21. června 2001
Mezinárodní unie silniční dopravy IRU požaduje postupné rozšiřování Evropské unie v oblasti silniční dopravy. O přiblížení důvodů, které IRU k tomuto stanovisku vedly a o názor na postavení silniční dopravy ve vztahu k jiným druhům dopravy jsme proto požádali generálního tajemníka IRU Martina Marmyho. „Jaký je postoj IRU k dalšímu rozšiřování Evropské unie?“ „IRU přijala strategii pro rozšiřování Evropské unie ´krok za krokem´, v jejímž rámci jsou jednotlivé kroky jasně stanoveny. Vzhledem k tomu, že již máme v této oblasti určité zkušenosti, je nám jasné, že je nezbytné zajistit plynulý přechod. Podívejte se například na integraci bývalé NDR do Německa – došlo k ní prakticky přes noc a nastala hrozná situace, protože náhlé rozšíření přineslo obrovský nárůst konkurence. Ukázalo se, že pokud náhle vzroste konkurence, okamžitě se také změní vztahy na trhu – někdo ztratí, jiný získá a právě v tomto přerozdělování se skrývá velké nebezpečí. Problémem silničních operátorů není, že by se báli konkurence. Na tu jsou zvyklí, neboť nemají státní monopol jako železnice. Avšak aby mohli působit v tak tvrdém konkurenčním prostředí, jaké dnes v silniční dopravě existuje, potřebují harmonizovaná pravidla nebo přinejmenším kompenzaci penalizací. Právě z toho důvodu, abychom některým trhům umožnili nezbytnou adaptaci, požadujeme již tři roky, aby se Evropská unie otevírala ´krok za krokem´. Žádáme proto vlády, aby spolupracovaly se silničními dopravci a implementovaly tuto strategii postupných kroků, protože jen tak bude odvětví silniční dopravy, které dnes zajišťuje 80 procent přepravy veškerého zboží, schopno i nadále nabízet vysoce kvalitní služby. Jestliže však autodopravce budeme penalizovat nepřijatelnými pravidly, některé firmy zmizí, na trhu nastane velký zmatek, a v důsledku tím utrpí každý – nejen dopravci, ale celá ekonomika. Právě proto, že máme obrovskou zodpovědnost za přepravu 80 procent zboží a máme již velké zkušenosti s rozšiřováním trhů, žádáme, aby nové země důsledně implementovaly ´acquis´ a při rozšiřování Evropské unie se postupovalo ´krok za krokem´.“ „Někdy se ale objevují názory, že tato strategie postupných kroků nebyla vytvořena ku prospěchu všech, ale především proto, aby západní dopravci byli chráněni před východní konkurencí…“ „IRU dnes reprezentuje asociace autodopravců z 68 zemí, včetně všech zemí EU a kandidátských zemí. Na naší strategii jsme pracovali řadu let. Musím předeslat, že IRU je velice demokratická organizace – například každoročně dvakrát jedná její generální shromáždění. Strategie pro rozšíření Evropské unie byla navržena odborníky a poté důkladně projednávána členy ze zemí EU, členy ze střední a východní Evropy a nakonec mezi nimi dohromady. Jednalo se tedy o velice dlouhý demokratický proces a mohu říci, že strategie byla přijata jednotně. Když říkáme ´krok za krokem´, není to proto, abychom chránili členy z EU, ale aby se adaptovala pravidla. Dnes máme mnoho údajů (protože máme k dispozici řadu vědeckých prací), které názorně ukazují, že například mzdy ve firmách v kandidátských zemích jsou nízké, a naopak tyto společnosti nemají dostatečný kapitál. Nelze sice předem přesně analyzovat případný účinek náhlého uvolnění a vzájemné vztahy mezi rozdílnými nákladovými strukturami, ale víme, že pokud neposkytneme trhu dostatek času, aby se adaptoval, stávající vysoká kvalita služeb silničních dopravců se ztratí. Jako další příklad mohu uvést Nizozemsko, kde je velice liberalizovaný trh. Ziskovost ziskovost se zde řadu let pohybovala na úrovni zhruba plus sedm procent, a to až do roku 1993, kdy poklesla na zápornou hodnotu. Proč? Vysvětlení je prosté – rok 1993 byl prvním rokem po liberalizaci Evropské unie. A té předcházel třicetiletý proces harmonizace! Je tedy zřejmé, že dojde-li za stávajících velkých rozdílů (mzdy, kapitál atd.) k uvolnění ´přes noc´, důsledky budou nedozírné. Nebude-li však sektor silniční dopravy dostatečně ziskový, stávající kvalita služeb se vytratí. A pokud zmizí kvalita, lidé nebudou mít potřebné výrobky ve správnou dobu a nastane ekonomická krize.“ "Jaké jsou Vaše představy o postavení silniční dopravy vůči jiným druhům dopravy, například železniční? "Problém vztahu mezi silniční a železniční dopravou není konkrétní, ale politický problém. Lze to naprosto jasně prokázat. Všechny železnice v Evropě jsou chráněny ministry dopravy a mají stále monopolní správu. A všichni ministři dopravy si kladou jako prvořadou povinnost chránit železnice. Ovšem tak dlouho, jak budeme železnice chránit, tak dlouho nebude celá doprava schopna plně se adaptovat na novou situaci na trhu, což je hrozné. Hlavním problém železnice dnes je, že není schopna plnit požadavky zákazníků. V Evropské unii poklesl podíl železnice od roku 1960 do 1999 ze 60 na 14 procent. A přesto je stále chráněna a dostává ročně miliardy X, aby mohla pokrýt svůj deficit. Je naprosto zřejmé, že do té doby, dokud nebudou železnice přinuceny poskytovat kvalitní služby, tak dlouho je zákazníci nebudou používat. Konkurence mezi silniční a železniční dopravou tudíž prakticky neexistuje, jedná se pouze o politický přístup, na jehož základě je silniční doprava penalizována v zájmu železniční. Takový stav je však pro nás nepřijatelný. Moderní ekonomika vyžaduje vysoký stupeň mobility. Chceme proto, aby se využívaly veškeré prostředky, které přispějí k vytvoření výkonných železnic, k jejich liberalizaci a privatizaci. Jsme například jednoznačně pro využívání kombinované dopravy. Odmítáme však podporovat ztrátovou kombinovanou dopravu
- také tato doprava musí fungovat na základě vztahů tržní
ekonomiky. „Na přelomu května a června se v Praze uskutečnila 6. Mezinárodní konference IRU o silniční dopravě Východ-Západ. Jak jste byl s jejím zajištěním spokojen?“ "Musím říci, že podmínky, které připravila česká strana
- Sdružení ČESMAD Bohemia, byly skutečně výborné a vytvořily
dobrý základ pro naše jednání." Milan Frydryšek
