16. listopadu 2006
Vedení Českých aerolinií na začátku října oznámilo, že hodlá odprodat moderní cargo terminál s roční kapacitou 60 tisíc tun zboží na letišti v Praze-Ruzyni (viz DN 41/06). Získané prostředky chce použít na rozvoj hlavní činnosti podniku – pravidelné osobní letecké dopravy – a postupně i díky tomu jej vracet zpět k zisku. O přípravě prodeje terminálu, který ČSA vybudovaly nákladem zhruba 750 milionů Kč a otevřely teprve v lednu roku 2004, jsme hovořili s ředitelem ČSA Cargo Ing. Vladimírem Perným. „Není vám líto, že si vlastně prodáváte střechu nad hlavou?“ „Musím říci, že mi to skutečně do značné míry líto je. Na druhé straně si ovšem uvědomuji, že prodej může terminálu pomoci k lepšímu využití.“ „Jak to?“ „Jeho potenciální kapacita bude moci být daleko lépe využita, stane-li se součástí řetězce nějakého nového strategického vlastníka nebo bude-li vystupovat jako nezávislý handlingový terminál. To, že jsou v ČSA handling a přeprava leteckého carga pod jednou střechou, nám způsobovalo jisté problémy. Část našich potenciálních zákazníků totiž měla obavu, že by ČSA jako letecká společnost mohly případně obchodně využívat informace o zboží, které by pro jinou leteckou společnost v handlingu odbavovaly. Ve všech smlouvách zákazníkům samozřejmě zaručujeme naprostou neutralitu, ale i tak řada jiných leteckých dopravců v obavě o zabezpečení svých interních informací raději volila konkurenční terminál.“ „Terminál o celkové ploše 14 250 m2 vybavený nejnovější technologií by měl ovšem bezesporu i tak potenciál, aby se stal významným logistickým centrem pro celou střední a východní Evropu. Proč se ho ČSA tak lehce vzdávají?“ „Hlavní vliv na rozhodnutí o odprodeji činnosti handlingového agenta měly z mého pohledu dva faktory. Jednak stávající ekonomická situace ČSA a snaha orientovat se v rámci přijaté strategie na core business, tedy osobní přepravu, jednak to, o čem jsem již hovořil – že není šance kapacity terminálu plně využít, dokud jej bude plně vlastnit letecká společnost.“ „Takže jste se vedení ani nesnažili přesvědčit o tom, že by cargo mělo zůstat v portfoliu služeb ČSA?“ „Nemohu říci, jestli jsme navrhovali doporučení takové nebo jiné, ale vnímám, že získat prostředky na rozvoj osobní dopravy je nyní pro společnost nezbytné, ať již formou navýšení základního jmění nebo prodejem části podniku.“ „Vlastní provoz terminálu nebyl ani při polovičním vytížení terminálu ztrátový, nebo ano? Za prvních šest měsíců ČSA vykázaly ztrátu 773 milionů Kč – jak se na ní podílela nákladní divize?“ „To lze těžko kvalifikovat, protože v našem stávajícím systému se nákladní doprava jako pouze doplňková aktivita nepodílí na nákladech spojených s provozováním letadel. Vlastní handling a provoz terminálu ovšem ztrátu nevytvářely, i když v případě optimálnějšího využití kapacit by mohly být samozřejmě daleko ziskovější. Terminál musí do budoucna nezbytně získat nové klienty, ale kdybychom dnes započetli interní výkony pro ČSA, byla by jeho činnost zisková.“ „Představuje tedy prodej podle vašeho názoru koncepční řešení? ČSA přijde o příjmy z pronájmu kancelářských ploch v terminálu, sama si bude muset kanceláře najímat a bude muset platit i za handling. Nebude to z dlouhodobějšího hlediska ztrátová transakce?“ „To bude čistě jen otázka toho, jak bude vypadat finální cena, podmínky nájmu a cena sjednaná za obsluhu carga přepravovaného na palubách letadel ČSA. Nepopiratelná je skutečnost, že Praha má z pohledu budoucího rozvoje cargo přepravy ve střední Evropě velký potenciál, a tento fakt by se měl projevit na prodejní ceně. Při nastavení rozumných podmínek smlouvy by se pak prodej mohl ČSA vyplatit i dlouhodobě.“ „ČSA už oslovily řadu strategických i finančních investorů. Kolik jich je a kdy předloží závazné cenové nabídky? Jaký bude další harmonogram prodeje?“ „Podle posledních informací, které jsem dostal, je potenciálních zájemců zhruba 55. Jejich seznam vytvořili naši poradci – rakouská společnost CA IB – a všechny poten- ciální zájemce také oslovili. Předpokládám, že první indikativní cenové nabídky bychom měli dostat někdy na konci letošního roku. Harmonogram dalších kroků je samozřejmě stanoven, ale to je otázka spíše pro výkonnou ředitelku ČSA pro strategický rozvoj a projekty. Pro mě je podstatné, že ještě před prodejem musí být činnost handlingového agenta vyčleněna do zvláštní dceřiné společnosti.