2. února 2022, lan
2.2. - Město Zlín chce zklidnit dopravu v širším centru a odstranit průjezd aut přímo historickým středem. Řešením má být tunel. Záměr tohoto revolučního konceptu právě potvrdila studie proveditelnosti. Zpracovala ji architektonická, projekční a inženýrská společnost AFRY. Co navrhuje? Jaké jsou odhadované náklady investice a jak vypadají vizualizace projektu?
Hlavním účelem záměru je převedení tranzitní dopravy a zklidnění středu města. Tunel odvede z centra asi 18 000 aut denně, což postačuje k návrhu celkové humanizace oblasti. „Umožňuje to vznik pěší zóny, zobousměrnění některých ulic, propojení parků apod. Tunel zlepší dostupnost centra pro chodce a cyklisty a zvýší jejich bezpečnost. Místní ocení nižší hluk a řidiči rychlejší a plynulejší průjezd v západo-východním směru,“ říká o studii proveditelnosti Prokop Nedbal, hlavní inženýr projektu a vedoucí oddělení Koncepce dopravy AFRY CZ.
AFRY vypracovala studii v několika variantách, z nichž jedna byla doporučena k další projektové přípravě. Ostatní varianty byly během tvorby studie po projednání s odborníky zavrženy. „Pro výslednou variantu jsme zpracovali kapacitní posouzení dotčených křižovatek, návrh postupu a organizace výstavby, spočítali odhad stavebních nákladů a připravili návrh architektonického řešení oblasti,“ říká Vojtěch Nižňanský, projektant AFRY CZ.
Pro motoristy 2 x 2 pruhy, pro obyvatele příjemné centrum
Tunel bude veden ve stopě třídy Tomáše Bati v délce cca 1,1 km, zahloubení silnice je navrženo v úseku mezi křižovatkami s ul. Březnická a s ul. Hluboká/Lorencova. Počítá se s dvoutubusovým tunelem se dvěma plnohodnotnými jízdními pruhy v každém směru. Oproti generelu dopravy města Zlína, z kterého zadání studie vychází, bylo zrušeno napojení ul. Dlouhá na tunel. To by totiž bez zásadního zásahu do stávající zástavby nebylo technicky možné.
„V oblasti Náměstí Míru a mezi parky dojde k přeměně třídy Tomáše Bati na pěší zónu s přístupem MHD a zásobování. Náměstí Míru tak bude celistvé, nerozdělené frekventovanou komunikací. Park Komenského a Sad Svobody se akcí propojí,“ přibližuje koncept Nižňanský a dodává: „V oblasti Náměstí Práce navrhujeme zrušení třídy Tomáše Bati, což přispěje k výraznému rozšíření veřejného prostoru v jinak obtížně urbanisticky využitelné oblasti. Podchod chceme nahradit přechodem pro chodce s přejezdem pro cyklisty a zároveň navrhujeme několik dalších nových přechodů s cyklo-přejezdy. Lépe se tak pro nemotorovou dopravu propojí Náměstí Práce s areálem Svitu.“
Ulice Štefánikova a Osvoboditelů budou nově obousměrné a opatřeny jízdními pruhy pro cyklisty. Všechny přechody v této oblasti se zkrátí a rozdělí ochrannými ostrůvky.
Zahájení stavby se předpokládá po roce 2030, ukončení o necelé 4 roky později. Celkové stavební náklady tunelu vyčíslila AFRY i s rezervou na 4,67 miliardy Kč bez DPH, tedy 5,65 miliardy Kč s DPH.
Proč hloubit tunel?
V současné době prochází hlavní tah skrz historické centrum. Intenzita provozu v obou směrech činí téměř 40 tisíc vozidel denně, což tvoří výraznou bariéru v pohybu pěších a znehodnocuje to městský prostor. Vzhledem k okolní zástavbě a terénu ani není možné odvést dopravu jinými ulicemi.
Před zadáním studie proveditelnosti se zvažoval i obchvat města. Ten by byl podle generelu dopravy ale neúčinný, protože velká část dopravy má svůj zdroj či cíl právě v širším centru. Vzhledem k okolnímu terénu by obchvat byl také velice finančně náročný a součástí takového řešení by musel být tunel o délce cca 2,5 km. Značný by nejspíš byl i vliv obchvatu na životní prostředí. Lze předpokládat, že by záměr nezískal potřebná svolení z hlediska posouzení ekologických aspektů.
„Místním, chodcům, cyklistům a motoristům tunel v centru do budoucna výrazně ulehčí pohyb po městě. Z urbanistického pohledu a z pohledu trvale udržitelného rozvoje je to pro Zlín nejlepší řešení,“ hodnotí Nedbal.
Pro město by byla výstavba tunelu z vlastního rozpočtu finančně nedostupná. Zlín předpokládá, že investorem by mělo být Ředitelství silnic a dálnic, protože jde o státní silnici. „Po celou dobu záměr komunikujeme s ŘSD, které na studii proveditelnosti také spolupracovalo. Poslali jsme jim i návrh společného memoranda o této stavbě. Dalším krokem by mělo být uzavření smlouvy o spolupráci a o společném postupu zadavatelů. Potom by následovalo posuzování vlivu stavby na životní prostředí a zadání dokumentace pro územní rozhodnutí,“ vypočítává další kroky radní pro dopravu města Zlína Michal Čížek.
(lan)
Vizualizace: AFRY CZ
