7. června 2001
V současné době vrcholí výběr strategického partnera pro kopřivnickou automobilku Tatra. Situaci, v níž se tento tradiční český výrobce nákladních vozidel dnes nachází, v rozhovoru pro Dopravní noviny přiblížili generální ředitel a předseda představenstva Tatry dr. ing. Petr A. Urban a její obchodní ředitel ing. Zbyněk Keisler. „Jaké jsou současné ekonomické výsledky Tatry?“ P.U.: „Loni jsme se dostali poprvé po dlouhé době (nejméně pěti letech) do černých čísel a stejně tak tomu bylo i v prvním čtvrtletí letošního roku. Také náš hospodářský plán pro celý letošní rok počítá s obdobným výsledkem, a to i přesto, že letos budeme v obtížnější situaci, neboť konjunktura ve světě již poněkud oslábla. Abych však hovořil konkrétně: zisk Tatry v loňském roce činil 147 milionů, v prvním čtvrtletí letošního roku 60 miliónů Kč a celkový plán pro rok 2001 počítá rovněž se ziskem. "Jak probíhá výběr strategického partnera?“ P.U.: „Tatra se již dostala do konečné fáze výběru strategického partnera. Ten byl oficiálně zahájen 26. března, kdy nám byli oznámeni čtyři zájemci, kteří mají o vstup do Tatry zájem. Jejich hloubkové kontroly v naší společnosti budou zakrátko ukončeny a do 15. června mají tito zájemci podat závazné nabídky, které budou předány vládě. Vláda pak spolu s Tatrou rozhodne o tom, kdo se strategickým partnerem stane. Pro vstup strategického partnera byly stanoveny tři základní podmínky: za prvé se musí jednat o společnost, která je nějakým způsobem obeznámena s automobilovým průmyslem – ať již přímo jako výrobce či například jako subdodavatel. Dále musí mít takové finanční prostředky, aby mohla Tatru nejen koupit, ale také do ní účinně investovat. V neposlední řadě se musí jednat o partnera, který má globální nebo alespoň co nejvíce rozšířenou distribuční a servisní síť, na jejímž základě by bylo možné zvýšit odbyt našich vozidel. Rezervy zde skutečně jsou, neboť světový trh v našem segmentu (plněpohonných i neplněpohonných nákladních vozidel) představuje zhruba padesát tisíc vozidel ročně.“ „O které partnery se jedná?“ P.U.: "Jména prvních dvou se v denním tisku již objevila
- jedná se o SDC International a Bering Truck Corporation.
Jméno třetího zájemce, který nás navštívil, nám nebylo sděleno. Poslední zájemce se v současnosti s naší automobilkou seznamuje a ani jeho jméno nám sděleno nebylo. „Nakolik je chod automobilky ovlivněn očekávanými vlastnickými změnami?“ P.U.: „Od samého počátku, kdy jsme začali usilovat o vstup strategického partnera do Tatry, nám bylo jasné, že nemůžeme se vším čekat až do doby, kdy se objeví investor, a že automobilka musí fungovat, byť s určitými omezeními, jako normální podnik. I z toho důvodu, že se neustále nabízí řada obchodních příležitostí, na které musíme být schopni reagovat.“ „Totéž se týká i vývoje?“ Z.K.: „Samozřejmě, nemůžeme vyčkávat – i z toho důvodu, že legislativa se rychle vyvíjí a musíme se jí přizpůsobovat. Navíc naší silnou stránkou je podvozek, který nikdo jiný nemá, a tudíž nám s ním ani neporadí. Pochopitelně, museli jsme snížit náklady na vývoj a výzkum, ale i s omezenými prostředky děláme, co můžeme. A všechna čest našim technikům, kteří jsou i za těchto podmínek schopni vytvořit něco podstatného. Například tatrovácký motor dnes splňuje požadavky normy Euro 3 i bez elektronické řídící jednotky, vozidla mají novou kabinu a pracuje se na řadě dalších inovací včetně podvozku.“ „V současnosti je většina produkce Tatry určena na export. Jaká je vaše obchodní politika v České republice a na Slovensku?“ P.U.: „Loni jsme vyvezli zhruba 90 procent naší produkce. V exportu jsou pro nás dnes rozhodující tři trhy – ruský, indický a čínský. To ale neznamená, že by pro nás český a slovenský trh nebyl významný. Letos jsme proto v tuzemsku zavedli akce na podporu prodeje – například finanční službu Tatra Leasing či výkup ojetých vozidel. Obě přispěly k určitému zvýšení poptávky po našich vozidlech. Reálný předpoklad je, že letos bychom mohli v ČR a SR prodat kolem 200 vozidel. Tuzemský trh je pro nás důležitý i z toho důvodu, že v obchodním světě jsou reference domácích zákazníků velmi důležité. Obzvlášť významné je to při sjednávání zakázek pro armádu – pokud bychom nebyli schopni uspokojit požadavky České armády, těžko bychom pronikali do dalších zemí.“ „Jak se dnes spolupráce Tatry s armádou vyvíjí?“ Z.K.: „S českou armádou spolupracujeme tradičně již dlouhá léta. Její požadavky jsou však podmíněny výší rozpočtu a nová vozidla proto nakupuje jen v omezeném množství. Ale armáda dodnes provozuje mnoho vozidel Praga V3S, která bude nutno obměňovat a my na to musíme být připraveni. Vzhledem k tomu, že "vétřiesky“ představují jinou hmotnostní kategorii než naše vozidla, jednáme nyní o možnosti, že bychom od jistého výrobce převzali výrobu středního terénního automobilu. V armádách obecně dochází k přechodu na kontejnerový program. Domnívám se, že dnes pro přepravu kontejnerů není k dispozici vhodnější vozidlo než Tatra – tatrovácká koncepce podvozku (páteřový rám a nezávislé zavěšení kol) totiž zabraňuje přídavnému zatížení převáženého kontejneru." „Jak je Tatra úspěšná při získávání zakázek pro zahraniční armády?“ P.U.: „Málo se u nás ví například o tom, že indická armáda je v kolové technice prakticky postavená na Tatrách. Letos nás navštívil indický ambasador a vojenský atašé, který nás ujistil o trvalém zájmu Indie o spolupráci s naší automobilkou. Pracujeme spolu s našimi indickými partnery na dlouhodobém obchodním plánu pro období příštích tří až pěti let.“ Milan Frydryšek
