29. října 2012
Sdružení ČESMAD BOHEMIA slaví tento měsíc dvacet let od založení svých regionálních pracovišť a zahájení nové éry své existence. To, co se za tu dobu změnilo a jaké byly začátky, včetně vzniku původního sdružení ČESMAD, nám přiblížili generální tajemník sdružení Ing. Martin Špryňar a dlouholetá pracovnice Jaroslava Černá, která letos završuje 41 let práce pro sdružení.
Přestože Sdružení ČESMAD Bohemia letos slaví dvacet let od založení regionálních pracovišť, kterých je nyní sedm, jeho historie sahá až do roku 1966, kdy vznikl původní ČESMAD jako reprezentant bývalých podniků ČSAD. Změny v roce 1992 souvisely s tím, že se po roce 1989 na trhu objevila řada nových soukromých dopravních firem a také většina původních ČSAD se transformovala v soukromé společnosti. Mimo jiné i z popudu zakladatele a zástupce českých dopravců při Mezinárodní unii silniční dopravy IRU Ing. Jiřího Kladivy se pak po rozčlenění federálního svazu na ČESMAD Bohemia a ČESMAD Slovakia oddělilo odborné svazové sdružení od komerčních služeb, které přešly pod společnost ČESMAD Kamion Servis.
Postupný přerod v novou servisní organizaci
„Zaměstnankyní sdružení ČESMAD jsem od roku 1971. Tehdy jsme se věnovali jak členským záležitostem, tak komerčním službám pro tehdejší podniky ČSAD, a ČESMAD měl kolem sta zaměstnanců. Když se rozdělil na českou a slovenskou organizaci a došlo na vyčlenění komerčních služeb, většina zaměst-nanců přešla právě do této sféry, takže ve Sdružení ČESMAD Bohemia nás začínalo patnáct,“ uvedla k počátkům organizace Jaroslava Černá. Počet zaměstnanců sdružení se pak začal opět postupně zvyšovat spolu s tím, jak se dále rozvíjely služby pro dopravce. V současné době má sdružení již zhruba osmdesát zaměstnanců. „Rozdíl oproti minulosti je však mimo jiné v tom, že služby nyní poskytujeme na sedmi místech v republice. A navíc pro dva tisíce členských firem a mnoho dalších dopravců,“ dodala Jaroslava Černá.
Změna po liberalizaci dopravního trhu
„Po roce 1992, když jsme se rozdělili a byly vyčleněny komerční služby, se postupně začal řešit problém, jak financovat hájení zájmů dopravců, protože jen členské příspěvky by na to nestačily. Sdružení ČESMAD Bohemia proto opět začalo rozvíjet oblast služeb, počínaje rezervacemi trajektů přes prodej zboží pro dopravce až po zajišťování pojišťovacích a finančních služeb, včetně karet pro hrazení mýtného,“ přiblížil kroky sdružení po změnách roku 1992 Martin Špryňar. Za další velký milník pak označil rok 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a Česká republika zažila liberalizaci oboru silniční dopravy. V důsledku toho ubylo významné množství mezinárodních vstupních povolení, která ČESMAD historicky dis-tribuoval pro ministerstvo dopravy. Od té doby se také průběžně snižuje výdej karnetů TIR, což je druhá stěžejní role Sdružení ČESMAD Bohemia, které vystupuje jako záruční sdružení. „Vzhledem k tomu, že v minulosti jsme z těchto tradičních činností měli část příjmů, museli jsme je nějak nahradit. Od roku 2004 proto dochází k ještě extenzivnějšímu rozvoji nejen v oblasti služeb. Zaměřili jsme se také na různá školení a poradenství. Myslím, že právě v oblasti školení je dnes ČESMAD Bohemia již největším hráčem na českém dopravním trhu,“ uvedl dále Martin Špryňar.
Zásadní změna v lobbování
Přístup k lobbování se u dopravců v uplynulých letech výrazně změnil. „Politické reprezentace si postupně uvědomily, že silniční nákladní doprava není u veřejnosti zrovna oblíbená a že toto téma lze snadno zneužít k různým populistickým účelům. Bylo to vidět zejména s nástupem Strany zelených, kdy pak několik let naše lobbování nespočívalo téměř v ničem jiném, než že jsme se snažili vysvětlovat na všech stranách, že nápad zavést páteční zákaz jízd kamionů je ekonomický i provozní nesmysl,“ řekl dále Martin Špryňar. „To se nám sice nakonec podařilo, ovšem podobné snahy o přílišnou regulaci silniční dopravy byly patrné i u následujících vlád, včetně té současné. Stačí jen zmínit nápady na rozšíření mýtného na silnice nižší třídy a nejlépe až na stezky a polní cesty,“ zdůraznil. Sdružení se podle něj nesnaží ani tak přímo ovlivňovat politiky nějakými pokoutní-mi způsoby, ale především předkládat serióz- ní argumenty, proč některé nápady, které vznikají většinou právě před volbami, jsou špatné a naopak škodlivé pro občany i celou ekonomiku. „Když to trošku zlehčím, tak dokud budeme chtít jíst v zimě rajčata ze Španělska či v Praze biojogurty z moravské mlékárny, tak kamiony jezdit budou, zásadního zlepšení jde dosáhnout jen změnou spotřebitelského chování,“ řekl Martin Špryňar.
