10. dubna 2025, red
11.4. - V pondělí 7. dubna 2025 proběhlo v Praze diskusní fórum Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI). Akce se konala při příležitosti 30. výročí založení asociace a zúčastnili se jí klíčoví představitelé české železniční a dopravní sféry – ministr dopravy Martin Kupka, zástupci Správy železnic, Českých drah, Drážního úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, a zástupci podniků železničního průmyslu.
„Český železniční průmysl je skutečně silný a konkurenceschopný. Abychom si tuto pozici udrželi, potřebujeme otevřený a konstruktivní dialog na téma dalšího směřování a rozvoje – s ministerstvy, úřady, dopravci a dalšími partnery v ČR i zahraničí. Máme společný cíl - moderní, bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou železnici,“ uvedla během fóra generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská.
Ministr dopravy: Inovace jsou motorem růstu, český železniční průmysl má co nabídnout
Podpora českého železničního průmyslu je klíčová pro další rozvoj celé ekonomiky, technologické soběstačnosti i exportního potenciálu země. Sektor zaměstnává tisíce lidí, tvoří přibližně 2 % HDP a plná polovina produkce míří na zahraniční trhy. Význam českých firem potvrzují i nedávné technologické úspěchy, například v oblasti autonomního řízení nebo zavádění systému ETCS. Ministr dopravy Martin Kupka k tomu na fóru ACRI uvedl: „Zprávy z českého železničního průmyslu jsou pozitivní – a těch pozitivních zpráv ve společnosti opravdu není mnoho. Těší mě, že právě železniční průmysl je jejich nositelem a generátorem. Tento optimismus je navíc postaven na reálných základech. České firmy ukazují, že mají potenciál obstát nejen doma, ale i v silné mezinárodní konkurenci.“
Stát podle něj připravuje legislativní podmínky pro zavádění autonomních systémů řízení a podporuje další rozvoj ETCS. Zároveň vyzdvihl význam soutěže a inovací v evropském kontextu: „Soutěžení a mezinárodní srovnání jsou klíčovým způsobem, jak se může český průmysl a česká ekonomika dál rozvíjet. Je třeba stavět na funkčních řešeních, nikoli ideologii.“
Autonomní železnice jako symbol české technologické špičky
Jedním z hlavních témat fóra ACRI byla budoucnost autonomních (tedy samořiditelných) vlaků, v níž Česká republika sehrává průkopnickou roli. Minulý týden společnost AŽD představila veřejnosti první autonomní vlak v rámci zkušebního provozu na trati Dolní Bousov - Kopidlno. Ministr dopravy Martin Kupka během fóra ocenil tento technologický pokrok a zdůraznil: „Ukazuje se, že chytré aplikace autonomních systémů skutečně přinášejí zjednodušení v provozu a zvýšení bezpečnosti. V těchto dnech bychom měli v Senátu schválit začlenění autonomních systémů úrovně 3 do české legislativy.“ Generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle k tomu doplnil: „Ukázali jsme, že náš autonomní vlak bez problémů zajede i na infrastrukturu Správy železnic a v podstatě ani nepotřebuje ETCS, takže inteligence je přímo ve vozidle.“ Dodal však, že je klíčové předpisově přesně vymezit roli lidské obsluhy: „U autonomní železnice je potřeba přesně vědět, kde má být lidský prvek, kde je třeba lidská obsluha.“ Český železniční průmysl má nejen technologický náskok, ale i ambici stát se jedním z lídrů v oblasti autonomní mobility.
