7. června 2007
Zatímco horké jaro přineslo týdny modrého nebe bez mráčku, v dopravních oborech bylo většinou střídavě oblačno. Image vnitrozemské plavby jako nejekologičtější dopravy neposloužila zvláštní nehoda na Rýně. Při otáčení lodi do řeky spadlo 32 námořních kontejnerů, z toho několik s nebezpečnou chemií, a tři „boxy“ nebyly pod vodou dlouho vůbec k nalezení. Ještě dlouho po nehodě moderátor Harald Schmidt v noční talk show německé televize přehrával stále dokola záběry kontejnerů plovoucích mezi vinicemi s ryzlinkem a vybíral k tomu nejvhodnější tragizující hudbu z Wagnerových oper. U nás plavci zatím neuspěli se splavněním Labe do Pardubic a červenou kartu od ochranářů dostalo navrhované hloubení kanálu u Přelouče.
Ale svět se zatím dostává dál i z hlediska výkonů. Na novém francouzském kanálu Seine-Nord Europe mají plout lodě o nosnosti 4400 tun (dosavadní standard je 750 tun). Evropské dráhy zase usilují v plánech pro první polovinu tohoto století o výrazně delší a také rychlejší nákladní vlaky. A rychlost na tzv. primární evropské síti má dosahovat až 160 km/hod. Takový vlak by mohl být z Pardubic v Děčíně (řekněme za pár let) bratru asi tak za dvě hodiny. Pozitivum: SRN jako šestá země přistoupila k úmluvě ADN OSN (doprava nebezpečného zboží na
řekách) a umožnila tak její vstup v platnost. Na šestici zemí se čekalo sedm let.
Na silnici se zatahuje nad volností v evropské kabotáži – zřejmě v souvislosti s tím, jak se přibližuje rok 2009, od nějž má být umožněna i novým členům Evropské unie z východní Evropy. Pravidla výrazně zpřísňuje Anglie, po ní Belgie a Evropská unie chce zakrátko přijít s omezením na tři jízdy. V SRN se stále hlasitěji bije na poplach kolem řidičské krize a skutečnosti, že se tomuto povolání mladá generace velkým obloukem vyhýbá. Německý Svaz nákupu ke všemu obvinil autodopravce z cenového vydírání a zveličování nárůstu nákladů s ohledem na nové pracovní předpisy, což svazy dopravců ostře odmítly. Ale i zde je dobrá zpráva: Volvo předvedlo v Bruselu politikům hybridní pohon – kombinaci toho nejlepšího z dieselu a elektromotoru – s tím, že by měla velmi výrazně snížit spotřebu i emise. A na trhu se má objevit do dvou let.
Na kolejích se v řadě zemí dosti překvapivě ocitá nákladní doprava státních drah ve svízelné situaci. Ať již jde o Francii, Nizozemsko, Belgii či Švýcarsko. Třeba francouzská Fret SNCF se brodí až v neuvěřitelně vysoké ztrátě kolem jedné miliardy €; hovoří se dokonce o možnosti jejího rozpuštění do několika firem drážního koncernu. Belgické B Cargo jakožto nákladní dcera státních drah drží národní nákladní dopravu stále pevně v rukou, ale je pod tlakem: má za úkol se do roku 2008 dostat do černých čísel. Loni totiž skončila s deficitem 56 milionů € (zhruba 1,6 miliardy Kč). Švýcarské spolkové dráhy SBB sice jako celek v zisku byly, ale jejich SBB Cargo píše stále v červených. Jejich loňský deficit činil 21 milionů € (přibližně 600 milionů Kč). Damoklovým mečem nad celou SBB je pak problém jejich penzijní pokladny, která nutně potřebuje 2,7 miliardy € (zhruba 78 miliard Kč). Naproti tomu německá DB dosáhla v mnoha parametrech rekordních výsledků za celou svoji historii. Takže pokud se hledají zahraniční ženiši pro ČD Cargo, těch zazobaných u nákladních drah asi mnoho nebude.
V námořní kontejnerové dopravě je vývoj poněkud paradoxní: loděnice mají na léta vyprodáno, takový je zájem o nové lodě, a přístavy praskají zbožím ve švech. Přitom vývoj zisku u rejdařů nic moc. Tři japonská obří rejdařství korigují své představy letošního zisku o desítky procent směrem dolů a největší kontejnerový rejdař vůbec – dánský Maersk – oznámil, že loni skončil ve ztrátě. Čest praporu (ovšem skvěle) zachraňovalo jen hromadné zboží a tankery.
Jiří Kladiva
