29. října 2012
Přední světový výrobce přípojných vozidel, německá společnost Schmitz Cargobull, představil letos v září na veletrhu IAA patnáct novinek (viz str. 12). O té nejdůležitější, novém chladicím agregátu, ale také o situaci na českém a evropském trhu s přípojnými vozidly jsme při této příležitosti hovořili s Ing. Michalem Žižákem, spolumajitelem společnosti EWT, s. r. o, která je výhradním dovozcem vozidel Schmitz Cargobull do České republiky.
Jaké byly vaše dojmy z letošního veletrhu IAA?
„Absolvoval jsem již dvanáctý ročník veletrhu IAA a opět se potvrdilo, že se jedná o výstavu, která nastiňuje budoucí trendy ve výrobě užitkových vozidel. Výroba vozidel má v Německu silnou tradici a silně ovlivňuje vývoj v automobilovém průmyslu, takže není divu, že německé firmy využívají domácí výstavy k masivní prezentaci svých novinek. Jedním z nových trendů, které byly na letošním ročníku IAA patrné, bylo zlepšování aerodynamiky vozidel, jež může vést ke snížení spotřeby pohonných hmot až o patnáct procent. To představuje opravdu velkou úsporu a dopravci by ji velice uvítali. Aby jim však výrobci mohli nabídnout potřebné technické řešení, k tomu je zapotřebí i spolupráce zákonodárců. Ti nejprve musejí upravit legislativu tak, aby umožnila instalaci potřebných aerodynamických prvků, a tudíž povolit i větší celkovou délku souprav. Argument pro to, aby tak učinili, je ovšem velice přesvědčivý – snížila by se spotřeba vozidel, úměrně jí emise a doprava by se zlevnila a zefektivnila.“
Jak na tento trend reaguje Schmitz Cargobull?
„Schmitz Cargobull se aerodynamice vozidel věnuje dlouhodobě a na IAA samozřejmě svá řešení podrobně představil. Vedle toho však prezentoval i významnou novinku v podobě vlastního chladírenského agregátu. Mnohé návštěvníky sice tento jeho krok překvapil, ale jedná se pouze o důsledné pokračování strategie postupného přebírání zodpovědnosti za celý návěs. Že je v tomto směru důsledný, dokázal Schmitz Cargobull již před několika lety, kdy uvedl na trh svou vlastní nápravu pro návěsy. Dnes je již ve výrobě návěsů Schmitz Cargobull naprosto dominantní.“
Výroba nákladních vozidel, zvláště pak návěsů, dobře indikuje situaci v ekonomice…
„Ano, nyní je z tohoto pohledu zřejmé, že došlo k určité stabilizaci trhu. Již v předchozích dvou letech byl patrný výrazný nárůst prodeje oproti rokům 2009 a 2010 a očekáváme, že letošní čísla budou podobná jako loni. Prodej vozidel se dostal na úroveň, která je reálná a je přijatelná jak pro výrobce, tak dopravce. Co se týče konkrétně České republiky, zboží na export je v tuto chvíli dostatek a dopravci bojují pouze s importem. Spotřeba společnosti se totiž snížila. Nyní můžeme jen doufat, že brzy dojde ke změně a vytížení vozidel bude opět obousměrné. I přesto je Česká republika pro Schmitz Cargobull velice stabilním a perspektivním trhem. Významnými trhy jsou samozřejmě Německo a Polsko a velice dobře funguje také ruský trh a země Beneluxu, především Nizozemsko, dobré prodeje v posledních měsících vykazovala také Velká Británie. Naopak horší situace je v jižní Evropě, protože trhy ve Španělsku, Itálii, Portugalsku či Řecku se buď zcela rozpadly, nebo jsou výrazně ochromené. To samozřejmě z dlouhodobého hlediska nevěstí nic dobrého, protože pokud ekonomiky některých zemí v jednotné Evropě zcela nefungují, musí se to dříve či později odrazit i jinde.“
Mění se nějak orientace zákaz-níků na konkrétní druh dopravní techniky? Roste třeba zájem o vozidla pro dopravu zboží pro automobilový průmysl?
