30. listopadu 2009
Delta je v současnosti největší letecký dopravce světa a jediná americká letecká společnost s celosvětovým pokrytím. Od zimního letového řádu převzala od Českých aerolinií i jediné přímé letecké spojení z Prahy do New Yorku. S regionální manažerkou Delta Air Lines pro nákladní dopravu v Evropě, na Středním východě a v Africe Helenou Haubovou jsme hovořili o tom, co to pro české odesilatele znamená.
„Jako jediný dopravce nyní zajišťujete přímé lety mezi Českou republikou a Spojenými státy. Koordinovali jste nový letový řád s vaším aliančním partnerem Českými aeroliniemi?
„Ano, od začátku listopadu jsme zvýšili frekvenci letů do New Yorku ze tří na pět letů týdně právě v návaznosti na ukončení letů našeho aliančního partnera ČSA. Praha je konkrétní příklad toho, jak je důležité a přínosné být v alianci, jejíž členové si mohou navzájem vypomoci v případě, že se strategie jednoho z nich změní.“
„Už v říjnu jste ovšem dočasně zastavili provoz na lince do hlavního hubu Delta Air Lines v Atlantě. Co to konkrétně bude znamenat pro české zákazníky?“
„Jelikož většina našich cestujících letiště v Atlantě využívala pouze jako tranzitní stanici, nebude pro ně tato změna tak výrazná. Jejich přestup na navazující linky se uskuteční během zimní sezony v New Yorku.
Na linkách do New Yorku máme podstatně větší kapacitu pro zasílatele carga, než měly dříve ČSA. Celková délka letu je kratší a nákladní kapacita letadla Boeing 767–300 ER se na této lince pohybuje mezi 10 a 11 tunami carga, což je téměř dvojnásobek i oproti dosavadním letům do Atlanty při plně obsazeném letadle. A již od letního letového řádu, respektive května 2010, budeme současně létat pětkrát týdně do New Yorku a minimálně pětkrát týdně do Atlanty. Letní letový řád tak již přinese jednoznačné zvýšení kapacit.“
„Jaká je bilance dvouleté existence linky do Atlanty z hlediska nákladní dopravy?“
„Od počátku zavedení linky do Atlanty jsme si vybudovali solidní podíl na trhu carga z České republiky. Jednak to byla z Prahy úplně nová destinace, jednak Atlanta nabízí téměř nekonečné množství navazujících letů a kamionových spojů do nejrůznějších destinací. Vytížení nákladových prostor na linkách do Atlanty se díky tomu pohybovalo kolem 80 procent, což není vůbec špatné.“
„Neobáváte se, že kvůli přerušení zavedené linky opadne zájem českých zákazníků o vaše služby?“
„I když jsme české zasílatele přerušením letů do Atlanty nejspíš nepotěšili, zboží mohou přes zimu do naší sítě samozřejmě posílat dále přes New York. Z New Yorku může zboží pokračovat na čtyřiceti návaz-ných letech do destinací v USA a Jižní Americe, takže v tomto smyslu přerušení letů do Atlanty trh český trh tolik neochudí.
Část kapacit na letech do New Yorku jsme dokonce přímo vyhradili k dispozici dosavadním zákazníkům, aby dostali stejné služby, na jaké byli dosud zvyklí. I ve spolupráci s naším místním prodejním agentem – ČSA Cargo – se všemožně snažíme vyřešit jejich nové přepravní požadavky. Pokud se rozhodnou jinak, věříme, že na jaře se k nám opět vrátí, protože spojení do Atlanty bylo skutečně velice výhodné.“
„Jak se krize projevila na poptávce po službách nákladní letecké dopravy mezi Českou republikou a Spojenými státy?“
„Všeobecná krize se dotýká nejen přepravy cestujících, ale samozřejmě i přepravy zboží, rozhodně cítíme úbytek. Zboží je méně a zákazníci také více počítají. Naše výhoda je, že nabízíme mnohem kratší přepravní časy, ale nejme jediní, kdo z Evropy létají do Ameriky, a konkurence na trhu je obrovská. Zpočátku to nebylo tak cítit, ale posledních deset dvanáct měsíců jsme dopady krize pociťovali opravdu výrazně.“
„Jak očekáváte, že se budou vaše výkony vyvíjet do konce roku?“
„V souvislosti s nadcházející předvánoční sezonou očekáváme, že se do konce roku naše čísla mírně zlepší. Jsme již mírně optimističtí, i pokud jde o výhled na příští rok.“
„Ještě před dvěma lety byla Delta Air Lines v režimu soudní ochrany před věřiteli (tzv. Chapter 11). Jak se vám podařilo v tak krátké době a za tak mimořádně nepříznivých podmínek spojit s jiným dopravcem a realizovat rozsáhlou mezinárodní expanzi?“
„Právě tento režim, tzv. Chapter 11, nás přinutil učinit nikoli kosmetické, ale skutečně velmi hluboké změny. K těmto změnám patřila nejen nová strategie firmy, ale i důsledná reorganizace, která vedla k výrazným úsporám.
