5. prosince 2024, lan
6.12. - Buď se české stavebnictví už v roce 2025 ocitne v hluboké a dlouhodobé krizi, anebo se vrátí do stavu před 1. červencem letošního roku. Podle projektantů a stavitelů zastupovaných Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) není jiné řešení nynějšího kolapsu digitalizace stavebního řízení (DSŘ), jehož symbolem se stal také nespolehlivý Portál stavebníka.
Osud celého oboru, který významně ovlivňuje celou ekonomiku země, má nyní ve svých rukou Senát Parlamentu České republiky. Ten bude 12. prosince jednat a schvalovat již sedmou novelu nového stavebního zákona, tentokrát reagující na fakt, že již šestý měsíc není k dispozici spolehlivě fungující Portál stavebníka a že podání žádostí o povolení nebo kolaudaci staveb probíhá většinou nezákonným způsobem. Verdikt má záležet na tom, zda se řešitelskému týmu Ministerstva pro místní rozvoj podaří Portál stavebníka plně zprůchodnit do 10. prosince, tedy těsně před zasedáním Senátu. Vzhledem k dnešnímu datu a skutečnosti, že se tak dosud nestalo, je přinejmenším jisté, že případné deklarované zprůchodnění nebude ověřené stavební praxí.
„Vidíme hazard se stovkami tisíc pracovních míst v přímém přenosu. Už dávno měla být přijata novela, podle které bychom mohli v přechodném období legálně využívat datové schránky stejně jako tomu bylo i do 30. června, a to i pro povolovací řízení zahájená po 1. červenci 2024. Neexistuje jiné řešení, než aby Senát odmítl předložený návrh částečného tzv. bypassu stavebního zákona, který schválila Poslanecká sněmovna, a nahradil ho jiným řešením,“ uvedl Robert Špalek, předseda ČKAIT. Opírá se přitom o nejnovější data bleskového průzkumu Komory, do nějž se od 26. do 29. listopadu zapojilo 2 025 autorizovaných osob.
Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že řada projektových kanceláři i samostatných projektantů se dostává do fatální ekonomické situace. Jejich odměny bývají velmi často navázány na vydání stavebního povolení nebo úspěšnou kolaudaci staveb. Ani o jedno přitom nelze bez problémů od 1. července požádat. Několikaměsíční prodleva v mizivém počtu povolených staveb tak na celé stavebnictví dopadne zřejmě během let 2025 - 2026. Do té doby se snad podaří zahájit realizace alespoň těch záměrů, které byly na stavební úřady pragmaticky doručeny do 30. června letošního roku. Poté však hrozí drtivé utlumení výstavby včetně té bytové…
O zásadním selhání státu a zákonodárců v případě digitalizace stavebního řízení i dalších dopadů nového stavebního zákona svědčí prakticky všechny výsledky předmětného průzkumu. Pouhých 134 respondentů (7 % z dotázaných) uvedlo, že došlo ke zrychlení – podobný počet (necelých 10 % z dotázaných) také uvedl, že skrze Portál stavebníka bez problémů dosáhl výsledku, ať šlo o vyjádření dotčených orgánů, nebo naplnění řešení žádosti. Proti tomu stojí 1 407 respondentů (tedy 70 % z dotázaných), kteří uvedli, že po neúspěšném odeslání žádosti nebo uložení projektové dokumentace na centrální úložiště museli použít jiný od 1. července nezákonný postup – nejčastěji datovou schránku, listinnou (!) podobu, e-mail nebo jiné úložiště.
Skoro 80 % respondentů uvedlo, že podávání žádostí Portálem stavebníka je zásadně nebo o hodně časově náročnější než před 1. červencem 2024! 60 % respondentů, kterým se úspěšně povedlo Portál využít, neobdrželi vyjádření stavebního úřadu v zákonné lhůtě!
Jen 9,1 % respondentů je přesvědčeno, že se trh s touto situací vyrovná. Naopak téměř 91 % respondentů očekává vážné problémy, přičemž bylo možno uvést více odpovědí, konkrétně:
Na celé situaci je podle ČKAIT nejabsurdnější to, že autorizované osoby musejí bojovat o to, aby jim nový stavební zákon, jenž měl urychlit povolovací procesy staveb, tyto stavby vůbec umožnil do povolovacího procesu dovést. Nyní nemají jinou možnost než využívat právě Portál stavebníka. Pokud se do 10. prosince plně nezprovozní, jak přislíbili vládní činitelé, anebo nebude schválena novela nového stavebního zákona umožňující podávat žádosti stejně jako před 1. 7. 2024, nastane paralýza celého stavebnictví.
Projektanti nyní většinou nové projekty připravují jen s vidinou dohledné změny k lepšímu. Jestliže ale nenastane na půdě Senátu a posléze Poslanecké sněmovny či na úrovni prezidenta republiky náprava, budou dopady drastické a přípravy projektů se úplně zastaví. Nepůjde přitom jen o veřejné zakázky, ale rovněž o ty privátní.
V souladu s téměř roční argumentací, zjevnou stavební realitou a nově i výsledky průzkumu proto požaduje ČKAIT, aby v přechodném období existovala jiná zákonná možnost v případě, kdy nebude možné plnohodnotně, a především spolehlivě použít Portál stavebníka.
„Nejde tedy jen o rostoucí počet ′zaparkovaných′ projektů, ale také o problém s cash flow řady autorizovaných osob, projektových kanceláří a stavebních firem. To se v kombinaci s uživatelskou nepřívětivostí a často opravdu nepřekonatelnými problémy s Portálem stavebníka projevuje ve vyšším počtu projektantů a projektantek, kteří uvažují o tom, že vrátí autorizační razítka a odejdou do důchodu. S nimi by ale české stavebnictví ztratilo desítky letitých praktiků, což je v současné situaci klesající porodnosti a menšího zájmu o technické vzdělávání opravdu problém. Už nyní je těžké sehnat odborníka na některé profese, například elektroinstalaci, měření a regulaci, vytápění a podobně,“ upozornil Robert Špalek.
„Digitalizaci považujeme za krok správným směrem. V přechodném období je však nezbytné zlegalizovat alternativu k podávání přes Portál stavebníka do Evidence elektronických dokumentací! Komora chce jen to, aby než se systém opraví, vyladí a otestuje, bylo opět možno podávat na stavební úřady a dotčené orgány projektovou dokumentaci zákonným způsobem, tedy také datovými schránkami či jinými dostupnými digitálními způsoby. Není to nic mimořádného, ale naopak běžný postup při zavádění tak složitého nového informačního systému,“ dodal Radim Loukota, místopředseda ČKAIT.
„ČKAIT jde o to, aby bylo možné podat ′stejný balík digitální dokumentace′ ve stejné podobě (formát PDF) jen pomocí jiného ′pošťáka′, když ten první onemocněl,“ shrnul podstatu problému František Konečný, místopředseda ČKAIT a předseda legislativní komise ČKAIT.
(lan)
Ilustrační foto: LAN
