Dopravní politika

22.3. – Vláda premiéra Bohuslava Sobotky schválila nový materiál Ministerstva dopravy vztahující se k otevírání trhu v dálkové železniční dopravě. Obsahuje konkrétní informace o postupu ministerstva při zadání veřejných služeb, a to včetně aktualizovaného harmonogramu otevírání trhu. V první vlně se soutěže připraví pro až šest státem dotovaných rychlíkových linek.

První informace o tom, že policisté při kontrolách řidičů kamionů požadují doklady o výši mzdy stejně jako pracovní smlouvy a další, aby ověřili, že dostávají alespoň minimum částky povinné v těchto zemích, přišly z Německa a Francie. Tím vše neskončilo. Od ledna totéž platí i v Rakousku a Itálii. Po Sdružení ČESMAD Bohemia, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komoře na to v únoru upozornil také ÚAMK.

Britská předsedkyně vlády Theresa Mayová zcela nedávno vyhlásila, že odchod její země z Evropské unie proběhne „natvrdo“ a bez dlouhých průtahů. Končí tak jedna část nejistot. Na druhé straně tu je další nejistota, totiž jak celá věc dopadne a jaké budou opravdové důsledky. Není pochyb o tom, že právě na úseku dopravy a logistiky půjde o velmi náročnou záležitost, a uvádíme proto několik pohledů na tuto oblast.

Valná hromada Svazu dopravy se minulý týden mimo jiné zabývala problematikou mezd šoférů linkových autobusů, kteří kvůli nízkým mzdám hrozí celostátní stávkou. Podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka k tomu ale není důvod, protože u 11 krajů se podařilo navýšení mezd vyjednat. Problematické jsou jen dva kraje, Ústecký a Jihomoravský.

9.3. – Ministerstvo dopravy chce od roku 2020 nebo nejpozději od roku 2021 zahrnout do mýtného také poplatky za hluk a emise. Poslancům z kontrolního výboru to řekl náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva, když je přišel informovat o přípravě výběru nového dodavatele mýtného systému. V zadávací dokumentaci na nový mýtný systém už by podle něj měl být požadavek na to, aby to tento nový systém dokázal.

9.3. – Časté změny zákonů, nařízení a vyhlášek, vysoké pojistné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, četnost různých podání finančnímu nebo celnímu úřadu či zdlouhavé čekání na různá rozhodnutí státních orgánů či soudů. To vše označují podnikatelé za největší překážky jejich podnikání. Vyplývá to z nejnovějšího šetření mezi podnikateli, které provedla Hospodářská komora mezi více než 800 firmami a živnostníky v ČR.

6.3. – Soukromí železniční dopravci kritizují poslední návrh ministerstva dopravy na další otevírání české železnice konkurenci Českých drah. Ten předpokládá posunutí termínu tendru na trasách do Liberce o dva roky a v seznamu soutěžených tras počítá s výměnou tras z Prahy do Ústí nad Labem a Chebu a z Prahy do Děčína za jiná elektrifikovaná spojení. Podle společností Arriva, Leo Express a RegioJet návrh úřadu prodlouží monopol Českých drah.

3.3. – Poslanci napříč parlamentními stranami podpořili výstavbu vysokorychlostní železnice v Česku. Vláda má podle nich plánovat tratě pro rychlost minimálně 300 kilometrů v hodině a uspíšit jejich přípravu. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Výstavbu je možné zahájit v roce 2025 a v roce 2035 ji dokončit. Uvedl to místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník.

„Některé západní a severské země Evropské unie v poslední době zesilují v poslední době svou snahu o regulaci dopravního trhu a vytvářejí podmínky, které ztěžují podnikání dopravcům z nových členských zemí. Spolupracuje ministerstvo dopravy s rezorty se střední a východní Evropy, aby jejich kroky koordinovanější?“

„Ministerstvo dopravy je v problematice sociálních aspektů v silniční dopravě velice aktivní, a to jak na národní, tak i na mnohostranné úrovni s dalšími zeměmi EU. Na národní úrovni probíhají koordinační schůzky mezi Ministerstvem dopravy ČR, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Úřadem vlády. 

Slovenské dopravní společnosti se vlivem nepříznivých podmínek vytvořených státem dostávají na okraj evropského trhu silniční dopravy. Daňově odvodové zatížení dopravců ze Slovenska brzdí rozvoj podnikání v tomto sektoru, který se dá pozorovat ve všech okolních státech. Upozornilo na to Sdružení ČESMAD Slovakia.