19. srpna 2013
Prezident Miloš Zeman podepsal v druhé polovině července novelu zákona o pohonných hmotách, která každému distributorovi ukládá povinnost složit kauci ve výši 20 milionů Kč. Cílem novely je zabránit daňovým podvodům. Distributoři, kteří kauci nesloží, opustí trh nejpozději k 1. listopadu. S povinnou kaucí ve stanovené výši vyjádřilo nesouhlas Sdružení čerpacích stanic (SČS). Předsedy sdružení Ivana Indráčka jsme se zeptali na podrobnosti.
Proč SČS nesouhlasí se zavedením kauce? Vždyť i vy si dlouhodobě stěžujete na to, že trh je plný daňových podvodů…
„Není pravda, že bychom nesouhlasili s kaucemi, ačkoli řada z našich členů měla od samého počátku pochyby o jejich smysluplnosti nebo je odmítali jako principiálně špatné řešení. Nechtěli jsme však být nekonstruktivní, a proto jsme – v okamžiku, kdy byla představena první verze novely – akceptovali kauce jako skutečně mimořádné opatření s tím, že jejich skutečně maximální výše bude 10 milionů Kč. Vycházeli jsme z toho, že není rozumné ,házet vidle‘ do zákona, po kterém voláme již pět let kvůli jednomu, byť bolestivému bodu. A také jsme předpokládali, že tím dáváme jasný signál o tom, že jsme i nadále přes určité výhrady ke smyslu kaucí konstruktivním partnerem. První bod se naplnil, druhý už ne. Jednání o textu novely probíhala celý loňský podzim a my jsme se ,legálně‘ k textu zákona, kromě úvodního seznámení, už nikdy nedostali.“
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek však ve sněmovně poslance informoval, že novela byla mnohokrát diskutována s Unií malých a středních distributorů a že právě při jednání s ní vznikl kompromis 20 milionů…
„K tomu mohu říci jen to, že za prvé žádná Unie malých a středních distributorů ani neexistuje. A za druhé na ministerstvu financí ani na ministerstvu průmyslu, tedy v místech, kde novela vznikala, neprobíhaly žádné diskuse, kterých by se účastnili zástupci naší asociace, jediné asociace, která na trhu hájí zájmy malých a středních distributorů. A za třetí v novele se od samého počátku pracovalo s 10 miliony Kč. Částku 20 milionů zveřejnil jako první právě exministr Kalousek loni v listopadu na tiskové konferenci, na níž zákon představoval veřejnosti. To číslo údajně vymyslel zcela náhle s argumentem, že mu ho v poslanecké sněmovně stejně sníží… Nebyl jsem u toho, ale nemám důvod nevěřit kolegům z partnerského sdružení České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), kteří u této události byli. Jejich informace jsou pro mne prostě důvěryhodnější než tvrzení pana exministra.“
Představitelé velkých firem říkají, že kauce jsou zásadním příspěvkem k omezení daňových úniků. Proč s tím nesouhlasíte?
„Základní argumentací pro zavedení kaucí bylo, že stát se jinak neumí s úniky porovnat. A že se podvodníkům nebude vyplácet investovat násobky kaucí do vytváření podvodných řetězců. První argument platil až do poloviny května. Od té doby však dovozy zboží, z nějž není řádně odvedeno DPH, poklesly na méně než čtvrtinu. Jde stále o velké peníze, ale zásadní informací je, že stát prokazuje schopnost poprat se s úniky i bez kaucí. Druhý argument je nesmyslný od samého počátku. Jen ti, kdo vůbec nerozumějí tomu, co se na trhu děje, do kolečka opakují, že k podvodům jsou nezbytné dlouhé řetězce firem. To je, prosím, naprostý nesmysl. I v diskusi se skutečnými odborníky z ministerstva financí jsme si ověřili, že po zavedení kaucí není problém s podvody pokračovat, podvodníkům vzrostou náklady o dvacet, maximálně čtyřicet milionů. Vzhledem k tomu, že podvody se odehrávají ve stovkách milionů (a vzpomeňme na případ z jara letošního roku, kdy šlo o více než jednu miliardu), jde pro podvodníky o ,akceptovatelný náklad‘.A proti těmto pozitivům nepozitivům máme zásadní negativa. Kauce zlikvidují nemalé množství drobných, často rodinných firem, které se zabývají distribucí řadu let a jejich jediným prohřeškem je, že nemají dostatek peněz na složení kauce.“
Proč tedy podle vašeho názoru byly kauce schváleny?
