12. února 2019, Milan Frydryšek
Dopravní výbor Evropského parlamentu (TRAN) před dvěma týdny zamítl kompromisní dohodu o pravidlech pro vysílání řidičů do zahraničí, a hrozí tak, že řidiči budou muset být placeni podle pravidel té země, jíž právě projíždějí. Podobně je tomu dnes již například v Německu či Francii. Podpořena byla pouze část týkající se kabotáže.
„Myslím si, že hlavní důvod neúspěchu při schvalování silničního balíčku je ten, že dopravní komisařka Violeta Bulcová měla příliš velkou ambici přijít s takto komplexním balíčkem témat, z nichž každé je velice rozporuplné už samo o sobě. A navíc projednávat tolik citlivých témat ze silniční dopravy souběžně s velkou směrnicí o vysílání pracovníků je také neprozřetelné,“ řekl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.
„V prvních částech silničního balíčku je kontroverzní téměř vše a kompromis se hledá velice těžko. Na tutéž věc se bude jinak dívat Belgičan, jinak Bulhar a jinak my. Z celé přípravy balíčku je patrné, že komisařka se v úřadu příliš neosvědčila. Na začátku zřejmě něco diktovali Francouzi, pak přišlo mnoho dalších vlivů a výsledkem je slepenec, který nechutná nikomu. To je základ dosavadního neúspěchu. Byl bych samozřejmě rád, kdyby se parlamentu podařilo ještě dospět k přijatelnému výsledku, ale šance se zdají malé,“ řekl Vojtěch Hromíř.
Už to, že výbor TRAN tento měsíc schválil pouze jednu zprávu upravující kabotáž a zavádějící například povinný návrat vozidel do čtyř týdnů domů, proti čemuž se staví dopravci z východních zemí EU, podle něj naznačuje, že projednávání v plénu parlamentu bude těžké. „Přesto ještě doufám, že spousta práce, kterou při tom odvádějí čeští europoslanci, především Pavel Telička a Martina Dlabajová, a snaha některých dalších nevyjdou naprázdno,“ uvedl Vojtěch Hromíř.
Hrozí rozšiřování opatření typu MiLoG
Součástí nového silničního balíčku mají být speciální pravidla pro vysílání pracovníků v silniční dopravě. Pokud silniční balíček nebude schválen, hrozí podle Vojtěcha Hromíře, že každá země bude obecně platnou směrnici o vysílání pracovníků uplatňovat na silniční dopravu po svém, podobně jako je tomu již dnes například v Německu, Rakousku či ve Francii. „Čeští dopravci by tu pak měli (bez Velké Británie) 26 různých nařízení o minimálních mzdách, podle nichž by se museli řídit. A karty jsou bohužel rozdány tak, že náš stát by nedokázal ochránit dopravní trh v České republice proti levnější konkurenci a zároveň bychom na západě naráželi na velké bariéry,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
„Jistě, Evropská komise může se zeměmi, které tato opatření budou nově uplatňovat, vést infringementy jako nyní s Německem, Francií a Rakouskem. Ale na základě toho, jak tato vytýkací řízení probíhají, je velmi pravděpodobné, že ani další země by si z nich nedělaly těžkou hlavu. A očekávám, že v současných řízeních nakonec komise doporučí, aby se snížila administrativní zátěž, ale podstata a skutečná složitost se nezmění,“ řekl Vojtěch Hromíř.
Dalším problémem podle něj je, že v silniční nákladní dopravě v Evropě dnes působí několik set tisíc podnikatelů všech velikostí, a pokud budou platit složitá pravidla, nebude možné u tolika subjektů jejich dodržování účinně kontrolovat a bude docházet k podvodům.
„Za této situace by byly nastoleny takové tržní podmínky, že by měly být nazývány spíše netržními. Jediným funkčním řešením by pak možná bylo, že by se odpovědnost za dodržování pravidel o minimálních mzdách důsledně přenesla i na objednavatele přeprav. Pak by nemohlo docházet k dnes běžné praxi, kdy velké západní koncerny říkají našim dopravcům, že když nepojedou za cenu, která je hluboko pod limity nařízení MiLog či Loi Macron, je zde plno jiných firem, které tuto zakázku rády vezmou. Ano, tato jejich odpovědnost je zde do určité míry již nyní, avšak trestán je vždy dopravce. A to i přesto, že jednomu českému řidiči se německou minimální mzdu podařilo zpětně vysoudit na Deutsche Post. Ale celkově stále platí, že drtivá většina firem prostě tato nařízení neplní,“ uvedl Vojtěch Hromíř.
„Pokud směrnici o minimální mzdě začnou po svém implementovat i další země, stávající chaos zůstane, bude se ještě více podvádět a asi také dojde k zneužívání institutu OSVČ. Směrnice se totiž vztahuje pouze na řidiče-zaměstnance, ne na řidiče-dopravce, kteří fungují jako OSVČ,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Odbory jdou i proti zájmům řidičů
Vedle toho, že jednání komplikují různé představy dopravců z jednotlivých zemí a ambice poslanců, svůj podíl zde mají podle Vojtěcha Hromíře i mezinárodní odbory. Ty například nedávno uspořádaly na hranici mezi Belgií a Francií demonstraci, kterou chtěly dát najevo, že je proti zájmům řidičů, aby byla schválena větší flexibilita při rozkládání týdenních odpočinků a že to bude mít dopad i na bezpečnost. „My naopak tvrdíme, že opak je pravdou a že řidičům tato volnost při zachování součtů dob odpočinku vyhovuje. Navíc velmi pochybuji o tom, že zájmy řidičů ze západních zemí jsou v těchto otázkách totožné se zájmy řidičů od nás nebo třeba z Rumunska,“ řekl Vojtěch Hromíř.
Milan Frydryšek
Foto: Krone
