7. června 2007
Logistické centrum integruje do jednoho místa dopravní a zasílatelské podniky, poskytovatele logistických služeb, celní, veterinární, fytotechnickou a hygienickou správu, průmyslové a obchodní podniky s jejich intenzivními logistickými požadavky, leasingové, pojišťovací a bankovní společnosti. Pro realizaci přepravních požadavků využívá nejméně dvou druhů dopravy (zejména silniční/železniční dopravu), řídí a prohlubuje kooperativní vztahy mezi jednotlivými subjekty.
Rozdělování pracovních postupů, procesů a tendence outsourcingu v průmyslu a obchodě vyžadují moderní a inovativní logistické struktury, které se etablují v logistických centrech. Začlenit se do logistického centra představuje pro středně velké podniky příležitost, jak dosáhnout na nové tržní požadavky v kooperativním spojení s partnery.
Logistické centrum je uzlovým bodem, ve kterém se stýkají dopravní prostředky různých druhů dopravy. Nabízí optimální podmínky pro tvorbu kombinovaných
přepravních řetězců, jako například silniční – železniční – silniční doprava nebo silniční – železniční – krátká námořní – silniční doprava. Poptávka po alternativních druzích dopravy zvyšuje podnikatelskou flexibilitu a zajišťuje trvalou kvalitu logistických výkonů a činností. Umístěním logistického centra u terminálů kombinované dopravy lze dlouhodobě zajistit zvýšení výkonů železniční a vodní dopravy na přepravním trhu. Lze očekávat, že vysoký podíl logistické afinity silniční dopravy se bude zvyšovat prostřednictvím efektivní kooperace s ostatními druhy dopravy.
Přínosy logistických center
Široká nabídka podnikatelských oborů v logistickém centru a logisticky orientované spektrum služeb vytváří příznivé podmínky pro uzavření nových obchodních smluv. Správa a řízení logistického centra podporuje vývoj inovativních produktů jednotlivých podnikatelských subjektů umístěných v logistickém centru.
Logistické centrum efektivním řízením logistických činností snižuje zatížení dopravní infrastruktury a přemísťuje přepravu na dopravní prostředky příznivější vůči životnímu prostředí, zároveň přizpůsobuje infrastrukturu prognózovaným požadavkům logistického trhu. Celkový užitek nemůže být hodnocen izolovaně v regionu, zvyšuje se s propojením na další logistická centra, která mezi sebou kooperují na nejrůznější úrovni. Spolupráce (svaz, sdružení) logistických center podporuje efektivní ekonomické a dopravní oběhy a upevňuje tak konkurence-schopnost zúčastněných podniků v logistických centrech.
Lokace logistických center v České republice
Součástí řešení úlohy „Koncepce veřejných logistických center v České republice v kontextu posílení významu multimodální nákladní dopravy“, kterou ministerstvo dopravy zadalo Centru dopravního výzkumu Praha, bylo navrhnout rozmístění veřejných logistických center na území České republiky. Spoluřešitelem úkolu byla Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice. Při řešení se vycházelo z údajů o velikosti přepravních proudů mezi regiony NUTS 3 (tedy kraji) na území České republiky. Data byla členěna podle druhu dopravy (silniční přeprava, železniční přeprava, přeprava po vnitrozemských vodních cestách).
Pro řešení byla upřednostněna úloha lokace v rovinném prostoru s cílem minimalizovat náklady na obsluhu s tím, že dosažené výsledky bude možné korigovat s přihlédnutím k reálným podmínkám. Protože počet logistických center nebyl předem znám, byla úloha variantně řešena pro dvě až sedm středisek obsluhy (logistických center).
Velikost požadavků na obsluhu byla zadána jako velikost přepravních prou-dů mezi jednotlivými kraji ČR. Členění je sice poměrně dost hrubé, ale musí být postačující, protože přesnější data nejsou k dispozici. Obsluhovanými objekty je 13 krajů (hlavní město bylo sloučeno se Středočeským krajem). Velikost požadavku na obsluhu každého objektu byla vypočtena jako celkový přepravní proud, tedy součet všech zbožových položek ve vývozu i dovozu za všechny uvažované typy přepravy (silniční, železniční, vodní). Protože prakticky všechny zbožové proudy mají afinitu k uvažovanému typu logistického centra, lze tento přístup označit za správný.
Souřadnice umístění obsluhovaných objektů (krajů) byly určeny následovně: pro každý kraj byl vypočítán medián na základě počtu podnikatelských subjektů v jednotlivých okresech, přičemž tento počet byl vztažen k souřadnicím okresního města. Pomocí Weiszfeldova algoritmu byly následně vypočteny souřadnice mediánu pro kraj. Použití takto vypočteného mediánu vystihuje skutečné hospodářské „těžiště“ kraje lépe než například souřadnice krajského města či geografický střed kraje.
Umístění jednotlivých logistických center bylo pro jednotlivé varianty (lišící se počtem rozmísťovaných středisek) vypočítáno s využitím metody střídavé lokace a alokace, souřadnice středisek obsluhy byly vypočítány Weiszfeldovým algoritmem (implementovaným v počítačovém programu LOLA).
Při vlastním výpočtu nebyly zohledňovány reálné podmínky (napojení na dopravní infrastrukturu, průmysl, územní plány apod.), proto je nutné veškeré výstupy konfrontovat se skutečností a v případě potřeby patřičně korigovat. Především je nezbytné, aby navrhovaná logistická centra měla kvalitní napojení na silniční a železniční síť, popřípadě vodní cestu.
Z jednotlivých variant řešení byla nakonec vybrána (mimo jiné s přihlédnutím k hustotě existujících nebo plánovaných logistických center v sousedních zemích) varianta s pěti logistickými centry: Plzeň, Praha, Pardubice, Brno a Ostrava (viz obr.).
K zohlednění přepravních proudů do/ze zahraničí
Uvedený přístup je využitelný, pokud uvažujeme pouze zbožové proudy v rámci území ČR. Pokud bychom stejně postupovali při řešení se zbožovými proudy ze/do zahraničí, narazíme na problém umístění souřadnic míst, ze kterých tyto proudy vycházejí nebo do kterých ústí, a navíc pravděpodobně může nastat nežádoucí zkreslení výsledků (například nějaké „centrum“ daného státu by bylo umístěno velice nepřesně, důsledkem by mohlo být i to, že se některé logistické centrum dostane za hranice našeho území; vztáhnout tato místa na hraniční přechody by mohlo posunout jejich umístění směrem do pohraničí).
Konečný návrh ponechává stávající umístění logistických center, které vychází pozitivně. Na základě informací o směrování zahraničních zbožových proudů je možné rozhodnout o přiřazení (alokaci) těchto proudů ke konkrétním navrhovaným logistickým centrům. V každém případě by zbožové proudy ze zahraničí ovlivnily velikost navrhovaných logistických center.
V České republice jsou zatím v provozu pouze privátní logistická centra. Je nutné přistoupit i k řešení veřejných logistických center, která budou poskytovat logistické služby pro široký okruh podnikatelských subjektů, koncentrovaných především v nově budovaných průmyslových zónách.
Doc. Ing. Václav Cempírek, Ph. D.,
Univerzita Pardubice,
Dopravní fakulta Jana Pernera