V amerických novinách se psalo, že to byla jedna z nejúspěšnějších firemních reorganizací v celé americké historii. Tato stabilizace byla prvopočátkem, předstupněm následují rozsáhlé expanze. Teprve po ní jsme se mohli nadechnout a přikročit k realizaci dalších strategických plánů. A jedním z nich bylo spojení s vhodným dopravcem, který by nás nejen dobře doplnil, ale upevnil i naši společnou pozici na trhu.“
„Jak pokračuje integrace s Northwest Airlines po fúzi loni v listopadu?“
„Podle mých informací velice dobře. Očekává se, že do konce roku spojená firma získá jednotné povolení k provozu, takže bude pokračovat již jen pod jménem Delta Air Lines. Proces integrace velmi pozorně sledují finančních trhy i americké úřady a zatím jej všichni hodnotí velmi kladně. Čeká nás ovšem ještě vyřešení poměrně ožehavé otázky reprezentace odborů.“
„Co vlastně stálo za rozhodnutím o spojení?“
„Delta si dlouhodobě udržovala pozici významného dopravce přes Atlantik a do Jižní Ameriky (a v posledních dvou letech začala silně expandovat do Afriky), naopak Northwest byl jedním z největších dopravců v Pacifiku. Tato kombinace nám zajistila přítomnost na všech důležitých světových trzích. Spojením navíc obě firmy zkonsolidovaly své náklady a otevřely si dveře pro další expanzi.“
„Ve třetím čtvrtletí Delta Air Lines hospodařily s čistou ztrátou 161 milionů USD (asi 2,79 miliardy Kč). Pokud by se však nebraly v úvahu mimořádné náklady, byl by dopravce v zisku. Jak to jde dohromady s poměrně značnou mezinárodní expanzí, k níž Delta prakticky souběžně s prvními příznaky krize přistoupila?“
„Expanze byla totiž velmi rozumná. Rozumná v tom smyslu, že Delta nekupovala nová letadla a na nové destinace se nezadlužovala. Pouze využila svou silnou letku širokotrupých letadel Boeing 767 a 777, které do té doby poměrně neefektivně létaly na domácích linkách, a nasadila je na mezinárodní linky, na nichž se v tu dobu krize ještě neprojevila tak naplno jako na domácím trhu. A to byl myslím jeden z hlavních důvodů, proč byla ta expanze tak úspěšná.
Současně ovšem Delta trvale a velmi citlivě vyhodnocuje podmínky na celosvětovém leteckém trhu, a pokud je potřeba, velice rychle reaguje. To je podle mého názoru klíčové: zareagovat včas a nenechat linku prodělávat jen kvůli tomu, že jde o zajímavou destinaci.“
„Delta se dříve profilovala jako v první řadě osobní dopravce, v poslední době se však zdá, že se podniková strategie v tomto směru mění. Je to tak?“
„Je pravda, že v minulosti se Delta orientovala více na cestující než na přepravu leteckého carga, ale po reorganizaci a vystoupení z režimu soudní ochrany před věřiteli se to změnilo. Současné vedení dokonce klade na rozvoj nákladní dopravy značný důraz a významně do této oblasti investuje, ať už do zaměstnanců, procesů, technologických systémů nebo vybavení obecně.“
„Co z tohoto hlediska přineslo spojení s Northwestem?“
„Především nám přibyli do týmu Delta Cargo velice zkušení odborníci v oboru ze společnosti Northwest. Dále Delta díky spojení získala jedenáct nákladních letadel, která Northwest používal na linkách ze Severní Ameriky přes Anchorage do Číny a Japonska. Z důvodu současné krize a ekonomiky provozu těchto letadel jsme ovšem přistoupili k rozhodnutí ukončit jejich provoz. Budou používána jen do konce letošního roku. Do budoucna bude naše letecká společnost k přepravě zboží využívat již jen osobní letadla.“
Luboš Spálovský
