12. srpna 2004
V mezinárodní pravidelné letecké dopravě nasazují dopravci nejvyšší kapacity v letní sezoně od přelomu května do konce října. Letos se v tomto období dopravní obslužnost vyjádřená počtem nabízených sedadel (do i z Prahy) pohybuje kolem 257 200 míst týdně, což ve srovnání se špičkou loňské letní sezony představuje mimořádný nárůst o 35 procent.
Podle údajů předložených ministerstvu dopravy v souvislosti se schvalováním letových řádů by měli dopravci v období od června do října v Praze nabízet měsíčně více než jeden milion sedadel. V praxi se však může nabídka lišit, protože dopravci využívají možnost nasadit větší nebo menší typ letadla podle aktuálního stavu knihování.
Enormní nárůst nabídky v osobní dopravě pozitivně ovlivnil vstup ČR do Evropské unie, důvěryhodná hospodářská situace ČR a její politická stabilita, turistika s příznivým vztahem mezi cenou a poskytovanou službou (přestože přetrvávají nedostatky v kvalitě vztahu k zákazníkům a jejich ochraně – viz taxikáře, kapsáře nebo občasné předražování služeb) a dostatečná kapacita infrastruktury pro leteckou dopravu
v oblasti letištních a navigačních služeb, jejichž pohotovost dopravcům umožňuje intenzivní využití letadlového parku.
Udržení tohoto stavu je podmíněno úspěšnou ochranou českého letectví před mezinárodním terorismem. Pro zajištění kvality letištních služeb cestujícím bude třeba věnovat zvýšenou pozornost propustnosti pasových filtrů a stanovišť pro bezpečnostní kontroly cestujících.
Doprava nákladu vykazuje od počátku roku zatím střízlivý meziroční přírůstek kolem sedmi procent. Letecké zboží totiž nadále uniká kamiony na středisková nákladní letiště v zahraničí. S výjimkou linek poštovního charakteru a linek pro expresní zásilky nemá Praha ani letos pravidelnou službu provozovanou výlučně nákladním letadlem.
Low cost dopravci již pokrývají téměř pětinu výkonů
V první třetině letošního roku (leden – duben) pražské letiště v mezinárodní dopravě odbavilo 2 437 337 cestujících, z toho v dopravě pravidelné 2 127 899 a v dopravě nepravidelné 309 438 cestujících. Vý-znamně dále roste provoz nízkonákladových dopravců (v letní sezoně jich v Praze působí již čtrnáct), kteří se na nabízené kapacitě podílejí 18 procenty, což je hodnota v Evropě vysoce nadprůměrná. Důležité je, že poměr kapacit nabízených českými a zahraničními dopravci činí asi 56,3 % v český prospěch, takže nedochází k vytlačování českých dopravců z trhu letecké přepravy jejich zahraničními konkurenty.
Z hlediska obslužnosti bylo nejvýznamnější událostí to, že po mnohaleté odmlce (linka Air India B 747 Bombaj – Praha – New York) byla zprovozněna dálková linka. Širokotrupá letadla typu A330 společnosti Korean Air létala od druhé poloviny května třikrát týdně mezi Prahou a Soulem; v červenci je pak nahradily ještě větší stroje – Boeingy 747.
Pokud jde o české dopravce, větší počet nových destinací než v předchozích letech otevřely ČSA (Baku, Dortmund, Jekatěrinburg, Krakov, Lucemburk, Marseille a Samara). Travel Servis se svým produktem Smart Wings zahájil české nízkonákladové služby do Amsterdamu, Curychu, Kodaně, Madridu a Paříže. Nenaplnilo se avizované zahájení provozu širokotrupými letadly thajské společnosti Phuket (zatím odloženo na zimu) a od zamýšleného provozu zatím upustil také arménský dopravce z Jerevanu. Naopak z Prahy začaly létat Saudi Arabian Airlines a portugalský dopravce TAP.
