19. prosince 2002
Ministři dopravy patnácti zemí Evropské unie se na počátku prosince v Bruselu dohodli na společných pravidlech pro využívání vzdušného prostoru ve všech členských zemích unie. Jakmile politickou dohodu o „jednom nebi“, převedenou do konkrétních právních aktů, schválí Evropský parlament, nabídne ji unie také kandidátským zemím.
Dalším výsledkem jednání ministrů dopravy EU bylo zvýšení ochrany cestujících, kteří budou mít nárok na podstatně vyšší odškodné v případě, že byl jejich let zrušen nebo překnihován.
Podle dánského ministra dopravy Flemminga Hansena předpisy, které upravují „jedno nebe“, zlepší bezpečnost letecké dopravy, zkrátí dobu trvání letů a sníží spotřebu pohonných hmot. „Zatím musejí letadla kvůli roztříštěnosti systému kontrol nad Evropou kličkovat. Po schválení ‚jednoho nebe‘ budou moci létat mnohem příměji,“ uvedl.
Dohoda se týká společné správy vzdušného prostoru pro potřeby civilního letectví, tedy sladění pravidel, jimiž se řídí letečtí dispečeři. Ve všech zemích by měly vzniknout nezávislé orgány pro dohled nad vzdušným prostorem a mezinárodní koordinační organizace Eurocontrol by se měla postupně začleňovat do systému orgánů Evropské unie.
Po řadě nesnází
Přípravu „jednoho nebe“ doprovázela řada nesnází. Byla příčinou sporu mezi Velkou Británií a Španělskem kvůli postavení obsluhy letiště v Gibraltaru, který přerostl v rozepři o výklad Utrechtské smlouvy z roku 1713, na jejímž základě Gibraltar vlastní Britové. Několikrát kvůli ní také stávkovali francouzští letečtí dispečeři, kteří se obávají, že je předzvěstí privatizace leteckých kontrol v Evropské unii. Jednou se k nim připojili i kolegové v Itálii, Řecku, Portugalsku a také v Maďarsku.
Smyslem „balíku“ je zracionalizovat leteckou dopravu natolik, aby nad Evropou mohlo v kterýkoli okamžik létat více letadel než nyní, aby letadla měla přímější trasy a aby se piloti mohli všude spolehnout na stejná pravidla. Možný konflikt s vojenskými zájmy řeší výjimky – za určitých okolností budou mít vojáci přednost.
Dvojnásobné odškodné
Cestující, kteří nepoletí kvůli zrušení letu nebo překnihování, získají nárok na odškodné ve výši 600 € v případě, že se chystali do míst vzdálených více než 3500 kilometrů. U kratších vzdáleností budou mít nárok na odškodné mezi 250 a 400 €, což je ve srovnání se současnou úpravou zhruba dvojnásobek.
Evropská komise navrhovala původně ještě vyšší částky. Proti návrhu hlasovala Velká Británie, která se bojí, že by vysoké odškodné mohlo těžce postihnout její prosperující nízkorozpočtové dopravce, jako jsou Ryanair a EasyJet. (čtk)
