28. února 2014
Ačkoli počet silničních návěsů přepravených po železnici v rámci kontinentální kombinované dopravy každoročně roste o dvouciferná čísla, stále má tento druh kombinované dopravy na českém území značný potenciál. Tvrdí to jednatel společnosti Bohemiakombi, která se zabývá právě přepravou návěsů po železnici, Vladimír Fišer. Podle jeho slov je nutné získat i další silniční dopravce, aby investovali do speciálních návěsů, což je bez podpory ze strany státu obtížné.
„Jak se dařilo Bohemiakombi v loňském roce a jaké jsou vyhlídky na letošní rok?“
„Loni se nám dařilo hůře v prvním pololetí a naopak lépe ve druhém. První pololetí nás svými výsledky příliš netěšilo, ale pak jsme rozjeli dva nové produkty a nepříznivý vývoj se nám tím podařilo zvrátit. Pro nové zákazníky jsme totiž uvedli do provozu dva nové vlaky doslova ušité na míru – jeden z Lovosic do belgického Charleroi a druhý z Ostravy-Paskova do Terstu. Oba projekty slouží prioritně pro přepravu silničních návěsů. Vlaky do Belgie se rozjely v březnu, do Turecka v květnu. Naše lepší hospodaření ve druhém pololetí ovlivnilo příznivě i rozhodnutí o červencovém zastavení linky mezi Ostravou a italskou Veronou. Po úspěchu v předchozím roce se linka v roce 2013 stala nečekaně ztrátovou, a tak její zastavení nakonec přispělo k výraznému zlepšení výsledků druhého pololetí.“
„Proč skončila linka do Verony, do které jste ještě loni na počátku roku vkládali velké naděje?“
„Stalo se tak v důsledku finanční krize, která trápila země jižní Evropy, ať už to bylo Řecko, Itálie nebo Španělsko. Díky tomu ubývaly přepravy zejména do Itálie, nastal převis volného ložného prostoru na silnici a polští silniční dopravci začali nabízet natolik zničující nízké ceny, že se jim nedalo konkurovat. V důsledku toho vytížení vlaku postupně klesalo. Ještě začátkem roku jezdily tři páry vlaků týdně, pak jsme je snížili na dva, následně na jeden a nakonec jsme v červenci tuto linku zastavili úplně.“
„Pokud se nyní hovoří o konci krize a oživení přepravy zboží, je možné, že se ještě během letošního roku podaří linku obnovit?“
„Ta šance tu je vždycky, železniční dopravci, se kterými jsme spolupracovali, jsou připraveni v provozu linky pokračovat, provozní kvalita byla velmi dobrá, s kvalitou servisu byli zákazníci velmi spokojení. Pokud se ceny v této relaci zase vrátí do normálu a my budeme mít dopravce, kteří opětovně budou mít zájem linku využívat, pak určitě ano. Takoví ale zatím nejsou.“
„Chystáte na letošní rok otevření nějaké nové linky?“
„My se letos musíme prioritně zaměřit na zlepšení vytěžování již existujících linek. V loňském roce jsme vypravili o stovku vlaků více než předloni, úkolem nyní je zajistit si dobré vytížení všech provozovaných linek, abychom z nich měli potřebný profit a mohli tak do budoucna financovat další nové projekty. Loni jsme zvýšili počet odjezdů vlaků do Hamburku ze tří na pět týdně, i do Hamburku už tedy jezdíme každý den, což naši zákazníci velmi ocenili.“
„Jak se loni vyvíjela obsazenost vlaků?“
„U vlaků do Hamburku se zlepšovala v průběhu celého roku, u linky do Duisburgu ještě můžeme zlepšit vytížení a pak dále zvyšovat kapacitu.“
„Jaký je zájem o vnitrostátní linku z Lovosic do Ostravy, už by naplnil ucelený vlak?“