„Já jsem do obhajoby snížení kaucí vstupoval téměř s jistotou, že ,dvacka‘ nemůže projít, protože pro ni neexistuje žádný racionální argument. A jsem o tom přesvědčen i dnes. Ale už také vím, že pro to, aby zákon prošel parlamentem, žádné racionální argumenty nejsou potřeba. Ono to prostě o argumentech vůbec není… A to, co mě teď nejvíce deptá, je otázka, zda to obdobně jako u novely o pohonných hmotách v parlamentu funguje i v jiných případech. Například jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu se klub ČSSD usnesl, že podpoří dvacetimilionové kauce ještě před tím, než o tématu jednaly hospodářské výbory, v případě sněmovny dokonce i před tím, než k tématu proběhl seminář za účasti odborné veřejnosti. Vlastně jsme byli do sněmovny pozváni jako ,alibi‘, aby se mohlo říci, že to bylo se všemi projednáno. Anebo druhý příklad – v hospodářském výboru sněmovny bylo navrženo snížení kaucí z 20 na 10 milionů Kč. Pro návrh hlasovali dva poslanci, proti byli čtyři, zbylých 18 přítomných se zdrželo hlasování. A toto hlasování pak bylo v plénu Sněmovny interpretováno jako ,široká podpora dvacetimilionovým kaucím‘ napříč všemi stranami v hospodářském výboru. Podle mne to je dost odvážné tvrzení.“
Jaký dopad bude mít podle vašeho názoru zavedení kaucí? Co to udělá s trhem?
„V registru distributorů je dnes zapsáno 1800 subjektů, opakuji: v registru je zapsáno. Téměř vždy je to totiž interpretováno tak, že na českém trhu působí 1800 distributorů. Ale to je zásadní rozdíl. Registr je nárokový a být zapsán dnes stojí deset minut vyplňování žádosti a náklad na ode-slání jednoho faxu. Je v něm zapsán prostě každý, kdo tam chce být. Tvrdit, že na trhu podniká 1800 distributorů, je stejné, jako vyvozovat z faktu, že živnost na prodej tabáku má 123456 živnostníků, že v Česku máme 123456 trafik.Přetrvávající hysterie vyvolává v některých našich členech obavy, že by další snahy o změnu zákona mohly mít dopad na jejich obchodní aktivity A teď zpět k tomu, co se stane po zavedení kaucí. Z registru samozřejmě zmizí ti, kteří stejně nepodnikají. A je jich hodně. Vypadnou z něj ,bílí koně‘, kteří se podílejí na daňových podvodech, ti mohou svůj úkol nadále plnit i bez registrace. Pak vypadnou ti, kdo se distribucí živí, ale na kauci nemají. A to už je chyba. V registru zůstanou pouze silné, povětšinou nadnárodní společnosti, dále nejsilnější z domácích nezávislých distributorů, firmy, kterým finančně někdo vypomůže, a samozřejmě ti, kdo si za poslední roky díky podvodům vydělali dostatečné peníze. Podle mého odhadu to nebude ani deset procent firem, o kterých hovoří ministerstvo financí. Mé první odhady pracovaly s 50 firmami, dnes připouštím, že jich bude i sto. Ale to je stále o tisíc méně než odhad ministerstva financí. Na podzim to už budeme vědět přesně.“
Ale v diskusi zaznělo, že například v sousedních zemích působí maximálně desítky distributorů…
„My jsme si udělali vlastní průzkum, oslovili jsme olejářské asociace v dalších evropských zemích, a máme tak docela dobrý přehled o tom, kolik distributorů kde působí. Prvním zjištěním je, že nějakou obdobu našeho registru, která by umožňovala mít přesný přehled o trhu, mají jen v několika málo zemích. Druhým zjištěním je, že pokud budeme požadovat, aby nasycenost českého trhu distributory odpovídala situaci ve většině evropských zemí, měli bychom na trhu mít něco mezi 350 až 500 distributory. Kvůli kaucím jich tu však bude významně méně, na což, mimochodem také bez náležité odezvy v parlamentu, upozornil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.“
Domníváte se, že kauce povedou ke zvýšení cen pohonných hmot?
