kde mezi rokem 1993 až 2016 došlo k více než čtyřicetinásobnému nárůstu. Objemy tranzitu se také zvýšily, ale v posledních dvou letech došlo k jejich mírnému poklesu – byly přibližně na úrovni roků 1998/1999. V přímém tranzitu došlo v roce 2016 sice k meziročnímu nárůstu o téměř 45 procent, ale přesto se oproti rokům 2011/2012 jedná o pokles o zhruba deset procent. Objemy vnitrostátní KP ročně se také stále zvyšují, ale také v posledních dvou letech došlo k jejich mírnému poklesu. Jedná se většinou o pokračování přeprav z/do námořních přístavů a mírně se zvyšují přepravy sypkých substrátů a volně ložených odpadů a chemikálií při použití vnitrozemských a odvalovacích kontejnerů. Za rok 2016 objem KP dosáhl výše 14,372 milionu hrt. (není zahrnuta přeprava prázdných přepravních jednotek), což odpovídá meziročnímu nárůstu o 6,1 procenta, z toho vnitrostátní přeprava 2,765 milionu hrt – meziroční pokles o 3,8 procenta a mezinárodní přeprava pak 11,607 milionu hrt – meziroční nárůst o 8,2 procenta. Oproti roku 2014 je pak celkový nárůst o přibližně dva miliony hrt. Pokud se jedná o přepravu věcí/zboží, tj. ukazatel čisté tuny, bylo za rok 2016 dosaženo objemu ve výši 11,475 milionu čt – meziroční nárůst o 6,1 procenta, z toho bylo 2,282 milionu čt realizováno ve vnitrostátní přepravě (meziroční pokles o 4,2 %) a 9,193 milionu čt v mezinárodní přepravě (meziroční nárůst o 9,0 %). Uvedená čísla dokladují stále rostoucí objemy mezinárodní KP. Za pozornost stojí skutečnost, že v letech 2012 až 2014 byl vývoz vyšší než dovoz (v roce 2014 konkrétně 4,423 milionu hrt, respektive 4,114 milionu hrt). Tento trend byl i v období 1993 až 2001. Od roku 2002 do roku 2011 a dále od roku 2015 však převyšoval dovoz segment vývozu. Rozdíly se v posledních letech pohybují v rozmezí ±10 procent.
Obdobně je to i u výkonů KP vyjádřených v tunokilometrech (tkm). Jedná se o tarifní tunokilometry (pouze pro naplněné/ložené přepravní jednotky) vypočtené z přepravní vzdálenosti uvedené v nákladním listu, přičemž pro výpočet se uvažuje vzdálenost ujetá jen na území ČR po celostátní nebo regionální dráze. V roce 2016 bylo dosaženo přepravního výkonu 2 642,2 milionu tkm, došlo tedy k meziročnímu zvýšení o 4,4 procenta. Výkony u vnitrostátní přepravy dosáhly 466,9 milionu tkm (mírný meziroční pokles) a na celkovém výkonu se podílely 17,7 procenta a výkony mezinárodní přepravy pak 2 175,3 milionu tkm (meziroční nárůst o 2,3 %). Výkony v rámci tranzitu se také meziročně zvýšily, v roce 2016 dosáhly 172,0 milionu tkm a podílu pouze 6,5 procenta, přičemž v roce 2005 to bylo 222,3 milionu tkm, ale podíl tvořil 19,6 procenta. Nutno však podo-tknout, že se jedná prakticky o poloviční výkony ve srovnání s roky 2008, 2011 a 2012. Z dlouhodobějšího pohledu dochází tedy k postupnému nárůstu výkonu v dovozu a vývozu a naproti tomu ke stagnaci, případně poklesu u vnitrostátní a tranzitní přepravy. To odpovídá postupnému zvyšování počtu ucelených vlaků KP především v dovozu a ve vývozu.
