Německo

Politici chtějí dálniční mýtné pro linkové autobusy

Politici chtějí dálniční mýtné pro linkové autobusy

Německé vládní i opoziční strany žádají zavedení dálničního mýtného pro linkové dálkové autobusy. Podle nich je nepřípustné, aby autobusy byly po zpoplatnění dálnic pro osobní auta jediným druhem vozidla, který je od placení za užívání německých dálnic osvobozen. Ministr vnitra Alexander Dobrindt se zatím podle televize n-tv k zavedení mýtného pro autobusy nechystá.

„Je jen málo realistické, že by autobusy byly po zavedení mýtného pro osobní auta jedinými vozidly, která za užívání dálnic neplatí. Musíme proto najít způsob, jak do systému zpoplatnění dálnic zapojit i autobusovou branži,“ řekl bavorský zemský ministr dopravy Joachim Herrmann z Křesťanskoso­ciální unie (CSU) v rozhovoru, který v srpnu zveřejnil deník Süddeutsche Zeitung.

Zpoplatnění podporuje i SPD

Pro zpoplatnění dálkových autobusů je i sociální demokracie (SPD), která spolu s CSU a s Křesťanskode­mokratickou unií (CDU) tvoří německou spolkovou vládu. „Potom, co se v říjnu rozšíří mýtné pro nákladní vozidla i pro auta od 7,5 tuny, bude třeba do mýtného systému zapojit i ostatní vozidla této váhové kategorie. Je třeba, aby se mýtné vztahovalo na autobusy, a to včetně linkových,“ řekla Süddeutsche Zeitung Kirsten Lühmannová z SPD. Pro zavedení dálničního mýtného pro autobusy se v ntv vyslovili i zástupci Zelených a Levice. Obě opoziční strany připomínají, že autobusy patří mezi velké znečišťovatele, co se týká jemného prachu, a že se kvůli své váze významnou měrou podílejí na poškozování dálnic, zejména mostů.

Ministr dopravy Alexander Dobrindt nicméně se zavedením mýtného pro linkové dálkové autobusy nesouhlasí. „V této chvíli nemáme žádné plány na mýtné pro dálkové autobusy. Podle předchozího ujednání koalice se na tom nic nezmění až do příštích parlamentních voleb, které budou na podzim 2017,“ řekl Alexander Dobrindt v n-tv. Zavedení mýtného pro autobusy podporují kromě politiků i němečtí železniční dopravci, zejména největší železniční společnost Deutsche Bahn. Podle železničních firem má autobusová branže nespravedlivou výhodu, protože vlaky musí platit za opotřebování kolejí, zatímco autobusy žádný podobný poplatek neodvádějí.

Dálkové autobusy na vnitroněmeckých linkách jezdí teprve od roku 2013. Do té doby platila na dopravním trhu omezení, která měla chránit státního železničního dopravce Deutsche Bahn. Německá vláda opatření obhajovala mimo jiné tím, že železniční doprava je šetrnější k životnímu prostředí než autobusová. Autobusová doprava ale nyní zažívá velký rozmach a přecházejí k ní zejména cestující z železnice, protože cesty autobusem jsou zpravidla až o polovinu levnější než jízdenky na vlak na stejných trasách. Loni dálkové linkové autobusy přepravily v Německu 19 milionů cestujících, letos se očekává až 30 milionů.

(čtk)

spinner