29. prosince 2013
Od prvního ledna roku 2014 vstupuje v rámci Evropské unie v platnost emisní norma Euro 6. Po tomto datu již nebude možné až na vyjímky zaregistrovat nová vozidla plnící pouze limity normy Euro 5.
Uvést do provozu tak bude v podstatě možné pouze vozidla Euro 5, která byla vyrobena a zaregistrována ještě před tímto datem. A nárůst poptávky po těchto vozidlech v posledních měsících letošního roku vypovídá o tom, že řada dopravců se investici do nové technologie snaží oddálit, jak to jenom jde. Zvýhodnění vozidel Euro 6, například formou nižších zazeb mýtného, sice bude hrát z dlouhodobého hlediska svou roli, v současné době se však tato pobídka nejeví pro všechny jako dostatečná. Navíc i vyšší pořizovací cena nových vozidel je v tuto dobu pro řadu firem chvíli silným argumentem pro odklad této investice bez ohledu na to, že nové modely vykazují nižší spotřebu a v dlouhodobém horizontu výrobci slibují i úsporu celkových nákladů spojených s vlastnictvím (TCO).
Zatímco v předchozích letech byl přechod z nižší normy na vyšší z hlediska množství emisí především oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a pevných částic výrazný a z ekologického hlediska nezpochybnitelný, od normy Euro 3 jsou rozdíly výrazně nižší a snížení emisí normy Euro 6 je oproti limitům Euro 5 na první pohled zanedbatelné. Navíc pro konstruktéry byl tento přechod velice obtížný a bylo nutno řešit řadu technických problémů spojených jak s vyššími teplotami spalování, většími tlaky a řízením vstřikování, tak i následnou úpravou výfukových plynů. Přestože každý z výrobců k přechodu na normu Euro 6 přistupoval poněkud odlišně, všichni měli jediný cíl – vedle dosažení nižších emisí představit s novými motory i vozidla, jejichž provoz bude úspornější. Tedy jinými slovy: odůvodnit vyšší pořizovací investici a přesvědčit dopravce, že při delším provozu budou pro ně nová vozidla výhodnější.
Výrobci udělali pro snížení spotřeby maximum
Že vývoj nových úsporných vozidel nebyl jednoduchý a konstruktéři se pohybovali již na hraně technických možností, dokládá skutečnost, že výrobci využili všech možností, jak snížit spotřebu. Od downsizingu, tedy snižování objemů a hmotností motorů pro některé modely, přes úspory na hmotnosti podvozku vozidla, vylepšenou aerodynamiku, přesnější řazení a větší důraz na automatizované převodovky až po inteligentní tempomaty pracující i s topografií terénu. A stejně jako při každé velké inovaci došlo i na změny pracoviště řidiče – kabiny jsou pohodlnější, prostornější, s větším objemem úložných ploch a lepším výhledem z vozidla. V nabídce jsou rovněž nejrůznější podpůrné bezpečnostní systémy, které přispívají k větší aktivní bezpečnosti vozidla.
(lan)
