„Kopřivnická Tatra zůstane i v budoucnu výrobcem nákladních vozidel“

Na konci loňského roku získala rozhodující podíl ve společnosti Tatra Kopřivnice americká společnost SDC International. O změnách, ke kterým od té doby nový majoritní vlastník kopřivnické automobilky přistoupil, a o dalších perspektivách podniku jsme hovořili s předsedou představenstva a výkonným ředitelem Tatry, a. s., ing. Milotou K. Srkalem.
„Začal bych zřejmě základní otázkou – bude Tatra nadále vyrábět nákladní vozidla nebo počítáte s útlumem výroby?“
„S útlumem v žádném případě nepočítáme – Tatra bude nadále vyrábět nákladní vozidla. Pokud jde o výrobu osobních vozidel, ta byla zastavena již před lety a zatím na tom nehodláme nic měnit. Ale nákladní vozidla ponesou značku Tatra i v budoucnu, chceme je však zdokonalit, unifikovat, zlepšit jejich kvalitu a samozřejmě také zvýšit jejich odbyt.“
„Takže lze počítat s propojením obchodní sítě firem Tatra a Terex?“
„Ano, pracujeme na tom. A to nejen pokud jde o výrobu a prodej vozidel, ale také ve vztahu k jednotlivým dceřiným společnostem Tatry – Kovárně Tatra, a. s., Slévárně, a. s., a Nářaďovně Tatra, a. s. Počítáme s tím, že všechny tyto firmy by měly se společností Terex úzce spolupracovat.“
„Lze z toho vyvozovat, že Tatra bude vlastně dodavatelským závodem pro Terex?“
„V případě dceřiných společností tomu tak s velkou pravděpodobností bude – pro Terex budou dodávat komponenty. V případě automobilové skupiny však bude propojenost vzájemná. Předpokládáme, že síť Terexu využijeme k prodeji vozidel Tatra a naopak – prostřednictvím sítě Tatry budeme nabízet výrobky firmy Terex.“
„Tatra tedy bude nadále zaměřena především na produkci na export…“
„Ano, to je dáno trhem. Odbytiště v České republice a na Slovensku jsou relativně malá a proto se musíme soustřeďovat hlavně na export. V současné době je pro export ur-čeno 90 procent produkce Tatry a v budoucnu to bude pravděpodobně ještě více – zhruba 95 procent.“
„Počítáte v budoucnu například i se vstupem na západoevropský trh?“
„Západoevropský trh pro nás není rozhodující. Tatra je unikátní vozidlo, které je určeno především do náročnějšího terénu. V Evropě je v současnosti ve stavebnictví trend takový, že se ke každé stavbě nejdříve vytvoří příjezdová cesta; proto není potřeba používat specifická vozidla. Z tohoto důvodu pro nás západní Evropa představuje jen velmi omezený trh. Samozřejmě i na něj se budeme snažit v určitých segmentech proniknout, ale bude se jednat skutečně jen o menší objemy dodávek.“
„Tatra založila v USA s firmou Terex společný podnik American Truck Company…“
„Je tomu tak, loni jsme založili společný podnik, v němž jsou sdruženy společnosti Tatra, STV a Terex. Úmyslně říkám my, protože na jednání byla velmi zainteresována i společnost SDC International, přestože v té době ještě Tatru nevlastnila. Nová společnost se zabývá výrobou nákladních vozidel velmi podobných Tatře – jejich podvozek a kabina jsou z produkce Tatry, motor a převodovky jsou americké. Důvodem pro takovou synergii jsou americké požadavky – většina použitých prvků musí být americké výroby. V tomto případě pak zákazník může koupit naše vozidlo jako americké a využít výhod financování americkou vládou. Výsledný produkt je určen především na export ze Spojených států.“
„Jaká je perspektiva společného podniku Tatry v Indii?“
„Samozřejmě, o Indii máme opravdu velký zájem, protože tato země dnes pro Tatru představuje jedno z největších odbytišť. Hodláme proto náš společný podnik Udyog Ltd. zachovat. Na druhé straně budeme muset začít využívat co největší podíl domácích indických komponent, protože při dovozu celých vozidel z České republiky jsou naše vozy zatíženy velkými daněmi. Základ auta, to znamená podvozek, budeme nicméně i v budoucnu do Indie dovážet.“
