Aeroflot

Ruský vlajkový letecký dopravce Aeroflot v polovině listopadu oznámil, že v prvních devíti měsících letošního roku hospodařil podle domácích účetních standardů s čistým ziskem 119,3 milionu USD, o 17,9 procenta lépe než ve stejném období roku loňského. I na jeho bilanci se přitom mimořádně negativně projevil výrazný nárůst nákladů na pohonné hmoty. Celkové náklady Aeroflotu se od počátku letošního roku zvýšily o 22,4 procenta na 1,3 miliardy USD. Nárůst se v důsledku zvýšení ceny pohonných hmot o 26 procent dotkl především provozních nákladů. Tržby dopravce však s vývojem nákladů dokázaly držet krok – s 1,4 miliardy USD byly meziročně o 23 procent vyšší. Celkem Aeroflot od ledna do konce září přepravil 5,3 milionu cestujících, tedy o 17,7 procenta více než ve stejném období roku loňského. To vytváří dobré předpoklady pro splnění letošního plánu, který počítá s 6,8 milionu cestujících. Spolu se zveřejněním výsledků za první tři čtvrtletí vedení Aeroflotu v první polovině listopadu potvrdilo i dřívější zprávy o tom, že novým předsedou dozorčí rady společnosti se v říjnu stal Viktor Ivanov, blízký pomocník prezidenta Vladimira Putina.

Privatizace až po vstupu do SkyTeamu Změna na vysokém postu souvisí se snahou Kremlu o spoluurčování dalšího osudu stále perspektivnější společnosti. Kdysi bezkonkurenčně největšímu leteckému dopravci světa (ročně přepravoval až 120 milionů cestujících) se totiž po překonání hluboké krize v první polovině devadesátých let díky razantním krokům nového vedení opět začíná dařit. Postupně dospěl nejen k ziskovosti, ale i k uznání ze strany ostatních dopravců. Jeho konkrétním projevem se stalo přizvání k členství v alianci SkyTeam. Smlouvu o přistoupení podepsali letos v květnu v Kremlu generální ředitel Aeroflotu Valerij Okulov a prezident francouzských Air France Jean-Cyril Spinetta, který při této příležitosti ocenil pokrok, kterého společnost za dva roky od zahájení rozhovorů dosáhla. Vstup, který aliance váže splněním všech kvalitativních standardů, Valerij Okulov předpokládá nejpozději v závěru příštího roku. Již na konci září proto ruská vláda rozhodla, že nezařadí prodej státního podílu v Aeroflotu (51 procent) do privatizačního programu na příští rok. Odloží jej až na vhodnější dobu – po získání plného členství v alianci.

Alianci a všem jejím členům Aeroflot po vstupu nabídne modernizovanou flotilu, ale především poměrně širokou síť spojů v Rusku a na území Společenství nezávislých států. Sám Aeroflot je na vstup podle Valerije Okulova dobře připraven již nyní. „Výrazně jsme zvýšili kvalitu služeb a byli prověřeni i ve světle mezinárodních standardů,“ řekl Valerij Okulov v říjnu v Moskvě skupině novinářů z několika evropských zemí s poukazem na dvouletou codesharovou spolupráci s Air France při letech mezi Moskvou a Paříží. „Také s ČSA velmi úspěšně spolupracujeme na trase Praha – Moskva. Jsem pevně přesvědčen o tom, že audit připravenosti naplánovaný na příští rok pro nás dopadne dobře,“ dodal. „Nečekám žádné problémy.“ Valerij Okulov do křesla ředitele Aeroflotu usedl v roce 1997 po několika letech působení v provozu. I když jmenování zetě prezidenta Borise Jelcina tehdy ruský tisk komentoval s hořkostí, dnes již by mu sotva mohl někdo upřít, že se mu do společnosti podařilo zavést obchodního ducha a účinně zlepšit její hospodaření a image. V roce 2000 předložil nový plán rozvoje společnosti zpracovaný na základě hluboké analýzy renomované konzultační společnosti. Jeho hlavními body byla optimalizace sítě, která byla zredukována o šedesát destinací (a doplněna o několik málo nových), modernizace letadlového parku a zvýšení denního využití nových letadel západní výroby (jen v letech 2000 až 2400 flotilu dopravce omladilo 27 nových letadel Airbus a Boeing). Realizace těchto kroků – spolu se šťastnou okolností, že relace Aeroflotu nebyly po 11. září 2001 postiženy takovým propadem poptávky jako například transatlantické linky – Aeroflot i v obtížných podmínkách podnikání v Rusku navedly zpět na vzestupnou dráhu.

