30. srpna 2015
Nedávná srážka kamionu s pendolinem na železničním přejezdu ve Studénce spustila opět lavinu diskusí o bezpečnosti železničních přejezdů. Řada odborníků, a patří k nim i generální ředitel společnosti AŽD Praha Zdeněk Chrdle, ale upozorňuje na to, že skutečný problém je někde jinde – v nevhodném chování řidičů v blízkosti železničních přejezdů či přímo na nich. Pokud se prý toto nepodaří změnit, nehody na přejezdech se budou odehrávat dále.
„Jaký je váš názor jako zástupce firmy, která dodává technologie pro železniční přejezdy, na problematiku bezpečnosti železničních přejezdů u nás?“
„Především bych zdůraznil to, že na přejezd můžeme dát nejmodernější technologické vybavení, pokud ale řidiči budou neukáznění a nebudou respektovat zabezpečovací zařízení přejezdů, nehod na nich se nezbavíme. Říká se, že přejezdy jsou nebezpečné, ve většině případů se po srážce hledá vina na straně železničního přejezdu, ale problém je někde úplně jinde. Těžko umíme řešit to, aby řidiči kamionů byli proškolení, aby byli odpočatí, aby měli patřičné zkoušky. Máme špatnou osvětu, řada lidí vůbec neví, jak se má na přejezdu chovat. Potom kulhá i represe. A vše se vyřeší pouze tím, že se řekne, že přejezdy jsou nebezpečné. Přejezdy nejsou nebezpečné, nebezpeční jsou řidiči, kteří přes ně jezdí. A jestli opravdu neprocitneme a nepojmenujeme problém, který není na přejezdech, ale u řidičů, budeme mít neustále nehody. Není možné mít všude nadjezdy a podjezdy, to se dá udělat do určité míry jen u koridorů, kde snížíme počet přejezdů. Další problém je v tom, že legislativa není důsledná v rušení přejezdů, musejí se udržovat i tam, kde jednou za rok projede traktor.
„Existuje nějaké technické řešení, které by mohlo opakování srážky ve Studénce zabránit?“
„Nikde na světě se na červenou nejezdí. Pokud to řidiči nebudu respektovat a my budeme stále vymýš-let, jak jim v tom zabránit, tak si myslím, že jsme úplně někde než ve střední Evropě. Pak si můžeme říci, ano, v tomto směru nejsme evropská země, a můžeme tam dělat nějaké zátarasy. Pokud jde konkrétně o srážku ve Studénce, pokud řidič vjede do přejezdu v okamžiku, kdy je v činnosti zabezpečovací zařízení a blíží se vlak, tak není žádná možnost, jak srážce zabránit. I kdyby strojvedoucí dostal informaci, že přejezd je obsazen, nějakou chvilku trvá, než by se k němu tato informace dostala, a nějakou chvilku by potřeboval také na reakci.“
„Pokud přejdu od problematiky železničních přejezdů k firmě AŽD, jak se vám daří v letošním roce?“
„Relativně dobře. Není žádným tajemstvím, že se letos realizuje obrovské množství stavebních prací na železnici, je velmi vysoká poptávka po vybavení přejezdů, návěstidlech a dalších našich produktech. Na druhou stranu se s tímto náporem musíme vyrovnat, výroba nebyla připravena na takový nápor a není ani připravena na to, že tento nápor na konci roku skončí. Příští rok se začnou realizovat projekty z OPD2, kde je k dispozici zhruba o polovinu finančních prostředků méně. Podobné výkyvy nejsou pro výrobu dobrou zprávou, musíme se s nimi poměrně rychle vyrovnat. Stojí to mimořádné náklady, na druhou stranu jsme samozřejmě rádi, že máme práci.“
„Jedním z největších projektů, na kterém momentálně pracujete na české železnici, je budování systému ETCS mezi Kolínem a Břeclaví. Kdy bude tento projekt hotový?“
„Celý úsek je prakticky hotový, testují se ještě poslední úseky, na konci letošního roku nebo na začátku příštího roku by celý úsek měl jít do provozu.“
„AŽD Praha je poměrná úspěšná i v zahraničí, zejména v oblasti jihovýchodní Evropy či postsovětských zemích. Na kterých projektech v těchto regionech momentálně pracujete?“
„Těch projektů je celá řada. Jedním z nejvýznamnějších je projekt v Srbsku, kde budujeme zabezpečovací zařízení na hlavním bělehradském nádraží, což je velmi prestižní projekt už jen proto, že se realizuje v hlavním městě Srbska. Další zakázky máme v Bosně a Hercegovině, Makedonii, nové zakázky jsme získali v Rumunsku a Bulharsku, čekáme zakázku v Černé Hoře. Hodně práce máme také v Bělorusku, konkrétně se jedná o dodávku zabezpečovacího zařízení pro koridorovou trať Žlobin – Gomel. Soutěžíme dva projekty v Chorvatsku a největší zahraniční zakázku máme na Slovensku, kde realizujeme budování systému ETCS/ERTMS na hlavním koridoru z Bratislavy do Žiliny s odbočkou ze Žiliny do Čadce a na státní hranici. Jedná se o první zahraniční aplikaci českého ETCS.“
„Čím si vysvětlujete, že se vám tak daří zejména v jihovýchodní Evropě? Je to díky nižší ceně, nebo zde máte nějaké vazby z minulosti?“
„Samozřejmě cena je důležitá všude, ale není to jen o ceně. Já si myslím, že je to hlavně velmi příznivým technickým řešením, to zařízení je uživatelsky velmi příjemné na obsluhu, rozumí tomu. Je to dáno dlouhodobou osvětou, seznamováním zákazníků se zařízením, nejsme ti, co když jednou neuspějí, tak to zabalí. Například Srbsko jsme dobývali osm let a podařilo se to. Záleží také na lidech, které v těch místech máte. Pokud tam máte dobrou techniku a dobré lidi, tak vás to předurčuje k tomu dříve nebo později uspět.“
„Jste jedna ze dvou českých firem zapojených do programu Shift2Rail. Co si od účasti v tomto programu slibujete?“
„Tento projekt je určitá šance nejen získat finanční prostředky, ale zapojit se s dalšími firmami i do evropských projektů. My si od tohoto programu slibujeme, že se dostaneme mezi top firmy v oboru.“
Tomáš Johánek
