20. dubna 2023, Jiří Brejcha
Poslední roky se nesou ve světle velkých geopolitických a společenských změn a ani gumárenský průmysl jich není ušetřen. A to nejen co se týče dostupnosti surovin, ale i snižování emisí, kde dopad připravované legislativy nebude již jen na výrobcích motorů.
S nečekanou situaci, která nastala po začátku vojenských operaci na Ukrajině se otevřela otázka dostupnosti surovin z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Významný podíl vybraných surovin pro výrobu například pneumatik jako jsou saze, syntetické kaučuky a změkčovadla pocházel a pochází právě z uvedených zemi. Evropa v posledních dekádách žádné významné výrobní kapacity těchto komodit do provozu neuvedla. I proto není nahrazeni těchto importů z vlastních evropských zdrojů reálné. Ekonomika a logistika těchto dovozu se však stala noční můrou nákupčích surovin a manažerů logistiky surovin.
Specifická situace pak nastala u pneumatik jako výrobku. Někteří evropští hráči stali ze dne na den pro otázkou, jak naložit s výrobními kapacitami na území Ruska, Ukrajiny a Běloruska. V minimálně jednom případě to byl problém takřka klíčový a pravděpodobně to povede k výstavbě nového výrobního závodu v zemích východní Evropy. Ač byly indicie, že by tak mohlo být v některém ze státu Visegradské čtyřky, takže možná i u nás, volba pravděpodobně padne na jinou zemi regionu - Rumunsko. Toto je také samozřejmě negativní signál pro cely sektor výroby surovin.
Přípravy normy EURO 7
Rok 2025 je očekávaným datem pro zavedeni nové normy stanovující limity emisí plynoucích z provozu silničních vozidel. Jedná se o zcela nové a revoluční nastaveni podmínek pro uvedení motorových vozidel do provozu. Spolu s dalšími akty současných evropských struktur směřujícími k nahrazeni nebo i zákazu prodeje klasických spalovacích motoru se jedná o významný faktor, který má nepřímý vliv na požadované vlastnosti velké řady gumárenských výrobku. Novinkou, kterou by měla tato norma zavést, je i hodnoceně pevných emisi, tzn. oděru z pneumatik a brzdových systémů. Konkrétní limity a metodika měření má však být známa na konci roku 2024. Není to však zdaleka jediná změna, kterou tento vývoj ve svém důsledku přinese.
Hlukové emise
Tato problematika není důležitá jen pro motory samotné, ale i pro pneumatiky. Značení nebo-li labeling plášťů si dal za cíl standardizaci hodnocení a přenosu informací spotřebitelům.
Problematika hodnocení hlukový emisí byla již součástí původního značení pneumatik dle Směrnice EK 1222/2009. Řada spotřebitelů ji však při nákupu nových pneumatik nebrala v potaz. Postupující obnova vozového parku a tím nárustu zastoupení moderních, relativně tišších spalovacích motorů spolu s rostoucím rozšířením hybridů a elektromobilů dává tomuto parametru větším význam. Stále však platí, že otázka hluku v kabině automobilu je odvislá také od vzájemné interakce vozidla a podkladu, tedy nejčastěji silnice.
Za zmínku zde stojí i další parametry nového značení pneumatik, jako součást novelizované podoby dle Směrnice EK 740/2020 platná od 1. 5. 2021. Ty jsou spojeny s bezpečnostními aspekty použití takovýchto výrobků, zejména pak v zimních podmínkách.
Změny v ETRMA
Z výše uvedených vybraných skutečností plyne, že rok 2022 a začátek roku 2023 byly opravdu velmi pestré a zároveň akcentující akceleraci vývoje zejména na straně vstupů – surovin a energii. Rychlost a četnost změn v dopravě začíná mít vzrůstající tendenci, což je pro sektor průmyslu jako je gumárenství velmi významný aspekt pro další vývoj a změny. Vedle toho nastala na samotném konci roku ještě jedna neméně významná změna. Na pozici generální sekretářky ETRMA (Evropská asociace výrobců pneumatik a gumy) skončila po 17 letech Fazilet Cinaralp. Bylo mi ctí s touto významnou postavou bruselských struktur 11 let spolupracovat. Byla osobnosti, která vždy podporovala a spoluvytvářela velmi proaktivní evropsky přístup respektující ale i zájmy průmyslu. Každá personální změna tohoto typu vždy přináší i vetší či menší změny v politice příslušné instituce, takže i zde bude zajímavé sledovat další kroky ETRMA zejména v současně neklidné době.
Jiří Brejcha, Fakulta strojního inženýrství UJEP
Foto: lan