„K jakým organizačním změnám v Tatře došlo poté, co jste ji převzali? Bude se ještě nějak měnit počet pracovníků?“
„Organizační změny představují základní otázku, kterou je třeba po převedení státních podniků do privátní sféry v České republice řešit. Také my jsme byli nuceni stav pracovníků snížit asi o deset procent, což je podstatně méně, než jsme původně zamýšleli. Po provedení všech změn už budeme nyní počet zaměstnanců snižovat pouze selektivně, respektive budeme pracovníky vyměňovat. Pokud by se snad měl stav dále snižovat, pak jen ve sféře THP, v dělnických profesích budeme naopak v důsledku zvyšování produkce a prodeje časem potřebovat i nové pracovníky.“
„Byla smlouva, kterou jste při koupi Tatry uzavřeli, nějakým způsobem vázána na udržení konkrétního druhu výroby nebo vynaložení určitých investic?“
„Od prvního okamžiku, co jsme se začali zajímat o koupi Tatry, jsme – aby posléze nedošlo k nějakému nedorozumění – prohlašovali, že upustíme od jakýchkoli aktivit, které přímo nesouvisejí s výrobou nákladních vozidel. Umíme vyrábět a prodávat nákladní vozidla a dobře zvládáme přidruženou výrobu, ale nejsme odborníci na dopravu, energetiku, ubytování atd. O to se mají starat jiné specializované firmy. Proto jsme se od samého počátku netajili s tím, že společnosti, které jsou na tyto činnosti zaměřeny, prodáme. A právě to nyní činíme – snažíme se co nejrychleji odprodat naše dceřiné společnosti Galvanovna Tatra, spol. s r. o., Energetika Tatra, a. s., Doprava Tatra, spol. s r. o., a hotely a ubytovny. Ve smlouvě o koupi Tatry jsme se zavázali, že letos do firmy Tatra, a. s., investujeme 12 miliónů USD. Prvních pět miliónů z této částky jsme již do Tatry investovali, většinou na zlepšení finanční pozice firmy. Nyní musíme Tatru připravit na to, aby byla schopna zbytek prostředků přijmout, což není jednoduchý úkol. Doufáme, že někdy začátkem druhé poloviny roku budeme investovat do Tatry i těch zbývajících sedm miliónů USD.“
„Co si pod pojmem ‚musíme připravit‘ představujete?“
„Musíme Tatru zreorganizovat tak, aby peníze, které se do ní vloží, byly použity na to, co chceme dále rozvíjet, a ne na to, co už mělo být dávno odstraněno. Jak jsem se již zmínil – prodej pro nás neperspektivních skupin se ještě neuskutečnil a není také dokončena ani restrukturalizace samotné Tatry, a. s. Proto pokud bychom tyto peníze do Tatry investovali již nyní, snadno by se mohlo stát, že budou utraceny naprosto zbytečně.“
„Nové vedení Tatry nebylo donedávna při poskytování informací příliš sdílné…“
„Někdy nám novináři vyčítali, že nekomunikujeme s médii. Skutečně jsme jim příliš informací neposkytovali, to však neznamenalo, že bychom komunikovat nechtěli. Jen jsme neměli co říci. V době před námi všichni hovořili až příliš a pořád něco slibovali. Když jsme měli první schůzku se zaměstnanci, bylo na ní asi pět set osob, ozvalo se: ‚Hlavně nám zase neříkejte jako předtím, co všechno budete dělat, jak budete prodávat, když nakonec stejně k ničemu nedojde.‘ Na to jsme odpověděli: ‚Nebudeme slibovat nic, dokud nebudeme vědět, že to také můžeme splnit.‘ A na této zásadě nechceme nic měnit.
Tatra není malá fabrička na boty, je to kolos se šesti tisíci zaměstnanci a my jsme potřebovali určitý čas na to, abychom se rozhodli, co, jak a kdy chceme dělat. Nyní jsme si to již v základě ujasnili‚ a proto o tom začínáme hovořit. Současně se snažíme zlepšit také komunikaci se zaměstnanci, protože i ve vztahu k nim dochází k určitým nedorozuměním. Je to způsobeno pravděpodobně tím, že jsme zvyklí na jiné prostředí a zdejším podmínkám se teprve snažíme přizpůsobit, což asi ještě nějaký čas potrvá.“ Milan Frydryšek