„Celkově je prodej návěsů typu low deck v České republice oproti jiným zemím hodně vysoký a velký zájem je i o velkoobjemové stodvacetikubíkové soupravy. Mnoho firem používá rovněž návěsy pro přepravu ocelových svitků, což je všechno technika, která se používá právě pro přepravy v rámci automobilového průmyslu. Ale že by výrazně rostl počet dopravců, kteří o ně mají zájem, to si netroufám jednoznačně říci. Co se týče ostatních segmentů, je vidět, že stavebnictví prochází velkou krizí. Sklápěcí návěsy se moc neprodávají, a pokud ano, tak jsou to zejména vozidla pro zemědělce. Například řepa se přepravuje velkoobjemovými sklápěcími návěsy a tato technika má stabilní využití, avšak prodej klasických stavebních sklápěčů nyní v České republice prožívá těžké časy. Jiná je situace v prodeji návěsů určených pro dopravu potravin. Jsme rádi, že po loňských prvních pěti 14,5metrových vozidlech pro Tesco se nám letos podařilo získat dalšího zákazníka, jehož zaujaly výhody návěsů s větší kapacitou, společnost Hopi. Vozidla, která si objednal, se již vyrábějí. Potěšilo mě, že česká legislativa je k tomuto řešení velice vstřícná. Kompetentní orgány si zřejmě uvědomují, že vozidla s větší kapacitou zvyšují efektivitu dopravy, a to při menší ekologické zátěži pro životní prostředí. Šestatřicet europalet místo třiatřiceti, které dopraví běžný návěs, představuje zhruba desetiprocentní zvýšení kapacity a v podstatě umožňuje zredukovat deset jízd na devět.“
Telematické systémy se využívají především pro komunikaci dis-pečinku s tahačem. Schmitz Cargobull byl jeden z prvních výrobců, kteří tuto techniku začali využívat i u přípojných vozidel…
„Telematické systémy jsou dnes naprosto běžnou součástí vybavení dopravních firem. U motorových vozidel značky Mercedes-Benz, která vedle přípojných vozidel v České republice také prodáváme, používáme systém FleetBoard. Ale nejsme na trhu jediní, i ostatní výrobci nabízejí svá řešení. Když dnes přijdete do dis-pečinku firmy, můžete vidět něco, co by ještě před patnácti lety každý pokládal za sci-fi – dispečeři na monitorech sledují, kde se v daný oka-mžik nacházejí jejich vozidla. Co se týče návěsů, zákazníci monitorují pohyb zboží hlavně u zboží s velkou hodnotou, pro běžné přepravy se sledovací zařízení většinou nepoužívá. Avšak to se může radikálně změnit, protože náš nový chladírenský agregát Schmitz Cargobull bude mít i v základní výbavě telematiku, takže dopravce, když si ho zakoupí, bude moci sledovat pohyb zboží, jeho teplotu, funkčnost agregátu atd.“
Kvalitní technika a dobré vedení jsou pro chod firmy sice důležité, ale stále více se hovoří o dalším článku, o řidičích…
„I to je jedno z témat, na které letos reagoval německý svaz automobilového průmyslu VDA. Stejně jako české, tak i německé firmy se musejí nějakým způsobem vypořádat s nedostatkem kvalitních řidičů a s klesajícím zájmem o tuto profesi. Hodně se o tom mluví, ale již méně se pro nápravu stávající neuspokojivé situace dělá. Myslím si, že práce řidičů by měla být atraktivnější i po finanční stránce, měla by se zvýšit její prestiž, a především by měl existovat systém, který by umožnil přípravu na povolání řidiče u mladé generace.“
Prosperující veletrh IAA je ve velkém kontrastu k brněnské výstavě Autotec, která musela být letos zrušena…
„Potěšila mě informace, že Brněnské veletrhy by rády uspořádaly Autotec v roce 2013. Zřejmě se konečně poučily z toho, že není vhodné organizovat takovou výstavu ve stejném roce, kdy se koná IAA. Pro mnoho vystavovatelů je skutečně smysluplnější jít do Brna v době, kdy se v sousední zemi nekoná největší evropská přehlídka dopravní techniky. Již vícekrát jsem se v tisku zmiňoval, že Autotec pokládám za potřebnou výstavu, protože i když IAA je bez konkurence největší evropský veletrh, Česká republika si vzhledem k rozvinutému dopravnímu trhu vlastní výstavu zaslouží. Brno má podle mne stále šanci aspirovat na pořádání reprezentativní česko-slovenské výstavy. Pokud se tyto dva trhy spojí a organizátor vytvoří pro vystavovatele zajímavou nabídku, která je příliš finančně nezatíží, mohl by se Autotec k všestranné spokojenosti opět oživit. Zájem o něj stále je a i v případě, že by brněnské výstaviště nakonec koupilo město Brno, bude v zájmu radnice, aby se tradice veletrhů nepřerušila, protože výstavnictví představuje pro město významný zdroj příjmů. Navíc brněnské výstaviště je nádherné, má i nové moderní reprezentativní haly. Pokud se tedy sejde dobrý termín se zajímavými cenovými podmínkami, je šance, že se veletrh Autotec opět oživí. To, že stávající koncepce hodně utrpěla krizí, nakonec může být i dobře, ovšem za předpokladu, že organizátor pochopí, že musí přehodnotit svou finanční politiku a vyjít vystavovatelům více vstříc.“
Milan Frydryšek