Dynamika nárůstu nabízené kapacity na jednotlivých trzích je nerovnoměrná, podle toho, jak různé státy vnímají a objevují hospodářské a turistické příležitosti; v České republice je ve značné míře ovlivněna i provozem nových low cost dopravců. Dominující je česko-britský trh, jehož podíl na celkové nabídce se pohybuje kolem 24 procent. Díky vstupu dvou nízkonákladových dopravců se na česko-švýcarském trhu zvýšila nabídka až k hranici 8000 sedadel týdně. Značnou dynamiku projevuje také nově objevený norský trh. Překvapivé je naopak to, že podstatnější růst kapacit nevy-kázaly přímé spoje do Bruselu, nejspíš pro nedostatek disponibilních letadel v obchodně využitelných časech. Na saturaci poptávky do/z Belgie se tak zřejmě významně podílí tranzit přes Frankfurt a Amsterdam.
Dosavadní vývoj přeprav ukazuje, že za letošní rok by výkon pražského letiště v odbavených cestujících v pravidelné a nepravidelné dopravě mohl dosáhnout až 10 milionů cestujících, čímž by se Praha podstatně přiblížila možnosti již v roce 2005 se zařadit do první stovky největších světových letišť. K tomu však ještě bude nutné, aby byly zavedeny nové přímé nebo nonstop dálkové linky českých a zahraničních dopravců do Prahy, které posílí tranzitní význam pražského letiště a zvýší přepravní poptávku na evropských přípojových linkách.
Podle propočtů mezinárodních organizací každý milion přepravených cestujících generuje, v závislosti na charakteru obsluhovaného území, zhruba čtyři až šest tisíc přímých, nepřímých a indukovaných pracovních příležitostí. I z tohoto důvodu je účelné věnovat dalšímu rozvoji letecké dopravy v České republice pozornost i podporu.
Ing. Vladimír Junek,
konzultant pro leteckou dopravu
Praha-Ruzyně loni 132. letištěm světa
Mezinárodní rada letišť (ACI) v červnu oznámila, že v celosvětovém měřítku loni počet odbavených cestujících vzrostl o 1,6 % na 3,4 miliardy. Vývoj poptávky byl regionálně ovlivněn epidemií SARS a doznívajícími obavami z terorismu v důsledku útoků z 11. září 2001.
V počtu odbavených cestujících byla Praha (7,5 milionu) díky meziročnímu nárůstu o 18,2 % katapultována na 132. místo světového žebříčku. Vyššího meziročního nárůstu dosáhla jen nově rozšířená letiště Šanghaj, Jakarta, Moskva-Domodědovo a Bonn-Kolín. K zařazení do první stovky by Praha potřebovala odbavit 10 milionů cestujících ročně.
Pořadí na prvních devíti místech se nezměnilo: Atlanta (79,1 milionu cestujících); Chicago-O’Hare (69,4); Londýn-Heathrow (63,5); Tokio-Haneda (63,2); Los Angeles (55,0); Dallas (53,2); Frankfurt (48,4); Paříž-CDG (48,1); Amsterdam (40,0). Evropská letiště v této skupině (LON, FRA, PAR, AMS) nabízela 35 až 50 procent míst z celkové nabídky sedadel na mezikontinentálních linkách.
Z ostatních evropských letišť se v popředí umístily Madrid – 13. (35,7 milionu cestujících); Londýn-Gatwick 19. (30); Řím-Fiumicino 27. (26,3); Mnichov 33. (24,2) a Paříž-Orly 38. (22,3).
Z nejbližších letišť v okolí Prahy byla Vídeň s 12,8 milionu na 83. místě a Berlín-Tegel s 11,1 milionu cestujících na 91. místě.
V letošním roce rada předpokládá celosvětový nárůst odbavených cestujících přes pět procent, z toho v Evropě mezi čtyřmi a pěti procenty. Severoamerická letiště by poprvé měla překonat dosavadní rekordní hranici výkonů z roku 2000.