Tomáš Ignačák ze Škoda Group ve svém vystoupení na téma autonomního řízení navázal a zdůraznil, že i ve Škoda Group se této oblasti intenzivně věnují, a to především v segmentu městské kolejové dopravy. „Škoda Group vyvinula antikolizní systém, který se již testoval ve Finsku či v Olomouci a bude součástí nových tramvají pro Tampere i pro českou metropoli. Vedle toho pracujeme na inteligentních technologiích diagnostiky a s využitím umělé inteligence připravujeme podmínky pro budoucí provoz tramvají bez nutnosti přítomnosti řidiče,“ poznamenal během diskusního fóra. Velký pokrok zaznamenala firma také v oblasti tzv. „smart dep“, přičemž v Tampere je již bezobslužné tramvajové depo v reálném provozu. Řidič zde pouze dorazí na místo a vůz se sám autonomně odstaví. Tento směr podle něj významně ovlivní budoucnost městské hromadné dopravy.
Také Jiří Kolář, ředitel Drážního úřadu, uvedl, že Drážní úřad se dnes nezabývá pouze klasickou agendou, ale čelí i novým výzvám, mezi něž patří právě oblast autonomní železnice a dalších inovací. Vyzdvihl úspěšný průběh zavádění výhradního provozu systému ETCS na více než 600 kilometrech českých tratí. Podle něj projekt probíhá hladce a je výsledkem spolupráce napříč celým odvětvím – od infrastruktury až po dopravce.
Zmínil rovněž technické otázky, které se v rámci Evropy stále řeší, jako je například problematika národních specifik v oblasti tzv. „radiostopu“ a počítačů náprav. Připomněl, že na Drážním úřadě nově vznikla funkční sekce určená pro činnosti související s evropskými standardy a technickými aspekty, čímž se úřad připravuje na nové výzvy včetně schvalování autonomních vozidel.
Uvedl také, že ve spolupráci se zástupci AŽD vznikne pracovní skupina a testovací prostředí, které dále podpoří rozvoj těchto technologií. Kolář zdůraznil, že věří v budoucnost autonomního provozu na české železnici a že úřad je připraven vytvořit potřebné podmínky.
Podpora zapojení českého železničního průmyslu do výstavby VRT je prioritou vlády
V rámci diskuse zaznělo, že výstavba vysokorychlostních tratí (VRT) je jednou z klíčových priorit vlády, přičemž cílem je nejen zahájit jejich realizaci, ale také zajistit, aby se na ní mohly co nejvíce podílet české firmy. Ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že nelze sice nařídit případným koncesionářům, aby vybírali výhradně domácí dodavatele, avšak podmínky veřejných soutěží mohou být nastaveny tak, aby racionálně zohledňovaly například uhlíkovou stopu, vzdálenost výroby od místa stavby či flexibilitu v reakci na změny projektu – parametry, které může právě domácí průmysl nejlépe splňovat. „Nemůžeme přikázat koncesionáři, aby nakupoval pouze české výrobky. Ale můžeme podmínky soutěže nastavit tak, aby zohledňovaly například uhlíkovou stopu dopravy, vzdálenost výroby od stavby, schopnost pružně reagovat na změny projektu. To jsou racionální parametry, které hrají zásadní roli a zároveň nahrávají průmyslu v České republice,“ uvedl ministr. Vláda zároveň prosazuje úpravy evropské regulace a vytváří pracovní skupiny, které se zaměřují na legislativní rámec pro nové technologie, včetně autonomního řízení, s cílem odstranit zbytečné bariéry a podpořit inovace v železničním sektoru.
Správa železnic počítá s domácími firmami a sleduje nové modely financování
Na vystoupení ministra navázal Mojmír Nejezchleb, náměstek generálního ředitele Správy železnic, který potvrdil, že domácí železniční firmy mají příležitost se do projektů VRT aktivně zapojit. Zdůraznil, že Správa železnic pracuje paralelně s dvěma modely – klasickým způsobem financování výstavby VRT a nově také formou PPP projektů. Podle něj bude důležité správně vymezit roli státu a roli koncesionáře, což je klíčem k úspěšné realizaci. „Musíme přesně vymezit, co má být rolí státu a co koncesionáře. V tom je klíč k úspěchu,“ uvedl. Správa železnic je podle něj připravena rozvíjet projekty, které přispějí nejen ke zvýšení rychlosti a komfortu dopravy, ale také k zapojení domácího know-how a výrobních kapacit v oblasti výhybek, trakce či signalizace.
