8. července 2013
Zkapalněný zemní plyn (LNG), dosud v České republice nepoužívané motorové palivo, si možná už brzy najde cestu k českým motoristům a dopravcům. LNG by se mělo dovážet do střední Evropy z oblasti Kaspického moře ve speciálních tankerech po Dunaji. Na nedávném zasedání Asociace NGV (uživatelů vozů na zemní plyn) to oznámili představitelé české pobočky této evropské asociace.
Cílovou stanicí by podle nich měl být připravovaný říční terminál pro LNG v rakouském Linci, z nějž by se pak plyn vozil v cisternách do České republiky. Návrh na projekt financovaný z prostředků Evropské unie částkou 128 milionů € byl podán do Bruselu letos v únoru. Zda získá podporu, by mělo být známo v nejbližších dnech; první vyhodnocení evropskými úřady bylo plánováno do konce června. Z českých institucí nebo velkých plynárenských společnosti jako je RWE, E.ON nebo Vemex se kromě Asociace NGV projektu nikdo zatím nezúčastní. Přímo pro asociaci by z evropských peněz připadla jen část podpory ve výši asi 200 tisíc € určená zejména na přípravu studie.
Doprava plynu po Dunaji
„Dovážet zkapalněný zemní plyn po silnici by bylo drahé,“ upozornil předseda Asociace NGV Zdeněk Prokopec s tím, že využití vodní cesty po Dunaji nabízí ekonomicky schůdný způsob, jak nové palivo do České republiky dostat. Peníze z Bruselu by financovaly vybudování dunajské cesty pro LNG jen z menší části. Hlavní objem prostředků dodají samotní investoři. O které společnosti se jedná, představitelé Asociace NGV konkrétně neuvedli. „Je do toho zapojeno tolik subjektů z celé Evropy, že má projekt velkou naději získat podporu,“ dodal na dotaz Dopravních novin Zdeněk Prokopec.
Doposud se uvažovalo o tom, že by se zkapalněný zemní plyn dovážel do České republiky ze severu Polska, z pobřeží Baltu. U Svinoústí se staví mořský terminál na LNG, který by měl být dokončen již v příštím roce. O tuto severní cestu se výrazně zasazovala děčínská firma Chart Xerox, která se zaměřuje na stavbu zásobníků na LNG a čerpacích stanic na LNG. Nyní se účastní tendru ve Varšavě, kde má jezdit v městské dopravě na 200 autobusů na LNG.
Výroba plynových autobusů v Polsku
Polský výrobce Solbus již zahájil výrobu autobusů na zkapalněný zemní plyn. „Zatím není u nás zájem, není ani jeden zákazník,“ odpověděl Dopravním novinám ředitel technického vývoje Chart Feroxu Václav Chrz na otázku, zda se jeho firma chystá stavět čerpací stanice na LNG také na tuzemském trhu. „Byla by potřeba alespoň jedna čerpací stanice u Prahy,“ řekl. Pak by podle něj mohly začít přes Českou republiku jezdit nákladní vozidla na toto ekologické a levné palivo. Nákladní auta ujedou na plnou nádrž LNG až tisíc kilometrů. Při načerpání paliva v Praze by tak kamiony dojely například až do Maďarska. Tím by mohl být na českém území spuštěn provoz tzv. Modrého koridoru. Evropská unie chce, aby pro tyto koridory byla určena část evropské dálniční sítě. Měly by na nich být postaveny čerpací stanice na LNG. Přechod na alternativní palivo by mohl přinést další výraznou ekologizaci kamionové dopravy.
Perspektivní palivo
LNG je v současnosti považováno za jedno z nejperspektivnějších motorových paliv. Jeho použití se prudce rozvíjí, několik terminálů se již staví v Číně, Japonsku, USA ale také v Evropě. Zájem na rozvoji LNG má rovněž ruský Gazprom, který vedle rozvoje klasické potrubní dopravy plynu buduje několik terminálů LNG pro dodávky do Evropy a do Japonska. Už řadu let se LNG dováží v tankerech po moři zejména z Kataru do Francie a Španělska, kde je zatím jen v menší míře používán jako palivo do aut, spíše se mění opět na plynné skupenství a používá k vytápění nebo pro výrobu elektřiny. Také USA oznámily, že postaví dva terminály na export LNG do Evropy. Vede je k tomu přebytek plynu těženého z břidlic.
V České republice se zatím v dopravě používá jen stlačený zemní plyn (CNG), který se však pro nákladní vozidla tolik nehodí. V současnosti na CNG jezdí 5500 vozidel a je postaveno 47 čerpacích stanic. Do roku 2020 by nicméně podle dohody státu a plynárenských společností mělo na zemní plyn jezdit kolem 400 tisíc vozidel. Otázkou je, kolik z nich bude schopno provozu na jeho kapalnou variantu.
Vít Smrčka
