10. května 2007
Ministerstvo dopravy ČR v současné době intenzivně připravuje zákon o veřejné dopravě. Zákon by měl řešit problematiku přístupu dopravců na trh veřejné dopravy ve všech dopravních módech, respektive strukturování této oblasti ze strany veřejné správy. O podrobnostech připravovaného zákona jsme hovořili s ředitelem odboru veřejné dopravy Ministerstva dopravy ČR Ing. Mgr. Jiřím Nálevkou.
„V jaké fázi přípravy se v současné době nachází zákon o veřejné dopravě a jaký předpokládáte další vývoj schvalovací procedury?“
„Práce na zákoně o veřejné dopravě byly zahájeny na základě Strategie podpory dopravní obsluhy území, která byla loni v dubnu vzata na vědomí vládou. Ministerstvo dopravy následně vypracovalo věcný záměr zákona o veřejné dopravě včetně novel souvisejících právních předpisů, zejména zákona o dráhách
a zákona o silniční dopravě.
Loni v listopadu se pak uskutečnilo první kolo konzultací s kraji a dalšími partnery, kteří se podílejí na přípravě zákona, zejména dopravci. Na základě jejich připomínek byl koncept zákona znovu přepracován a upraven tak, aby řešil problémy, které naši partneři cítí.
Na počátku letošního března bylo na ministerstvu dopravy zahájeno vnitroresortní připomínkové řízení, které stále ještě probíhá. Následně návrh zákona postoupíme do meziresortního připomínkového řízení a poté předložíme vládě k projednání.
Zpoždění, k němuž došlo vzhledem k původnímu rozvrhu stanovenému v usnesení vlády z dubna loňského roku, bylo zapříčiněno jednak složitostí celé problematiky a jednak tím, že na evropské úrovni se připravuje návrh nařízení o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. Původně se totiž předpokládalo, že se návrh nařízení podaří v Evropském parlamentu projednat již v druhé polovině loňského roku. To se však nestalo.
V současné době probíhá v Evropském parlamentu k tomuto návrhu nařízení druhé čtení a v brzké době by se mělo rozhodovat o pozměňovacích návrzích. My již víme, jaké by měly být hlavní změny tohoto návrhu nařízení požadované Evropským parlamentem – měly by být poměrně marginální –, takže věříme, že se jej podaří schválit co nejdříve. V návaznosti na toto schválení pak předpokládáme, že návrh zákona o veřejné dopravě bude možné před-
ložit vládě do konce letošního roku. Při hladkém průběhu zákonodárného procesu by pak zákon mohl vstoupit v platnost 1. ledna 2009.“
„Jaké by měly být základní prvky nového evropského nařízení o veřejné službě?“
„Nařízení by mělo přinést několik zásadních změn. Tou nejzásadnější by mělo být to, že u smlouvy o veřejné službě bude povinností objednatelů vybírat dopravce ve výběrových řízeních. Z této základní povinnosti budou stanoveny čtyři výjimky. První výjimkou bude možnost zadání zakázky takzvanému internímu provozovateli, tedy dopravci, který je vlastněn a kontrolován objednatelem a objednatel
z nejrůznějších důvodů požaduje, aby tyto služby byly zajišťovány právě jím.
Druhá výjimečná možnost přímého zadání se bude vztahovat na malé zakázky. V současnosti je navrhován jejich limit 300 tisíc vozových kilometrů ročně, respektive kompenzace do jednoho milionu €, přičemž pro malé a střední podniky by tento limit měl být o něco vyšší. Evropský parlament sice hodlá tyto limity ještě mírně změnit, samotný princip nicméně zpochybněn není.
Třetí výjimkou je výjimka mimořádné situace, kdy hrozí bezprostřední ohrožení existence služby ve veřejném zájmu. Objednatel pak bude moci zadat zakázku přímo dopravci, avšak na maximální dobu dvou let, přičemž v tomto dvouletém období by objednatel již měl vyhlásit standardní soutěž, z níž by měl vzejít řádně vybraný dopravce.
Poslední výjimkou je bloková výjimka pro železniční dopravu, podle níž by mělo být možné zadávat službu ve veřejném zájmu na regionální i dálkové spoje bez výběrového řízení.“
„Jaká by měla být pravidla pro délku smluv uzavíraných s dopravci?“
„Nově by měla být stanovena maximální délka smluv, a to ve výši deset let pro autobusovou dopravu a patnáct let pro dopravu drážní. V případě podstatných investic do infrastruktury či vozového parku však bude možné smlouvu prodloužit až o 50 procent, tedy na
15 let pro autobusové, respektive 22,5 roku pro železniční dopravce. V případě investic mimořádného rozsahu bude možné po předchozí schvalovací proceduře uzavřít smlouvu i na delší období, avšak jen na základě výběrového řízení, na dobu delší než 22,5 roku tedy nebude možné využít přímého zadání.