České dráhy chtějí být aktivním účastníkem inovací, ne pasivním pozorovatelem
Michal Kraus, místopředseda představenstva Českých drah, ve svém vystoupení zdůraznil, že společnost vnímá technologický vývoj a inovace jako příležitost, nikoliv jako hrozbu. Přestože některé legislativní či schvalovací procesy podle něj dopravce svazují, České dráhy se chtějí aktivně podílet na proměně železniční dopravy. „Nevidíme inovace jako hrozbu, ale jako příležitost,“ řekl. Zdůraznil také důležitost spolupráce mezi všemi aktéry – státem, správci infrastruktury, úřady, výrobci i dopravci – protože jedině společným úsilím lze zajistit, aby se česká železnice stala přirozenou volbou pro dopravu osob i zboží, nikoli jen alternativou.
Silný domácí průmysl je základem exportního úspěchu
Zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), ředitel Odboru podpory exportu Rudolf Klepáček navázal na to, co uvedl ministr dopravy Martin Kupka: „Budu vždy rád, když budeme doma v daných oblastech nejlepší, protože právě to je základ pro to, co pak můžeme prezentovat a prodávat ve světě – ať už jde o bezpečnost, technologie, výrobky nebo třeba řízení dopravy. Pokud nám to bude fungovat doma, můžeme to s naší podporou mnohem lépe nabízet i v zahraničí.“
„Pokud jde o podporu exportu, často se mluví o dvou pilířích. První je účast na veletrzích, konzultační činnost, zapojení ambasád – zkrátka to, co pomáhá firmám „prošlápnout cestu“ a být v zahraničí vidět. To je velmi důležitý prvek, zejména v oblasti B2G (business to government), kde je zásadní vystupovat pod hlavičkou České republiky.“
Druhý pilíř je finanční. MPO si udělalo porovnání s jinými státy a zjistilo, že legislativní rámec máme srovnatelný s těmi nejvyspělejšími zeměmi. „Jsme schopni připravit téměř jakýkoliv finanční produkt. Nicméně zde musím upozornit na rozdíl oproti některým zemím, například Číně. Ta často nerespektuje pravidla OECD a nabízí produkty, které nejsou pouze o sazbách nebo úvěrových podmínkách – ale například i o přímé dotaci části projektu.“
To znamená, že přijdou s nabídkou, kde projekt nejen financují, ale určitou část z něj rovnou poskytnou jako dar nebo dotaci. Tím výrazně sníží výslednou cenu projektu. „Tento typ produktu označujeme jako soft loans – měkké úvěry – a i my je umíme nabídnout, zejména pro rozvojové země. Může to vypadat tak, že řekneme: Dobře, 30 % projektu vám postavíme jako dotaci a zbytek dofinancujeme.“
„V těchto případech se ale dostáváme na úroveň vládního rozhodování. Musíme takový projekt předložit například Národní rozvojové bance, nechat jej schválit vládou a teprve ta rozhodne, zda daný projekt podpoří, zda chceme v dané zemi soutěžit například s Čínou a máme na to dostatečné prostředky,“ doplnil Rudolf Klepáček.
Závěrem poznamenal, že v rámci zákonných možností je MPO na tyto typy podpory připraveno – jak ve spolupráci s EGAP, tak s komerčními bankami. „Jsme schopni spustit i programy typu soft loans, pokud pro ně bude politická vůle a finanční zajištění.“
„Nejde tedy pouze o úrokové sazby – v těch jsme konkurenceschopní – ale o celkový přístup k použití těchto nástrojů a o to, zda pro ně dokážeme získat dostatečné financování,“ uzavřel Rudolf Klepáček, ředitel Odboru podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu.
(red)
Foto: ACRI