Nová image Přípravu na vstup do aliance, která před Aeroflotem podle Valerije Okulova otevírá další nové perspektivy, doprovázejí vedle pokračující intenzivní obnovy flotily (jako poslední zatím Aeroflot letos vyhlásil výběrové řízení na 30 až 50 regionálních letadel) také kvalitativní změny palubních služeb a image. Její nový obraz podle obchodního ředitele Jevgenije Bachurina zahrnuje mimo jiné nové firemní barvy, nové logo, moderní design letadel a nově navržené uniformy personálu. V nových airbusech na evropských linkách (včetně linky do Prahy) již nabízí služby na úrovni evropského standardu. Součástí plánů na další expanzi je i další rozvoj domácí sítě, v jehož zájmu vedení Aeroflotu přistoupilo k akvizicím několika regionálních leteckých dopravců. Současně společnost modernizuje také údržbové a opravárenské kapacity a další zázemí: po investici tří milionů USD do modernizace jednoho ze tří hangárů manage-ment zpracoval plán na další rozšíření Aviation Maintenance Center, v němž na ploše 35 tisíc m2 pracuje více než 2700 zaměstnanců. Jeho servisní technici průběžně získali certifikaci na údržbu všech letadel, která Aeroflot provozuje – s výjimkou strojů Boeing 777. Jednou z posledních velkých dokončených investic bylo i letošní otevření moderního centra na zpracování dat.

Šeremeťjevo-3 stále v nedohlednu Neuralgickým bodem rozvoje Aeroflotu tak nadále zůstává jen zastaralé a kapacitně omezené domovské letiště Šeremeťjevo. Aeroflot usiluje o výstavbu nového terminálu pro odbavení svých pasažérů již od počátku roku 2001, kdy zakoupil padesátihektarový pozemek v blízkosti terminálu Šeremeťjevo-2, naráží však na řadu partikulárních zájmů jiných subjektů. Vláda přijetí rozhodnutí o výstavbě odsouvá mimo jiné s poukazem na to, že bude téměř jistě podstatně dražší, než se původně plánovalo – cena se nejspíš vyšplhá na nejméně 350 milionů €, o sto milionů výše, než předpokládal původní plán. Jako alternativu výstavby nového terminálu vláda zvažuje modernizaci stávajícího terminálu Šeremeťjevo-2, kterou prosazuje mimo jiné jeho provozovatel – vlivná skupina Alfa. Vedení Aeroflotu ovšem tuto možnost striktně odmítá a trvá na výstavbě terminálu nového, na níž by chtělo spolupracovat se správou státního letiště Šeremeťjevo, v žádném případě však se skupinou Alfa. Pokud dlouho odkládaný projekt (naposled se o něm mělo definitivně rozhodnout v říjnu, ale opět se tak nestalo) nakonec skutečně dostane zelenou, mohl by terminál s kapacitou devíti milionů cestujících denně podle Valerije Okulova začít sloužit již na konci roku 2007. Ve spojení s terminálem 2 by tak Šeremeťjevo mohlo ročně odbavit až 16 milionů cestujících a stát se opět konkurencí moderního letiště Domodědovo (viz DN 20/04). Podrobnosti o plánu výstavby Aeroflot nicméně zatím nezveřejnil; podle pozorovatelů by stavbou měl být s největší pravděpodobností pověřen francouzský stavební koncern Vinci, s nímž již byly uzavřeny první smlouvy. Na financování by se měly podílet ruské i zahraniční banky. Jejich ochota bude ovšem záviset v první řadě na postoji, který k projektu zaujme vláda a prezident Vladimir Putin.

Akciová společnost Aeroflot se sídlem v Moskvě byla založena v roce 1923. V současné době je s 15 tisíci zaměstnanců největším ruským mezinárodním i domácím leteckým dopravcem, jehož síť zahrnuje 88 destinací ve 42 zemích světa. Na celkové ruské letecké dopravě se podílí z 39 procent (na mezinárodních linkách její podíl přesahuje 60 procent). Loni s flotilou 92 strojů přepravila 5,8 milionu cestujících a vytvořila čistý zisk ve výši čtyř miliard RUR (114 milionů €). Luboš Spálovský www.aeroflot.ru