21. října 2010
Zástupci Sdružení ČESMAD Bohemia se na začátku října – krátce poté, co ministerstvo dopravy oznámilo, že pro příští rok připravuje zvýšení sazeb mýtného – poprvé setkali s ministrem dopravy Vítem Bártou. O průběhu jednání a stanovisku dopravců k dalšímu zvyšování poplatků za použití dopravní infrastruktury jsme hovořili s generálním tajemníkem sdružení Ing. Martinem Špryňarem.
„O čem jste na první schůzce s ministrem dopravy Vítem Bártou hovořili?“
„Jsme samozřejmě rádi, že si pan ministr po několika měsících ve funkci udělal čas i na setkání se silničními dopravci. Chápeme, že důležitých témat a problémových oblastí měl od počátku hodně a jeho priority byly jinde. Ale když se začaly objevovat zmínky o zvýšení sazeb mýtného a pan ministr o nich jednal s každým, jen ne s těmi, kteří by to celé měli zaplatit, tedy se silničními dopravci, přišlo nám to poněkud nestandardní.
Jsme tedy rádi, že se schůzka uskutečnila, a to i přesto, že byla poměrně hektická při probíhající schůzi v Poslanecké sněmovně a měla spíše jen seznamovací charakter. Pan ministr při ní v podstatě jen potvrdil záměr ministerstva zvýšit mýtné v roce 2011 o 25 procent a v roce 2012 o dalších 25 procent.
Další jednání o případných kompenzacích vyšších sazeb již probíhala jen s prvním náměstkem ministra Martinem Sýkorou a exministrem dopravy Gustavem Slamečkou a bohužel i zástupci ČVUT a odboru pozemních komunikací ministerstva. Zejména posledně zmínění a zástupci akademické sféry si někdy pletou své role. Místo zpracování kvalitních podkladů pro dohodu mezi politickou reprezentací ministerstva a dopravci se snaží aktivně zasahovat do vyjednávání, které negativně ovlivňují zkreslenými podklady a názory odtrženými od provozní reality. A to vše bez jakékoliv zodpovědnosti. Jinak máme tři základní podmínky, při jejichž splnění si dovedeme určité zvýšení sazeb představit. Jednou z nich je, že stát zabezpečí výběr mýtného i od zahraničních dopravců. Řada z nich totiž zatím placení uniká; dokonce i když jsou přistiženi, stát od nich nezaplacené mýtné ani uložené pokuty nevymáhá. Druhou podmínkou je, že firma Kapsch konečně odstraní provozní nedostatky systému, na něž upozorňujeme již tři roky. Rozhodně také odmítáme zvýšení sazeb u nejmodernějších ekologických vozidel Euro 5. Respektive nejsme jen proti zvyšování sazeb, ale naopak si dovedeme představit snížení sazeb minimálně o 10 procent, aby se přiblížily sazbám například v sousedním Německu. Zároveň je také nutné, aby případné vyšší sazby mýta provázely ihned i kompenzace dopravcům. Již se nemíníme spokojit jen se sliby, které pak nejsou realizovány.“
„Máte již informace o tom, z jakých podkladů se vycházelo při výpočtu vyšších sazeb?“
„Oficiální dokument, který pro ministerstvo připravují externí konzultanti z ČVUT a jenž by zvýšení sazeb odůvodňoval, jsme zatím neviděli. Máme přislíbeno, že s ním budeme seznámeni.
Na konkrétní výpočet jsme ovšem velice zvědaví, protože ministerstvo dopravy ani Česká republika nemohou zvyšovat sazby jen podle toho, jak se kdo vyspí a kolik zrovna potřebuje peněz. Tento postup je přesně stanoven směrnicí Evropské unie, kde je uveden i kalkulační vzorec, podle něhož se sazby počítají, a je přesně stanoveno, co vše do nich lze zahrnout.
Opravdu nás zajímá zdůvodnění, proč sazby, které byly vypočítány v roce 2007 a jež vycházejí z nákladů na infrastrukturu, jsou najednou příliš nízké, dokonce o padesát procent, přestože prostředky směrované do infrastruktury nová vláda radikálně omezuje.“
„Pokud je zmíněný kalkulační vzorec závazný pro všechny členské země, určitý prostor pro zvýšení sazeb asi ještě existuje…“
„Na konci září jsem navštívil Evropskou komisi a dozvěděl se, že dlouhodobě po České republice požaduje informace o tom, jak se zde sazby mýtného vypočítávaly. Dosud žádná taková data nedostala. Proto si nyní údajně najala externí konzultantskou firmu, která má opodstatněnost sazeb v České republice a ve Slovinsku, kde je situace obdobná, ověřit. Tato analýza by měla být hotova v únoru příštího roku.
Pokud se ukáže, že u nás budou sazby nastaveny špatně, budeme požadovat zaplacené peníze zpět. V této situaci by bylo pro ministerstvo dopravy lepší vyčkat na závěry zkoumání Evropské komise.“
„Něčeho se však přece jen již podařilo dosáhnout. Například byla připravena novela zákona č. 13/1997 Sb., která umožní celní správě udělovat kauce a odstavovat vozidla zahraničních dopravců, pokud nezaplatili mýtné…“
„Po tomto opatření jsme volali již řadu let. V rámci Národního výboru pro silniční dopravu, který fungoval za předchozího ministra dopravy, totiž celní správa prezentovala alarmující informaci, že je schopna vybrat pouze 48 procent z pokut uložených zahraničním dopravcům, kteří nezaplatili mýtné. Jinými slovy nám oznámila, že zahraniční dopravci jsou oproti tuzemským konkurenčně dlouhodobě zvýhodňováni. Jsme proto rádi, že ministerstvo tuto problematiku dotáhlo do konce a příslušnou novelu předložilo vládě.
