4. března 2019, čtk
4.3. - Novelu zákona o urychlení výstavby dopravních staveb označil jako svou prioritu pro další období ministr dopravy Dan Ťok v hodnocení své práce, které poslal premiérovi Andreji Babišovi. Chce se soustředit také na reformu provozu taxislužeb, zavedení elektronických dálničních známek a zrychlení odstraňování nepojízdných vozů z dálnic. Sdělila to mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Mezi největší úspěchy svého dosavadního působení v čele resortu Ťok zařadil rozhýbání staveb dálnic a mýtný tendr, za což je ovšem i kritizován.
Urychlit výstavbu dálnic chce Ťok prostřednictvím novely zákona o urychlení dopravních staveb. V ní navrhuje především zavedení kaucí za každé odvolání proti rozhodnutí o umístění nebo povolení stavby. Podle kritiků zejména z řad ekologů to ovšem mnohým může znemožnit dožadovat se svých práv. Dopravní stavby by navíc mohly být nově umístěny a povoleny v jediném řízení. Návrh novely navazuje na loňské úpravy zákona, které měly například usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí tzv. mezitímního rozhodnutí.
Za úspěch více než čtyřletého působení Ťoka v pozici ministra dopravy úřad označil především obnovení výstavby dálnic a modernizace železnic, zejména proti letům 2010 až 2014, kdy se přestalo stavět. Aktuálně se podle resortu staví 187 kilometrů dálnic, z toho 107 tzv. na zelené louce. Letos by se navíc mělo začít pracovat na dalších 178 kilometrech.
K dalším pozitivům Ťok přiřadil mimo jiné soutěž na nového provozovatele mýtného systému a také na výrobce registračních značek. Pro stát to podle ministerstva znamená úspory v řádech miliard Kč.
Kritický je k tempu stavby dopravní infrastruktury hlavní ekonom společnosti CzechFund Lukáš Kovanda, který označil Ťokovy výsledky za tristní. „Maďaři nyní vykazují zhruba čtyřnásobný počet kilometrů dálnic v přepočtu na obyvatele než Česko, přitom ještě na začátku tisíciletí na tom jsme byli lépe my. Nad nedostatečným tempem výstavby infrastruktury se opakovaně pozastavují mezinárodní instituce nebo Evropská komise,“ uvedl. Neobstojí podle něj ani odvolání se na situaci na konci minulého desetiletí.
Méně kritický je poslanec a člen Podvýboru pro dopravu Pirátů Ondřej Polanský, podle něj jsou hlavní příčiny současného stavu v působení Ťokova předchůdce Víta Bárty. Ťokovo čtyřleté působení Polanský označil jako „údržbařinu“. Podle něj ministerstvu chybí vize a v uplynulých letech nepřišlo s ničím zajímavým. Pozastavil se nad prosazováním zákonných změn k dopravním stavbách, které je podle něj pomalé, a také nad podmínkami mýtného tendru. Ten byl podle Polanského nekoncepční, jako příklad uvedl rozšíření mýta o 900 kilometrů, které však budou nakonec zdarma.
Nedostatečnou manažerskou razanci vyčetl ministrovi i předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. To se podle něj projevilo při průběhu mýtného tendru, problémy s opravami D1 nebo politiku kolem vodní dopravy. Naopak ocenil obnovení výstavby a první kroky ke stavbě vysokorychlostních tratí.
Babiš na konci února vyzval ministry za ANO, aby mu do konce měsíce předložili popis své dosavadní činnosti. Měli ho informovat i o svých plánech do budoucna či o tom, na čem ušetří. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček uvedl, že po ministrech za ČSSD takové shrnutí vyžadovat nebude. S ministry se o jejich práci baví průběžně.
Dan Ťok se stal ministrem dopravy v prosinci 2014, když nahradil Antonína Prachaře. Je nejdéle sloužícím ministrem dopravy.
(čtk)
