7. února 2019, čtk
7.2. - Růstu počtu odbavených cestujících na evropských letištích loni zpomalil na 6,1 procenta z 8,5 procenta v roce 2017. Růst objemu nákladů se pak snížil na 1,8 procenta z předloňských 8,4 procenta. Situace se zřejmě nezlepší ani letos, kdy budou stejně jako loni růstu bránit obavy z dalšího vývoje globální ekonomiky a nejistá situace po odchodu Británie z EU. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnil svaz letišť ACI Europe.
„Trend útlumu přepravy nákladů je těžké ignorovat. Je to odrazem slabších ekonomických údajů a kontrakčních sil nejen v Evropě, ale po celém světě. V konečném důsledku to bude znamenat nižší poptávku cestujících,“ uvedl generální ředitel ACI Europe Olivier Jankovec. Upozornil, že nestabilní vývoj cen ropy, tlak na vyšší mzdy a větší konsolidace povedou i k tomu, že aerolinky budou obezřetnější při rozhodování o případném zvýšení přepravní kapacity.
Tlak na trhu přepravy cestujících tak bude v letošním roce nejen na straně poptávky, ale i na straně nabídky. Předloni přeprava cestujících rostla nejrychleji od roku 2004.
Olivier Jankovec také upozornil, že pro nejbližší dobu je největším rizikem nejistota kolem brexitu. Aktuální údaje ukazují, že právě britská letiště zaznamenala jeden z nejpomalejších růstů.
Na letištích v EU se počet cestujících zvýšil o 5,4 procenta. Nejlépe si vedla letiště ve východní a jižní části EU. Na letišti ve Vilniusu počet cestujících v průměru stoupl o 30,9 procenta a v Bratislavě o 18,1 procenta. Vysoký byl také růst na letištích v Rize, Budapešti, Tallinnu a na Maltě. Nejslabší údaje naopak hlásí letiště ve Švédsku, a to kvůli zavedení daně z letecké přepravy cestujících, a pak v Británii.
Na letištích mimo EU počet odbavených cestujících vzrostl o 8,3 procenta a růst zrychlil ze 7,7 procenta v roce 2017. Nicméně během roku se i zde tempo růstu snižovalo, hlavně kvůli letištím v Turecku, Norsku a na Islandu. Naopak na letištích v Rusku, Bělorusku, Gruzii, na Ukrajině, v Albánii, Severní Makedonii, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině byl růst vyšší než průměr celého regionu.
Mezi pět největších letišť v Evropě patří Londýn-Heathrow, Paříž-CDG, Amsterodam-Schiphol, Frankfurt a Istanbul-Atatürk. Na těchto letištích počet cestujících stoupl o 4,8 procenta. Nejvíce pak ve Frankfurtu, o 7,8 procenta.
Prudké zpomalení růstu objemu přepraveného nákladu zaznamenala hlavně letiště v EU. Tam se objem přepravy zvýšil o 1,1 procenta, zatímco mimo EU o 5,6 procenta. Z deseti největších evropských letišť podle objemu přepraveného nákladu zaznamenaly růst jen letiště Liège, Istanbul-Atatürk, Kolín-Bonn a Brusel.
ACI Europe zahrnuje více než 500 letišť ve 45 evropských zemích. Členové svazu mají na celkové komerční letecké přepravě v Evropě podíl více než 90 procent.
(čtk)
