11. dubna 2002
Silniční dopravu lze charakterizovat jako nejobjemnější a
nejdynamičtěji se rozvíjející segment dopravního trhu Ruské federace.
V současné době se na celkové přepravě zboží podílí šedesáti a na
přepravě osob přibližně sedmdesáti procenty.
Silniční doprava v Rusku se velice rychle přizpůsobuje měnícím se
podmínkám tržní ekonomiky. Zvláště pak silniční nákladní doprava se
narozdíl od většiny ostatních sektorů ruské ekonomiky vyznačuje prvky
klasického pojetí skutečného tržního hospodářství.
Objem zboží, které v Rusku „za úplatu“ přepravila silniční doprava,
loni podle předběžných výsledků přesáhl tisíc miliónů tun, což ve
srovnání s rokem 1999 představovalo nárůst o 25 procent. Dopravní
výkon komerční silniční dopravy zboží dosáhl hodnoty 46 miliard
tunokilometrů a ve srovnání s rokem 1999 se zvýšil o 48 procent.
Převážnou část tohoto objemu přepravily velké a střední dopravní
firmy, a to především firmy závodové dopravy, které v současných
měnících se ekonomických podmínkách stále častěji vstupují i na trh
komerční dopravy.
Hlavní roli hrají malí dopravci
Nejdynamičtěji se rozvíjející skupinu však představují malí
podnikatelé (fyzické i právnické osoby), kteří provozují speciálně
silniční dopravu. Mezi nimi je nejvíce nových dravých firem, jejichž vliv
se jak v mezinárodní, tak meziměstské silniční nákladní dopravě
projevuje velmi výrazně.
Procesy vedoucí k vlastnickým změnám v ekonomické sféře přispěly
k tomu, že se sektor silniční nákladní dopravy téměř úplně vyčlenil
z oblasti státem řízených ekonomických subjektů. Vedle již
existujících firem vznikají nové soukromé dopravní společnosti a dále se
tak zostřuje konkurence na trhu. Právě v důsledku přetlaku nabídky
dopravních kapacit musí firmy snižovat ceny dopravného, často na úroveň
blížící se hladině objektivních nákladů.
Díky tomu však silniční doprava začíná v oblasti dálkové přepravy
zboží konkurovat i dopravě železniční. Na celkovém objemu mezinárodní
přepravy zboží se však silniční doprava zatím podílí jen asi šesti
procenty.
Rostoucí konkurence jak v rámci silniční nákladní dopravy, tak uvnitř
celého dopravního sektoru se stala stimulujícím faktorem rozvoje celého
odvětví. Vývoj za poslední tři roky ukazuje, že disponuje i významným
potenciálem pro další rozvoj. Možnosti růstu jsou však zatím limitovány
technickým stavem a vnitřní strukturou vozového parku.
V loňském roce bylo v Ruské federaci vyrobeno 1,2 miliónu vozidel,
z toho zhruba jeden milión osobních automobilů, 186 tisíc nákladních
vozidel a 54 tisíc autobusů. Počet nákladních vozidel ve vlastnictví
soukromých osob se za posledních pět let zdvojnásobil, naopak počet
nákladních vozidel ve vlastnictví státem kontrolovaných firem vykázal
v tomto období nárůst jen o pouhá čtyři procenta.
Problémy s vozovým parkem přetrvávají
I přes vysoký nárůst počtu vozidel se neutěšenou situaci vozového parku
nedaří uspokojivě vyřešit. Hlavními problémy zůstává především
struktura vozového parku nákladních vozidel, která neodpovídají
požadavkům a potřebám trhu, a průměrné stáří vozidel. Pouze sedm
procent vozidel je mladších pěti let, naopak věk 48 procent vozidel
přesahuje deset let. Ukazatel „obnovy vozového parku“ se pohybuje jen
kolem 2,7 procenta.
Stát podporuje domácí dopravce
Podíl ruských dopravců na celkovém objemu mezinárodních kamiónových
přeprav loni podle předběžných statistik překročil čtyřicet procent
(pro srovnání: v roce 1998 26,6 procenta, 1999 35,9 procenta, 2000
39,9 procenta). Významnou měrou se na trvale se zvyšujícím zapojení
ruských silničních dopravců podílí ochranářská politika státu,
omezení výdeje třetizemních povolení pro zahraniční dopravce, snížení
celní sazby na dovoz nákladních vozidel pro mezinárodní dopravu, snížení
daňové zátěže importu dopravní techniky a zrušení DPH na importní
dopravní operace. Navzdory snaze státu o ochranu domácích dopravců však
v Ruské federaci existují regiony, v nichž je podíl domácích dopravců
na celkovém objemu mezinárodních přeprav výrazně nižší – například
Vladimirská oblast (15 procent), Rjazaňská oblast (12 procent),
Čeljabinská oblast (10 procent) či Moskevská oblast (15 procent).
Zajímavé údaje jsou patrné také při posouzení podílu ruských dopravců
ve vztahu ke geografickým směrům ruské-ho zahraničního obchodu. Tak
například podíl ruských
dopravců na přepravách s Ukrajinou dosahoval v roce 2000 23 procent,
s Litvou 22 procent, s Uzbekistánem 12 procent, s Moldávií 10 procent,
s Tureckem 7 procent, s Bulharskem 7 procent, s Českou republikou
16 procent a se Slovenskem 20 procent.
Podle vyjádření Ministerstva dopravy Ruské federace může dalšímu
zvýšení podílu ruských dopravců na mezinárodním dopravním trhu pomoci
pouze pokračující ochranářská politika státu, rozvoj výroby dopravní
techniky, která by odpovídala současným světovým technickým a
ekologickým požadavkům, podpora investiční činnosti soukromého sektoru a
zamezení finanční diskriminace na poli mezinárodní silniční dopravy.
Silniční doprava vykazuje pozitivní trend
V posledních třech letech byl v Ruské federaci patrný pozitivní trend
rozvoje silniční dopravy. Za hlavní příčiny lze považovat především
aktivní přístup Ministerstva dopravy Ruské federace k vytváření
příznivějších podmínek pro podnikání v této oblasti. Zvláštní
pozornost věnuje ministerstvo rozvoji mezinárodní silniční dopravy –
stanovilo si za cíl vytvořit takové podmínky, aby podíl ruských dopravců
v mezinárodní dopravě dosáhl minimálně padesát procent.
Navzdory všem pozitivům, kterých Rusko v oblasti silniční dopravy
v posledních třech letech dosáhlo, však v odvětví přetrvává řada
vážných problémů. Jedná se především o vysoký stupeň
opotřebovanosti, neodpovídající vnitřní strukturu a pomalou obnovu
vozového parku, nízký investiční potenciál dopravních firem a vysokou
nehodovost.
Zdeněk Gerstner, dopravní atašé Velvyslanectví ČR v Moskvě
