8. prosince 2013
Téma emisí hluku v železniční nákladní dopravě dominovalo letošnímu listopadovému fóru o nákladní dopravě švýcarského spedičního svazu VAP. Železnici podle všeho čeká ještě velmi dlouhá cesta, protože bude nutné vyřešit řadu problematických bodů. Podle Piotra Rapacze z Generálního ředitelství pro dopravu a mobilitu Evropské komise DB Move je třeba, aby železniční doprava co nejrychleji usilovala o zavedení „ztišujících“ opatření.
Evropská unie plánuje prostřednictvím dosud ještě neschváleného nového dotačního programu podpořit výměnu hlučných klasických litinových brzdových špalků nákladních vagonů za tišší kompozitové. Program má provozovateli nahradit 20 procent nákladů na výměnu špalků. Systém si však musí i přes vysoké investice zachovat hlavní rysy: konkurenceschopnost a interoperabilitu. Evropská komise stále věří, že se výhledově podaří dosáhnout změny trendu a železnice získá více zakázek na úkor silniční nákladní dopravy.
Vysoké výdaje na odhlučnění však majitele a provozovatele kolejových vozidel odrazují. Jsou sice připraveni pracovat na snižování hlučnosti, avšak jen za určitých podmínek. Zdůraznil to Gilles Peterhans z Mezinárodní unie držitelů a provozovatelů železničních vozů UIP s tím, že bude zapotřebí vytvořit harmonizovaný celoevropský systém podpory výměny komponent brzdových soustav, aby bylo zabráněno diskriminaci a různým porušením pravidel volné soutěže. Vyšší náklady musejí být kompenzovány, navíc je nezbytné stanovit přiměřené lhůty na výměnu a také definitivní jednotné datum zákazu používání litinových brzdových špalků u nákladních vagonů.
Švýcarsko zatím zůstává při realizaci evropského tažení za tišší železnici na půli cesty. Od počátku letošního roku sice zavedlo diferencované a poměrně vysoké slevy z poplatků za užívání infrastruktury pro provozovatele železniční přepravy, avšak s jednou zásadní vadou: z bonusu těží železniční podniky, nikoli však samotní majitelé vozů, kteří do výměny špalků investovali. To ale není vše. Některé železniční společnosti dokonce odmítají zveřejňovat přepravní výkony nákladních vozů a nárokují si bonusy pouze pro sebe, kritizoval současný stav člen představenstva svazu VAP Philipp Müller. Další dráhy zase zatěžují přenechání bonusu majitelům nákladních vozů různými „poplatky“. Díky tomu se smysl bonusu absolutně vytrácí, dodal Philipp Müller.
Chybí jednoznačné stanovení hlukových limitů
Profesor Markus Hecht z Technické univerzity v Berlíně upozornil na skutečnost, že dodnes nejsou stanoveny hlukové limity pro koleje a pražce. Čekání na celoevropskou harmonizaci v tomto případě zcela odpadá, protože hluk na kolejích není – na rozdíl od podvozků – problémem interoperability. Evropská unie pobízí členské státy, aby byly samy aktivní při snižování hlučnosti kolejí. Podle Markuse Hechta se to rozhodně vyplatí: „Přibližně 70 procent hluku na železnici pochází z kolejí a pražců a nikoli komponent vozů.“