„Naplnil, ale zatím jen jednou tý-dně. A to je málo. Máme silného zákazníka s pravidelnými přepravami návěsů, jejichž počet loni na této lince zdvojnásobil. Kromě něho máme i další nejméně tři až čtyři potenciální zákazníky, kteří však po nás požadují ceny, které zatím nejsme schopni poskytnout. Naši zákazníci požadují a očekávají od nás každodenní odjezdy vlaků. Tak velkou kapacitu zatím nejsme schopni obsadit. Pokud bude letos poptávka ještě silnější, což také předpokládáme, mohl by tento ucelený vlak začít odjíždět každý večer už ve druhém pololetí.“ ¨ „Jak obecně hodnotíte situaci v kombinované dopravě u nás?“
„Rámcové podmínky pro kombinovanou dopravu podrobili objektivní kritice účastníci kulatého stolu, který jsme spolupořádali loni v září na ministerstvu dopravy. Bohemiakombi je přímým účastníkem evropského projektu COSMOS, na kterém pracují zástupci jednotlivých zemí. V rámci tohoto projektu se formou kulatých stolů hodnotí podmínky pro kombinovanou dopravu v dané zemi. Závěry pražského kulatého stolu nevyzněly pro Českou republiku nejlépe, podpora kombinované dopravy není v ČR systémová a zaostává za jinými zeměmi. Proto se v minulých letech dařilo rozvíjet jen přepravu námořních kontejnerů. Kombinovaná doprava uvnitř evropského kontinentu, tzv. kontinentální, ještě nevyužila obrovský potenciál v mezinárodní přepravě, který se i nadále realizuje v naprosté většině po silnici.“
„Kde jsou podle vás největší problémy?“
„Všechno chce svůj čas. My jsme jako první začínali s přepravami návěsů v roce 2006, a to na jediné lince. Po sedmi letech provozujeme tyto přepravy už na pěti linkách. Viditelný růst tady tedy v posledních letech už nastal, ale se zřizováním kontinentálních linek se u nás bohužel začalo hodně pozdě. V západní Evropě se tyto přepravy naplno rozběhly už v 80. a 90. letech minulého století. U nás neexistovala žádná motivace investovat do potřebných železničních vagonů ani do silničních návěsů. Museli jsme zprvu překonávat bariéru nedůvěry silničních dopravců, kteří železnici viděli spíše jako konkurenci než jako partnera. Výraznějším impulzem pro rozvoj tohoto typu přepravy se stala až teprve podpora českým silničním dopravcům ze strany státu na pořízení intermodálních přepravních jednotek v roce 2009. To však byla pouze jednorázová podpora. Rádi bychom proto za pomoci Sdružení ČESMAD Bohemia a Svazu dopravy prosadili i další obdobnou podporu. Zatím jsme ale nenašli příliš pochopení pro takový druh podpory ze strany ministerstva dopravy.“
„Co si slibujete od nástupu nového ministra dopravy, který problematiku kombinované dopravy velmi dobře zná?“
„Slibuji si především to, že bude schopen nahlížet na kombinovanou dopravu a na potřeby jejího dalšího rozvoje objektivněji, než tomu bylo dříve. Věřím tomu, že věci prospěje právě to, že pan ministr problematiku kombinované dopravy poměrně dobře zná, neboť jeho firma ji zavedla a dokázala tak efektivně využívat specifických výhod, které přináší obor silnice a které naopak zase železnice.“
„Co by bylo nutné udělat konkrétně pro rozvoj kombinované dopravy?“
„Především dotáhnout do fáze realizace nezávislé terminály, do nichž by měli garantován nediskriminovaný přístup všichni operátoři a dopravci, železniční i silniční. Po tom marně voláme už léta. I nadále existují regiony, kde kapacitní terminály výrazně chybějí, jedním z nich je například střední Morava. A je přitom jedno, zda bychom takový terminál mohli mít k dispozici v Olomouci, Hranicích na Moravě, Přerově či jinde. Důležité však je, aby byl umístěn na hlavním železničním koridoru.“
Tomáš Johánek
