7. června 2001
Postupné otevírání dopravního trhu Evropské unie pro jednotlivé kandidátské země v období před jejich vstupem do EU – takový je základ strategie Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU), kterou potvrdila 6. konference IRU o silniční dopravě Východ-Západ, jež se konala minulý týden v Praze. Cílem strategie IRU je zabránit negativním důsledkům „velkého třesku“, které by byly nevyhnutelné v případě náhlého otevření trhu silniční dopravy EU v okamžiku rozšíření unie o nové země. Podle prezidenta IRU Davida C. Greena lze žádoucí rovnováhu zajistit tím, že trh se bude otevírat „krok za krokem“, pro jednodnotlivé kandidátské země odlišně
- v závislosti na tom, jak budou schopny v předvstupním
období implementovat do národních legislativ „acquis“ z oblasti silniční dopravy. V oblasti kabotáže by však měla zůstat zachována určitá regulace i v období po vstupu nových zemí do EU a trh by se měl otevřít až po úplné implementaci „acquis“. Podle Davida C. Greena bude rovněž důležité zajistit svobodu podnikání. O tom, že členové IRU si uvědomují nutnost urychleného řešení otázky rozšiřování EU, svědčí podle prezidenta IRU také skutečnost, že pražské konference se zúčastnilo více než 530 delegátů z 35 zemí. Na postupném otevření trhu by měly mít zájem obě strany Také podle viceprezidenta IRU a prezidenta německého Sdružení BGL Hermana Grewera by náhlé rozšíření Evropské unie o země střední a východní Evropy mělo v sektoru silniční dopravy dalekosáhlé důsledky, a to pro obě strany. Výhodou dopravců z kandidátských zemí jsou podle něj především nízké mzdy řidičů. Naopak dopravci z EU mají podstatně vyšší produktivitu, lépe rozvinutou logistiku, lepší know-how a jsou kapitálově silnější. Údaje, které toto tvrzení dokazují, jsou uvedeny ve Srovnávací studii IRU o konkurenci na východních a západních trzích silniční dopravy, jejíž závěry byly v Praze zveřejněny. Herman Grewer odmítl tvrzení některých dopravců z kandidátských zemí, že snaha prosadit postupné otevírání trhu silniční dopravy je úsilím o ochranu dopravců z členských zemí EU. Podle něj se jedná o opatření, které je v zájmu všech. Své tvrzení dokumentoval na příkladu německých nebo nizozemských dopravců, kteří by si za nižší mzdu mohli najmout polské nebo české řidiče. Tím by výrazně zvýšili svoji konkurenceschopnost oproti dopravcům z kandidátských zemí. To, že se nejedná o planou hrozbu, dokládá skutečnost, že Německo a další země Evropské unie se již dnes potýkají s problémem ilegálního zaměstnávání řidičů z nečlenských zemí, kteří mají menší mzdové nároky. Právě ilegální zaměstnaností zdůvodňoval Herman Grewer nařízení, na jehož základě Německo vyhlásilo vízovou povinnost pro řidiče z nečlenských zemí EU, kteří na území SRN vykonávají třetizemní přepravy na povolení CEMT. Čeští dopravci požadovali odstranění administrativích bariér Ačkoli podle představitelů IRU souhlasí se zakladní strategií IRU pro rozšiřování EU prakticky všichni členové, zazněly v Praze také poněkud odlišné názory. Především představitelé Sdružení ČESMAD Bohemia, které bylo spolupořadatelem konference, využili příležitosti a na domácí půdě upozornili na problémy, které českým firmám komplikují podnikání v mezinárodní kamiónové dopravě. Podle nového prezidenta sdružení Vladimíra Starosty se dopravci z východu i západu shodují na tom, že je třeba odstranit bariéry a vytvořit rovné podmínky pro obě strany. „Domnívám se však, že problém spočívá především v tom, jak si kdo rovné podmínky představuje,“ uvedl Vladimír Starosta. V podstatě všichni čeští dopravci podle něj souhlasí s tím, že kandidátské země musí v zájmu odstranění bariér přizpůsobit svou legislativu „acquis“, nicméně například právě zavedení zmíněné vízové povinnosti pro řidiče je podle nich krokem zpět na cestě k liberalizaci evropského trhu. V obdobném duchu se neslo i úvodní vystoupení čestného prezidenta sdružení Ivana Domeckého. Výhrady k závěrům studie IRU měl také viceprezident sdružení ČESMAD Bohemia Jaroslav Hanák, který odmítl názor, že v České republice není dostatečně rozvinutá logistika. „Není pravda, že u nás není rozvinutá logistika a příslušné know-how, neboť český trh obsadily v rozhodující míře přední zahraniční společnosti. Lze sice souhlasit s tím, že máme nižší sociální náklady, nicméně na druhou stranu jsou zde daňové položky, které máme výrazně vyšší. Navíc naši západní kolegové přepravují zboží za podstatně vyšší ceny, takže i zmiňovaný rozdíl v produktivitě nemusí být tak výrazný, jak se na první pohled může zdát,“ uvedl Jaroslav Hanák. Dělba práce mezi silnční a železniční dopravou Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling, který nad konferencí převzal záštitu a dvoudenní jednání zahájil, se ve svém vystoupení zabýval porovnáním silniční dopravy s jinými druhy dopravy, především železniční. Kolaps železnice by podle něj vedl ke zhroucení silniční dopravy, neboť silnice by se staly neprůjezdnými, a tudíž je nezbytné dosáhnout lepší rovnováhy mezi oběma obory. Mnozí čeští autodopravci však na tuto problematiku pohlížejí zcela jinak. Vzhledem k tomu, že menší zájem zákazníků o železniční dopravu je dlouhodobý, považují výraznou podporu železnice za čistě politickou záležitost, která nezohledňuje ekonomická hlediska. Navíc podle nich nelze příliš argumentovat ani ekologickými zájmy, neboť emisní a další parametry moderních vozidel se v posledních letech výrazně zlepšily. Ve svém projevu ministr Jaromír Schling podpořil některé požadavky silničních dopravců (především v oblasti rozvoje silniční infrastruktury) a vyjádřil se také k problematice německých pracovních víz pro české řidiče. Ministr dopravy SRN Kurt Bodewig mě ujistil že termíny pro udělování těchto víz budou zkráceny, uvedl. Na konferenci byla také připomenuta tzv. devítibodová dohoda, kterou loni v listopadu uzavřela česká vláda s tuzemskými autodopravci s cílem řešit kritickou situaci v silniční dopravě. Zatímco ministr Jaromír Schling ji uváděl jako příklad dobře fungujícího dialogu mezi vládou a dopravci, Jaroslav Hanák upozornil na skutečnost, že vláda tuto dohodu v některých bodech neplní. V rámci konference bylo představeno také třetí vydání příručky o evropské dopravní legislativě TRANSLex, která nabízí aktuální přehled o harmonizaci evropské dopravní legislativy v souvislosti s rozšiřováním EU. Milan Frydryšek
