17. června 2021, Milan Frydryšek
Historie skupiny C.S.CARGO sahá do roku 1995, kdy byla v Jičíně založena lokální dopravní společnost. Od té doby se firma rozrostla v přední mezinárodní společnost, která zákazníkům nabízí komplexní logistická řešení opřená o vlastní IT technologie. O situaci ve skupině i na trhu obecně jsme hovořili s jejím generálním ředitelem Ing. Alešem Willertem.
Loňský rok byl kvůli pandemii koronaviru hodně atypický a výsledky jsou zřejmě těžko porovnatelné s předchozím obdobím. Přesto, jak se na něj zpětně díváte?
Loňský rok byl velice složitý, náročný a opravdu hodně odlišný. Nicméně všechna čísla se počítají. V roce 2020 jsme dosáhli konsolidovaný obrat na úrovni 4,5 miliardy, což bylo zhruba o 6,6 procenta méně než v roce 2019. Mnohem příznivější situace však byla z hlediska provozního zisku (EBITDA), kde jsme dosáhli na úroveň 398 milionů. V roce 2019 to bylo 404 milionů, tudíž loni jsme vykázali pokles pouze o zhruba 1,5 procenta.
Loňský rok byl poznamenán velkými odstávkami, zejména v automobilovém průmyslu, několik vln pandemie nám omezovalo činnost a ztížily se zásadně podmínky. Na jedné straně jsme se museli přizpůsobovat zákazníkům, na druhé straně jsme museli dbát na zdraví našich pracovníků. A navíc zde byla legislativa, která se minimálně začátkem roku měnila z týdne na týden. Od května však již docházelo k navyšování objemů a druhá polovina roku byla prakticky ve všech segmentech velice dobrá.
Takže rozhodně nemohu hodnotit rok 2020 jako špatný. Jako správná se projevila i naše dřívější úvaha, že bychom měli stát na více nohou, tzn. obsluhovat zákazníky v několika různých segmentech, abychom při částečném výpadku dokázali firmu dál stabilně provozovat s přijatelným hospodářským výsledkem.
Kdy si myslíte, že by se situace pro vaši firmu mohla vrátit do toho předpandemického období?
Dá se říci, že průběh letošního roku se přibližuje úrovni roku 2019. Ve všech segmentech na celém dopravně logistickém trhu dochází postupně k nárůstu objemů. Co se týče přímo C.S.CARGO, během loňského roku a na začátku letošního jsme získali několik velkých akvizic, a to se projevuje pozitivně na nárůstu objemů v tomto roce.
Jednalo se o více zakázek v segmentu rychloobrátkového zboží (FMCG). To nám umožnilo posílit vnitrostátní dopravu a také, díky většímu počtu zákazníků, lépe plánovat náš byznys s větší profitabilitou.
S rozvojem ve všech segmentech ale souvisí i potřeba zajistit další zakázky personálně. Je to v této době reálné? Řidičů byl nedostatek, stejně tak skladníků…
Je to poměrně těžký úkol. Vrátili jsme se fakticky k době předcovidové, kdy byl nedostatek pracovních sil. Jestliže v době pandemie byl řidičů relativně dostatek a nabírali jsme nové pracovníky, nyní se nabídka na trhu pracovních sil prakticky zastavila a všichni čekáme, jaký bude další vývoj.
Odpovědnost vůči zákazníkům nám ale nedovolí připravovat projekty několik měsíců dopředu a nemít pro ně personálně zabezpečený veškerý chod. Pochopitelně, i tak bychom ale uvítali více nových řidičů a zaměstnanců v našich dalších službách, ať již je to logistika nebo chráněné dílny či námořní a letecká přeprava.
Zmínil jste se, že se začínáte více zaměřovat na vnitrostátní trh. Počítáte tedy s dalším rozšiřováním logistických center?
Z dlouhodobého hlediska bychom chtěli vybudovat minimálně dvě logistická centra typu cross dock, ať už to bude v Praze, nebo na Moravě, kde máme v současné době rozpracováno několik projektů, které chceme do roka spustit. Je to vždy běh na dlouhou trať, neboť doba je variabilní, požadavky zákazníků se mění, dochází k přehodnocování projektů, není to rozhodnutí z minuty na minutu. Například vyjednávání se zákazníkem v Plané nad Lužnicí, kde jsme nyní otevřeli nové centrům, trvalo rok a půl.
Takže ano, chceme se dál rozšiřovat, a nejen v oblasti dopravy. Využíváme zde synergie, protože když někde máme cross dockové centrum, tak jeho součástí je i distribuční centrum, dispečink apod.
Když se vrátíme k uplynulým již čtrnácti měsícům, ovlivnilo toto období nějak vaši organizaci do budoucna, kromě toho, že se vám potvrdilo, že je třeba mít více pilířů pro podnikání?
Určitě ano. Už jen v tom smyslu, že jsme zjistili, že není třeba, aby naši zaměstnanci jezdili tolik kilometrů, aby se osobně setkávali se zákazníky za každou cenu. A stejně tak i v interní komunikaci nahradily videokonference částečně osobní kontakt.
Ty však používáme již několik let, což je dáno i tím, že působíme v Čechách, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině.
Pak je tu ale velké téma digitalizace a elektronizace, a to jak při komunikaci se státní správou, tak se zákazníky. To, co nešlo několik let, se během pandemie najednou ukázalo jako průchozí a funkční. Ukázalo se zároveň, že ne u všech profesí je nutné, aby všichni zaměstnanci byli pět dní v týdnu v práci.