Z důvodu blokové výjimky pro železniční dopravu jí byla s ohledem na silniční dopravu recipročně snížena maximální délka smlouvy v případě přímého zadání na deset let.“
„Jaké další významné změny by mělo nařízení přinést?“
„Samotné nařízení nestanoví procesní pravidla výběrových řízení, ale pouze hmotněprávní požadavky na vlastní výběrové řízení, tj. naplnění principů nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení se všemi účastníky. Bude tak jen na zadavateli soutěže, aby tyto podmínky naplnil. Jedním z prvků této transparentnosti by mělo být včasné oznamování připravovaných zakázek: jeden rok před vyhlášením výběrového řízení bude muset být
v Úředním věstníku zveřejněna informace o tom, že dojde k vyhlášení výběrového řízení na určitou službu. V případě přímého zadání budou muset být ve věstníku Evropské unie zveřejněny přesné údaje o poskytnuté zakázce, tak aby bylo možné zpětně zkontrolovat, zda nedošlo ke zneužití přímého zadání zakázky. Objednatel bude muset rovněž dostatečně zdůvodnit, proč se rozhodl udělit zakázku na základě přímého zadání.
Dalším stěžejním kamenem bude jasná definice výpočtu prokazatelné ztráty, respektive kompenzace služeb ve veřejném zájmu. V případě přímého zadání navíc bude muset být předem přesně stanoveno, jaké služby byly objednány a jaký bude výpočet jejich kompenzace.“
„Jak by měl po obsahové stránce vypadat český zákon o veřejné dopravě?“
„Zákon by měl reagovat na nařízení Evropského společenství. Jednou z jeho základních částí bude jasné stanovení odpovědnosti jednotlivých úrovní veřejné správy za zajištění veřejné služby. Bude stanovena odpovědnost za zajištění dálkové, regionální a městské hromadné dopravy, aby se cestujícímu tyto složky jevily jako jeden ucelený systém. Prostředkem k tomuto cíli by mělo být kvalitní dopravní plánování, které je s úspěchem používáno ve většině zemí západní Evropy. Na vysoké úrovni je například v Rakousku a Německu, kde jsme se také inspirovali. Předpokladem by mělo být to, že objednatel veřejné služby bude od počátku přesně vědět, jakou dopravu chce dlouhodobě zajišťovat, a podle toho by také měl vypisovat výběrová řízení.
Důležitá bude rovněž novelizace modálních zákonů. Předpokládáme, že dojde k novému nastavení regulace přístupu k dopravnímu trhu. Kraje jako objednatelé totiž vystupují rovněž jako regulátoři. Potřebujeme proto odlišit, kdy krajský úřad vystupuje jako objednatel služby ve veřejném zájmu a kdy jako státní regulační orgán v přenesené působnosti.
Chceme rovněž zavést mechanismus ochrany služeb ve veřejném zájmu. Tento mechanismus by měl být nastaven na základě třetího železničního balíčku, který by měl vstoupit v platnost v roce 2010 a měl by znamenat liberalizaci mezinárodní osobní železniční dopravy. Koncept je založen na posouzení negativních ekonomických dopadů komerční služby na existující službu ve veřejném zájmu. To znamená, že v případech, v nichž objednatel prokáže, že ryze komerční dopravce by mohl znamenat prokazatelné ohrožení služeb ve veřejném zájmu, bude moci být odmítnut přístup k dopravnímu trhu v komerční oblasti. Tím by měla být zajištěna ochrana proti ,vyzobávání rozinek‘ a následnému zvyšování ztráty dopravců ve veřejné službě, kteří by pak požadovali vyšší kompenzace z veřejných rozpočtů. Komerční dopravce se v případě zamítnutí jeho žádosti bude samozřejmě moci proti rozhodnutí odvolat.“
„Jaká je koncepce ministerstva dopravy v poskytování investiční podpory dopravcům na obnovu vozového parku?“
„Investiční programy podpory obnovy vozidel se týkají jednak vozidel drážní dopravy, za druhé vozidel městské hromadné a linkové autobusové dopravy. Pro modernizaci vozového parku linkové autobusové dopravy je letos vyčleněno 330 milionů Kč, pro obměnu drážního vozového parku 350 milionů Kč.
V letošním roce však skončí dokumentace pro program obnovy v linkové autobusové dopravě, v příštím roce pak v dopravě drážní. Bude proto nezbytné, aby Evropská komise notifikovala nové programy, neboť standardně podobná opatření zakládají veřejnou podporu. Tento proces je však časově relativně náročný. Předpokládáme, že v nové dokumentaci zřejmě dojde na základě vyjednávání s Evropskou komisí k částečné úpravě pravidel. Co se týče finančních prostředků, vláda se ve svém programovém prohlášení rozhodla je posilovat. Pokud tedy chceme zachovat program i pro rok 2008, musíme si pospíšit s přípravou.
V souvislosti s přípravou programové dokumentace jsme navrhli krajům určitou spolupráci a pomoc s přípravou jejich regionálních operačních programů na obnovu vozidel. Cílem by mělo být vzájemně harmonizovat jednotlivé krajské programy, protože by to mohlo přinést výhody jak z administrativního hlediska při vyjednávání s orgány EU, tak i pro dopravce využívající tyto programy, zejména pokud působí ve více krajích.“
Petr Jechort