Roste počet přímých vlaků do námořních přístavů
Vývoj u nedoprovázené KP (silnice-železnice) je tedy pozitivní. Její postupný nárůst úzce souvisí s růstem světového obchodu a tím i zvyšující se maritimní přepravou kontejnerů zvláště z/do Asie, tedy i zvyšování železniční přepravy kontejnerů z/do námořních přístavů (především Hamburk, Bremerhaven, Rotterdam, příp. Antverpy, Koper a Terst). V této souvislosti dochází i k postupnému zvyšování počtu přímých ucelených vlaků na linkách z/do námořních přístavů a k zavádění dalších návazných anténních linek z tzv. hub překladišť KP ve vnitrozemí. Naproti tomu rozsah nedoprovázené KP v rámci evropského kontinentu i přes zaváděné nové linky KP je dosud relativně malý. Právě kontinentální přepravy realizované jinými systémy (než námořními kontejnery) představují velký potenciál do budoucnosti. Od roku 2005 je realizována v ČR vnitrostátní přeprava dřevních štěpků ve speciálních vnitrozemských kontejnerech ucelenými vlaky a v roce 2012 se k těmto přepravám přidaly přepravy kalů ze severní Moravy do Čech. Od října 2005 je provozována první mezinárodní kontinentální linka KP Lovosice – Duisburg a od června 2006 pak linka Lovosice – Hamburg-Billwerder, které jsou především určeny pro přepravu výměnných nástaveb a intermodálních silničních návěsů. Od
roku 2010 se tyto přepravy postupně rozšířily o linky s pravidelnou přepravou kontejnerů, výměnných nástaveb a intermodálních silničních návěsů i v relaci Paskov – Lovosice – Duisburg, Paskov – Verona, později Terst, Brno – Rostock a krátkodobě Lovosice – Charleroi. V roce 2012 byl zahájen provoz na lince Praha-Uhříněves – Duisburg, na které se přepravují především kontejnery. V rámci kontinentální KP se i nadále realizují přepravy rozložených osobních automobilů v univerzálních kontejnerech ISO řady 1 ze závodu ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi do Ruské federace a do Kazachstánu. V nedoprovázené KP se především využívají kontejnery. Přitom nelze ze statistických údajů rozčlenit kontejnery ISO řady 1 (námořní) a vnitrozemské kontejnery. V roce 2016 kontejnery tvořily 93,9 procenta, výměnné nástavby 1,6 procenta a silniční návěsy 4,5 procenta z celkového počtu naplněných přepravených přepravních jednotek (respektive 92,4/1,5/6,1 %, pokud je vztaženo na TEU). Za pozitivní lze považovat stále rostoucí počet přepravených naplněných kontejnerů, přičemž nelze ze statistických údajů rozčlenit maritimní a vnitrozemské přepravy. Počty silničních intermodálních návěsů v rámci KP po železnici se postupně zvyšují. V letech 2004 a 2005 se jednalo o přepravu jen několika desítek naplněných silničních návěsů, od roku 2006 se pak jedná o pravidelné přepravy. V roce 2016 bylo přepraveno téměř 36 tisíc silničních návěsů. Naproti tomu počty přepravených výměnných nástaveb jsou malé a v jednotlivých rocích značně rozdílné.
Podíl přepravy prázdných kontejnerů mírně klesá
Přeprava prázdných kontejnerů se co do počtu každoročně také zvyšuje, ale její podíl na celkové přepravě kontejnerů (součet naplněných a prázdných kontejnerů ISO řady 1, vnitrozemských a odvalovacích) se příliš nemění. Zatímco v letech 2000 a 2001 byl podíl přepravy prázdných kontejnerů na celkové přepravě kontejnerů nejnižší – okolo 20 procent, poté se pohyboval v rozmezí 24 až 29 procent. V roce 2016 to bylo 22,5 procenta, což je menší podíl než v předchozích letech. Přepravy prázdných výměnných nástaveb a silničních intermodálních návěsů jsou velice malé, prakticky zanedbatelné.
Z uvedených statistických údajů je patrné, že výsledky v oblasti KP jsou uspokojivé. Pozitivem je nejen průběžné zvyšování objemů KP, ale i zvyšování podílu KP na železniční přepravě. Kontinentální KP se však zatím uplatňuje v poměrně malém měřítku. Zde je snaha motivovat silniční dopravce, aby tuto formu KP více využívali. K tomu by měl přispět také připravovaný program Podpora přepravních jednotek kombinované dopravy. V segmentu kontinentální KP lze předpokládat rozšíření kontejnerových přeprav mezi Čínou a ČR, příp. jinými evropskými státy a opačným směrem. To dokladuje postupné zavádění přímých vlaků v této relaci. Pro další vývoj KP, vzhledem k převažujícímu podílu mezinárodních přeprav, bude rozhodující především celosvětový hospodářský a ekonomický vývoj a s tím související rozsah mezinárodního obchodu.
Ing. Ivan Novák, CSc.¨