Byli bychom rádi, aby týmový duch, hrdost na firmu a chuť bojovat se všemi nepříznivými skutečnostmi, tak jak se vše projevilo během pandemie, pokračovalo i nadále. Právě i díky tomu, že všichni naši kolegové táhli za jeden provaz, jsme pandemií prošli relativně dobře.
Jaký dopad na vás měl silniční balíček z loňského roku?
Dnes jsme ve fázi, kdy byl silniční balíček přijat, ale postupně se rozpracovávají jednotlivé části a na doladění detailů té hlavní části, což je pro nás směrnice o vysílání pracovníků, se teprve čeká. Opatření nabíhají postupně a ostrý start nás čeká až od února roku 2022. Každopádně přijetí silničního balíčku je pro nás dobrá zpráva, protože se uklidnila situace na trhu, a věříme, že tímto krokem se srovná konkurenční prostředí v Evropě.
Jak hodnotíte působení vaší polské pobočky?
V Polsku jsme dosáhli meziročního růstu kolem třiceti procent, což je určitě velice dobrý výsledek. Působíme tam ve dvou lokacích v blízkosti hranic s ČR a mít celopolské pokrytí, pohybovali bychom se v ještě výrazně vyšších číslech. Obchodních příležitostí je tam opravdu hodně.
Slovensko je pro nás v tuto chvíli sice historicky po České republice největším trhem, ale problémem je tamní nízká konkurenceschopnost daná především mzdovou politikou.
Hovořil jste o tom, že se nyní rozvíjíte ve všech segmentech…
Další oblastí, kde máme vedle Polska velký nárůst, jsou celní služby. Součástí naší skupiny je Celní jednatelství Zelinka, přes které zajišťujeme clení zboží. A v důsledku brexitu zde máme meziroční nárůst přes 30 procent.
Myslím, že v tuto chvíli dochází k boomu na celém dopravním a logistickém trhu. Proti tomu jde trochu fakt, že posiluje česká koruna. Dopravci mají většinu tržeb eurech a velkou část vstupů v korunách. Navíc také roste cena nafty, což by ale na druhou stranu mohlo přispět k rychlejšímu rozšíření alternativních pohonů. Ale pokud zde nebude daňové zvýhodnění či podpora ze strany českého státu, ekonomicky tato obměna vozidel je problematická.
S tím souvisí evropský plán Green Deal, který si klade za cíl podporu dekarbonizace…
Na to se lze dívat z několika úhlů pohledu. Tím prvním je společenské vnímání, ochota a součinnost všech lidí a firem přispívat v rámci svých možností k zachování zdravého životního prostředí. A to začíná od individuální odpovědnosti každého z nás.
Pak je zde čistě profesionální pohled, protože doprava je v očích Evropské komise i veřejnosti vnímána jako jeden z velkých znečišťovatelů. My principiálně s dekarbonizací souhlasíme i když osobně mám trochu pochybnosti o reálnosti těchto projektů. Ne že bychom nebyli schopni dosáhnout neutrální uhlíkové stopy, ale nevidím to jako reálné v tak krátkém čase a v takovém rozsahu. Především proto, že náš hlavní výrobní nástroj, což jsou kamiony, dnes moc alternativ nenabízí. A pokud ano, tak velkým otazníkem je ekonomika a reálná provozuschopnost této techniky.
Co se týče Green Dealu, Mezinárodní unie silniční dopravy
IRU k tomuto tématu vydala své stanovisko – program nazvaný Green Compact 2050. Je to velice smysluplný materiál a ukazuje reálnou cestu k dekarbonizaci v silniční dopravě
(viz DN 10-11/2021). Jedním z témat, které je v něm zmíněno, je například nutnost většího rozšíření tzv. ekotrucků, což jsou vlastně nám dobře známé gigalinery. V ČR je jich registrovaných několik desítek, ale jejich počet by mohl být mnohem vyšší; s menším počtem souprav by pak bylo možné odvézt více zboží.
Zmínil jste se, že jste získali nové klienty. Co je přesvědčilo, že si vybrali právě vás?
Myslím si, že je to vždy kombinace několika faktorů. Asi tím prvním, i když ne bezvýhradně nejdůležitějším, je nabízená cena. Důležitá je i kvalita servisu, komunikace firmy a schopnost přizpůsobovat se flexibilně i kapacitně, což je právě v oblasti FMCG velice důležitý prvek. A v neposlední řadě je to také stupeň připravenosti v oblasti IT a v oblasti komunikace a digitalizace, protože pokud toto chybí, představuje to následně velké dodatečné investiční náklady do vývoje.
Společenská odpovědnost u společnosti C.S.CARGO
Vedle toho, že C.S.CARGO provozuje chráněné dílny a orientuje se na vytváření pracovního prostředí s možností osobního rozvoje a kariérního růstu, věnuje se také podpoře činností v řadě dalších oblastí. Jedná se například o:
Sdružení APROPO – Podpora lidí s mentálním postižením;
Diaklub Nová Paka – Klub podporující děti s diabetem;
Czech SAR Team – Tým, jehož hlavní činností je pátrání po osobách (pohřešovaných či ztracených) na území ČR
EUC Nadační fond – Fond pro rozvoj zdravotníků;
HBC Jičín – Extraligový házenkářský klub;
Bílí Tygři Liberec - Extraligový hokejový klub;
Česká rugbyová unie – Řídící orgán rugby v České republice;
Jachtařky CZECHFXGIRLS – Podpora kvalifikace na OH v Tokiu;
Řidičkou v týmu C.S.CARGO;
100 let republiky (2018);
Festival ARENA Divadla bratří Formanů;
Jičín město pohádky;
Pravidelná spolupráce se středními školami a Univerzitou Pardubice
Milan Frydryšek
Foto: C.S.CARGO