“ „Jak jste s tímto úkolem daleko?“ „Naši právníci na něm intenzivně pracují. Mým úkolem je ‚uřídit‘ celé to přechodné období a všechny procesy v terminálu překlopit tak, aby už odpovídaly nové struktuře a nebyly bezprostředně navázány na útvary mateřské společnosti. Při vyčleňování musí vzniknout skutečně samostatná firma, ať už z pohledu účetního nebo třeba informačních technologií. Všechny procesy přitom musí být odděleny nejpozději do ledna, respektive února příštího roku.“ „Co nový majitel kromě vás získá?“ „Jeden ze dvou cargo terminálů na pražském letišti a víceméně nejmodernější pracoviště svého druhu ve střední Evropě. Jako jediný hub na východ od Frankfurtu je terminál vybaven systémem automatického zakládání leteckých palet, takže je schopen plně odbavovat nákladní letadla typu Boeing 747. V terminálu jsou také všechny typy skladů, kterých je pro handligovou činnost třeba. Vedle 8,5 tisíce m2 skladových ploch získá také 117 nových zaměstnanců a služby odvozu carga od letadla. Dále dostane střednědobou smlouvu na obsluhu ČSA jako nejvýznamnějšího zákazníka terminálu, který se na jeho celkových objemech podílí zhruba 60 procenty. A v neposlední řadě převezme také zajímavou skupinu 21 zákazníků z řad dalších leteckých společností. Pro investora tedy může být cargo terminál ČSA velice zajímavou investicí, zvlá pokud to bude investor strategický, který hodlá Prahu doplnit do své sítě.“ „Jaké jsou perspektivy nákladní dopravy na pražském letišti?“ „Jen ty nejlepší. Zatím měla Praha do určité míry handicap, protože celkové náklady pro dopravce zde byly vyšší než například v Budapešti. Handlingové vybavení je tady sice výrazně lepší, ale Budapešť vítězila cenou a dostala se tak v objemu odbaveného carga před Prahu. Postupně se nám však podařilo překonat problémy s vysokými cenami za služby řízení letového provozu ze strany ŘLP i s výší přistávacích poplatků ze strany Letiště Praha. Politika ŘLP se v poslední době změnila a podnik aplikuje na letadla s přistávací hmotností nad 100 tun nižší tarif, takže Praha jako cílové letiště pro nákladní leteckou přepravu konečně zlevnila. Jen v posledním čtvrtletí letošního roku – pokud mám správné informace – přichází do Prahy jedenáct nových dopravců. A v příštím roce začnou do Prahy znovu létat také Delta Air Lines, které otevírají linku Atlanta – Praha. Budou ji obsluhovat letadlem Boeing 767 s kapacitou asi 25 tun zboží týdně v jednom směru. To bude mimochodem další plus pro terminál ČSA.“ „Myslíte, že investor může očekávat plné vytížení kapacity terminálu již v dohledné době?“ „Terminál nabízí nejlepší možnosti pro odbavování velkých letadel. Kdyby nějaký dopravce spustil týdně dvě frekvence letadlem Boeing 747 z Dálného východu, získal by navíc 200 tun týdně, tedy 9600 tun ročně. Aby se terminál dostal na plnou kapacitu, potřeboval by jen dva takové dopravce se třemi čtyřmi frekvencemi týdně. Rozhodně však nelze očekávat žádný skokový nárůst. Rozhodnutí o tom, jestli létat nebo nelétat Prahu, totiž u asijských dopravců nepadá v řádu měsíců. Většina z nich má zpracovány rozvojové plány minimálně na dobu dvou let. Podle určitých indikací by mohly první dvě takové společnosti do střední Evropy začít létat nejdříve v roce 2008 – nad rámec dnes provozovaných linek společností Cargolux do Budapešti a China Airlines k nám do Prahy. Nesmíme zapomínat ani na to, že podle našich propočtů zatím až 80 procent carga pražské letiště obchází a končí na velkých letištích západní Evropy. Pokud by se do Prahy létalo třeba z Hongkongu, Šanghaje nebo jiného letiště v Číně, velká část těchto toků by se z Frankfurtu nebo Amsterdamu odklonila zpět do Prahy. K tomu musí v budoucnu zákonitě dojít; perspektivy dalšího růstu jsou tedy skutečně velmi slibné. Terminál by však postupně mohl získávat zboží i jinde. V případě, že jej koupí strategický investor, který bude moci nabídnout síťový efekt, by mohl přetáhnout část klientů, kteří již do Prahy létají, ale nekončí u nás.“ „Na jaře jste uvedl, že letos nákladní doprava ČSA po loňském poklesu opět roste. Kolik zboží a pošty ČSA na vlastních letech přepravily během prvních tří čtvrtletí roku?“ „Za prvních devět měsíců letošního roku ČSA přepravily celkem 16 399 tun nákladu, což představovalo nárůst o 4,2 procenta. Z toho 13 577 tun tvořilo zboží (+2,9 procenta) a 2822 tun pošta (+11,4 procenta).“
Luboš Spálovský