V centru pozornosti mýtné a cena nafty
„Před dvěma lety jsme uzavřeli dohodu s ministerstvem dopravy o navýšení tarifů mýtného, která byla ve dvou krocích kompenzována – jednak přímými dotacemi pro dopravce ve výši 300 milionů Kč v roce 2011 a jednak zavedením tzv. množstevních slev na mýtné v roce 2012. Dohoda samozřejmě nesklidila aplaus u všech dopravců, ale z mého pohledu se jednalo o rozumný kompromis, protože zvýšení mýtného bylo v té době z pohledu státu nevy-hnutelné. Poprvé v historii se nám navíc podařilo vydobýt pro dopravce dvě věci, které by každý ještě před pěti lety pokládal za nemožné,“ řekl k dalším aktivitám sdružení Martin Špryňar. Jediná oblast, kde se dopravcům podle něj zatím příliš nedaří, spočívá v nastavení spotřební daně z nafty. „Zcela se potvrdily naše obavy, že po zvýšení daně o jednu korunu v rámci tzv. Janotova balíčku začne většina českých dopravců tankovat v zahraničí a cena nafty v České republice přestane být i pro zahraniční dopravce konkurenceschopná. Odhaduje se, že v důsledku toho Česká republika přichází ročně zhruba o šest až osm miliard Kč, které dopravci (čeští i zahraniční) odvedou do rozpočtů jiných zemí,“ řekl Martin Špryňar. Do budoucna musí vláda podle něj počítat také s tím, že ke stěžejním tématům opět přibude i infrastruktura, na jejíž špatnou kvalitu a rozsah dopravci upozorňují již několik let.
Převládají malí dopravci Přestože se stále někdy tvrdí, že Sdružení ČESMAD Bohemia hájí zájmy především velkých dopravců, podle Martina Špryňara struktura členské základy odpovídá obecnému rozložení sil na trhu – zhruba 80 procent členů sdružení podniká s jedním až pěti vozidly. „To, že zastupujeme pouze velké dopravce, není pravda a je to pouze jeden z mýtů, který se traduje již řadu let,“ uvedl. "Co se týče problematiky slev na mýtné a nastavení limitů, samozřejmě chápu nářky našich kolegů z jiných profesních svazů, že někteří z jejich kolegů na tyto slevy nedosáhnou. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že slevy nebyly koncipovány jako plošná podpora dopravních firem, ale jako kompenzace za zvýšené sazby. Pokud někdo nenajezdí potřebné kilometry, nezaplatí tolik ani na mýtném. A v uvozovkách spravedlnost spočívá v tom, že slevy slouží jako kompenzace těm, které nárůst postihl nejvíce,“ řekl Martin Špryňar.
Z aktuálních dat z mýtného systému podle něj vyplývá, že v každém roce se vyčerpá zhruba 300 milionů Kč (vyjma letošního roku, neboť slevy lze uplatňovat až s několikaměsíčním zpožděním). „Teoreticky by mělo být slevu oprávněno čerpat až 20 tisíc dopravních firem. Takže určitě poskytování slev není nastaveno tak, že na ně nedosáhne vůbec nikdo nebo jen velké firmy. Mimochodem, to je další nepochopení, protože lidé si myslí, že se slevy se budou počítat na celou firmu, takže kdo má více kamionů, více zaplatí a bude mít i větší slevu. To však není pravda, slevy se vypočítávají na každé vozidlo, a podmínky tak jsou stejné pro firmu s jedním vozidlem jako pro dopravce se sto vozidly,“ upřesnil Martin Špryňar.
Ekonomické výhody pro členy
„Celých dvacet let jsme se snažili přetransformovat ČESMAD v moderní sdružení, které by bylo nejen schopno hájit zájmy svých členů v oblasti legislativy, ale zároveň jim poskytovalo jakési ekonomické výhody, které by je odlišily od ostatních dopravních firem, které členy sdružení nejsou. Na to se zaměřuje naše divize služeb, kde se snažíme pro členy hledat výhodnější podmínky, lepší ceny a tak dále,“ formuloval hlavní cíl sdružení Martin Špryňar. Vedle toho však má organizace podle něj ještě dva další pilíře, které neustále posiluje. Jedním z nich je poskytování informací, které jsou pro podnikání velice důležité. Na tomto poli ČESMAD Bohemia podle Martina Špryňara dnes poskytuje nejkomplexnější servis. Druhým pilířem je pak školení a poradenství, které je směrováno na posílení konkurence-schopnosti členských firem. „Naším cílem je, aby jak řidiči, tak i střední nebo top management byli vždy na špici a disponovali nejnovějšími poznatky,“ řekl Martin Špryňar.
(lan)