Mimochodem, součástí této novely je i přerozdělení odpovědnosti za přetížení vozidla: nově má mít spoluodpovědnost za hmotnost nákladu i odesílatel, což jsme také požadovali již řadu let. Dosud jsou řidiči za přetížení často trestáni zcela nespravedlivě, protože se nakládky nemohou zúčastnit a dostávají dokumenty k nákladu, v nichž mohou být odesílatelem uvedeni v omyl. To, že se odpovědnost rozšíří i na toho, kdo nakládá, je jedině dobře.“
„Vraťme se k případným kompenzacím za zvýšené mýtné. Máte konkrétní představu, jak by měly vypadat?“
„Na zmíněném druhém jednání s panem náměstkem Martinem Sýkorou jsme ministerstvu dopravy předložili návrh dohody mezi minis-trem a Sdružením ČESMAD Bohemia, který obsahuje jedenáct hlavních bodů.
První, zásadní věc, kterou požadujeme, je, aby zde byla časová souslednost. To znamená, že kompenzace musejí jít ruku v ruce se zvýšením sazeb. Požadujeme také, aby dohoda byla součástí materiálu, který pak bude případně předložen vládě. Opravdu se nemíníme smířit s tím, že se sazby zvýší a my získáme jen příslib, že možná někdy v budoucnu k nějakým kompenzacím dojde.
Takto jsme se v minulosti spálili již několikrát. Například bývalý premiér Mirek Topolánek nám podáním ruky slíbil zavedení množstevních slev, ale následně se nám s exminis-trem Alešem Řebíčkem vysmál a k zavedení slev nikdy nedošlo. Jsme proto již velice opatrní. Toto je náš požadavek číslo jedna, od nějž se odvíjejí možnosti konkrétních kompenzací, jichž není mnoho.
Vezmeme-li v úvahu jiné daně než mýtné, určitá možnost by byla ve snížení spotřební daně. To by mělo logiku i v tom, že po jejím zvýšení začali dopravci tankovat v zahraničí a Česká republika tak přichází o miliardy. Snížením spotřební daně by se tedy vyřešily jak kompenzace, tak by se zvýšil příjem do státního rozpočtu. Bohužel, spotřební daň spadá pod ministerstvo financí a reakce ministra Miroslava Kalouska na tento návrh je velice vlažná, až přímo odmítavá. Tudíž tudy zatím cesta k dohodě s ministerstvem dopravy nevede.
Další daní, o níž by se dalo uvažovat, je silniční daň, ale ta je již dnes postavena tak, že je pro nová ekologická vozidla výhodná. Navíc ji řeší i směrnice Evropské unie, která stanovuje minimální hodnoty, takže nedává velký prostor pro další zvýhodnění moderní techniky.“
„Jaké jsou tedy reálné možnosti?“
„Musíme se orientovat buď přímo na mýtné, tedy na množstevní slevy, které stanovuje Směrnice EU na maximálně 13 procent, nebo si vzít příklad ze zahraničí, konkrétně z Německa, kde vláda po zvýšení sazeb mýtného zavedla pro německé dopravce systém přímých dotací. Německé dotace jsou určeny na podporu bezpečnosti a ekologie, tedy například i na vzdělávání, a představují jednu z cest, kterou bychom se mohli ubírat i my.
Samozřejmě otázkou k jednání je i samotný záměr zvýšit mýtné plošně o 25 procent, což je velmi razantní zásah do ekonomiky dopravců i jejich zákazníků. U nejmodernějších ekologických vozidel si to vůbec nedovedeme představit. Pan ministr by měl v prvé řadě předstoupit před lidi a všem na rovinu říct, že jim významně zdraží zboží i cestování v autobusech a tím pádem život. A to celé kvůli financím, které stačí na zhruba tři kilometry nové dálnice.
Další z jedenácti bodů navržené dohody se týkají legislativy. Požadujeme, aby se ministerstvo dopravy zavázalo, že dotáhne do konce řešení některých témat, na něž dlouhodobě upozorňujeme. Požadujeme například systémové řešení učebního oboru řidič a zavedení odborné způsobilosti pro zasilatele, tedy spedice, které dnes na rozdíl od dopravců nemusejí splňovat takřka nic, byť mají obchodování většinu v rukou. Léta také voláme po zpřesnění tzv. objektivní odpovědnosti dopravce za přestupky jeho řidičů. A je zde i ,meziresortní‘ téma – zavedení maximální třicetidenní doby splatnosti faktur v dopravě, jak je tomu například ve Francii. Splatnost se dnes v České republice prodloužila až na 120 dní, a pokud by dopravci za této situace museli nárůst mýtného o 50 procent opět po nějakou dobu financovat jen ze svého, mohlo by to mít pro řadu z nich fatální následky.“
Milan Frydryšek