„Samozřejmě. Ale rozdělil bych to na zdražení ,pozitivní‘ a zdražení ,negativní‘. Jako pozitivní zdražení vnímám to, že distributoři a čerpací stanice, přes které na trh proudilo nezdaněné zboží, budou nuceni prodávat za reálné ceny. V celorepublikovém průměru půjde o zvýšení do 30 haléřů. A vlastně je lépe neříkat půjde, ale ,šlo‘, protože nejlevnější stanice v posledních dvou měsících již významně zdražily. Pokud jde o to negativní zdražení, to bude způsobeno kaucemi. Je jasné, že snížení konkurence na jakémkoli trhu způsobí zvýšení cen, to je bez diskuse. A pak je tu samozřejmě nárůst nákladů u těch distributorů, kteří kauci budou schopni složit.“
Náklady na případnou bankovní garanci, kterou může distributor nahradit hotovostní složení kauce, údajně činí zhruba 80 tisíc Kč ročně… Je tomu tak?
„Kolik lidí je schopno od své banky dostat garanci za 0,4 procenta ročně? A právě o tom mluvíme. Garance ve výši 20 milionů za 80 tisíc Kč ročně. Má znalost trhu říká, že ti nejlepší z nejlepších se přiblíží jednomu procentu, ti menší (a z pohledu bank rizikovější) budou platit dvě až tři procenta. Nepůjde tedy o 80, ale spíše o 300 a více tisíc Kč. A mimochodem, to je částka, která může znamenat, že i ten distributor, který by byl kauci schopen složit, to neudělá, protože si dovede spočítat, že distribuce pro něj ztratí ekonomický smysl nebo že se stane přinejmenším nekonkurenceschopným.“
Mají tedy podle vás kauce alespoň nějaká pozitiva?
„Poté, co jsme zjistili, jak lze registr a tím i kauce obejít, musím říci, že nemají.“
Co SČS navrhovalo jako alternativní řešení k omezení daňových úniků?
„V době, kdy jsme ještě předpokládali, že kauce v určité podobě mohou pomoci, bylo akceptovatelným řešením ponechat celoplošné kauce, ale odpustit je, případně je zásadně snížit ,prověřeným‘ subjektům. Takový přístup mají i v obou zbývajících evropských zemích, které se k zavedení kaucí odhodlaly. Dnes ale víme, že efekt celoplošných kaucí bude mizivý, a proto bych se vrátil k počátečním diskusím o okopírování estonského modelu. Ten spočívá v přesné identifikaci rizikových momentů obchodování (z pohledu možného daňového úniku) a zavedení velmi tvrdých podmínek pro ty, kteří v těchto momentech drží zboží. A zbytek trhu ať se řetězí, jak chce, to už nikomu neublíží. Je to jednoduchý technický přístup k věci – najít slabý článek a ten ošetřit. Nápad s celoplošnými kaucemi byl důkazem opaku, tedy neochoty nebo neschopnosti umět slabý článek jasně identifikovat.“
Tuto alternativu se vám ovšem nepodařilo prosadit…
„Nevím, jestli jsme byli dostatečně hlasití, ale rozhodně jsme tuto argumentaci používali. Ale ona se příprava a vlastně celý proces prosazení novely zvrtl až v hysterii. Kdo není s námi, je proti nám. Kdo nepodporuje kauce (a čím vyšší, tím lépe), ten je ochránce podvodníků. A takovému postoji podlehli i velmi inteligentní lidé, kterých si jinak velmi vážím. Prostě hysterie způsobená zřejmě bezmocí z toho, že po dlouhá léta stát situaci na trhu s pohonnými hmotami přes mnohé deklarace zásadních opatření v podstatě ignoroval a skutečně si nevěděl rady, co s tím dělat. A tedy strach, že jakýkoli zásah do procesu přijímání zákona může znamenat jeho zastavení.“
Chystáte v této věci nějaké další kroky?
„V tuto chvíli vyhodnocujeme možnosti. Je jich několik, všechny mohou vést ke změně, ale pravděpodobnost úspěchu je velmi mizivá. Já sám jsem hodně tvrdohlavý a líbí se mi věta ,to, že nemohu vyhrát, ještě neznamená, že nebudu bojovat‘. Ale SČS je asociace a právě ona zmíněná a stále přetrvávající hysterie vyvolává v některých našich členech obavy, že by další snahy o změnu zákona mohly mít dopad na jejich obchodní aktivity.“
Pavel Toman
