Ing. Dalibor Zelený pro DN

„Nepředpokládáme, že do Českých drah vstoupí zahraniční kapitál“

Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený soudí, že loňský rok byl pro státní organizaci jedním z nejdůležitějších v novodobých dějinách železniční dopravy v České republice. Významným mezníkem se zcela jistě stane i letošní rok, v němž parlament schválil zákon o transformaci Českých drah a vláda schválila zakladatelskou listinu akciové společnosti. S Daliborem Zeleným jsme hovořili nejen o hospodaření podniku a jeho postupné transformaci, ale i o škodách způsobených nedávnými povodněmi.

„Jak se České dráhy vyrovnaly s povodněmi?“

„Povodeň ukázala, že zaměstnanci ČD jsou na podobné situace velmi dobře připraveni. Potvrdilo se například, že železniční tratě byly postaveny přesně podle projektů tak, aby odolaly stoleté vodě. Zaměstnanci Českých drah rovněž včas a bez dlouhého dohadování učinili veškerá opatření, která umožnila minimalizovat rozsah škod. I když letošní povodeň byla horší než před pěti lety, bezprostředně po opadnutí vody bylo možné na většině tratí jezdit. Zaměstnanci firmy tak prokázali, že železnice je životaschopný celek, který dokáže pružně reagovat i v těch nejkritičtějších situacích. Na druhou stranu je to i určitá výzva, abychom renomé, které železnice získala, v budoucnosti neprohospodařili.“

„Kdy bude na Českých drahách obnoven provoz v plném rozsahu?“

„Pokud budeme mít dostatek finančních prostředků na náročnější akce, budou všechny úseky tratí zprovozněny do Vánoc. V tuto chvíli nechci udávat kratší termíny, přestože se jeví jako reálné. Na hlavních tratích jsou nejhůře poškozeny úseky z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic a z Plzně do Domažlic. Na těchto tratích bude obnova trvat dlouho. Na ostatních úsecích bude provoz obnovován v řádu dnů a tý-dnů. Vše ovšem bude záležet na stavu tratí po opadnutí vody. Na vozovém parku České dráhy vážnější škody neutrpěly, protože zaměstnanci vozy včas odsunuli ze zátopových oblastí.“

„Z jakých zdrojů České dráhy financují škody způsobené povodněmi?“

„České dráhy s mimořádnými událostmi – byť si je nepřejeme – počítají. Proto jsme v minulosti po dohodě se Státním fondem dopravní infrastruktury čerpali prostředky na opravy a údržbu tratí tak, aby České dráhy měly každý měsíc k dispozici minimálně přibližně 400 miliónů Kč. První opravy tedy financujeme buď z vlastních zdrojů, nebo z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.“

„Jak jste spokojen s hospodařením Českých drah v prvním pololetí letošního roku?“

„Růst produktivity práce, dobrý výsledek v oblasti nákladní dopravy i podstatně vyšší tržby v osobní dopravě hospodaření podniku v prvním pololetí letošního roku velmi pozitivně ovlivnily. České dráhy podle oficiálních údajů vykázaly mírný zisk a dosáhly tak nejlepšího výsledku za uplynulá léta. Naším hlavním úkolem do konce roku bude udržení trendu v nákladní dopravě a dosažení vyšších tržeb v dopravě osobní. Situace v druhém pololetí ovšem bude složitější, a to nejen v důsledku povodní, ale také například kvůli kurzovým pohybům, které mohou pro České dráhy znamenat určité ztráty. Nelze tedy očekávat, že výsledek na konci roku bude tak jásavý, jako byl v prvních šesti měsících.“

„Jak se vyvíjí druhotná platební neschopnost podniku?“

„Druhotná platební neschopnost podniku se nevyvíjí příliš pozitivně, byť byl hospodářský výsledek podniku za prvních šest měsíců letošního roku kladný. České dráhy nejsou schopny staré dluhy krátit, protože jim stát dosud neuhradil ztrátu z osobní dopravy. Jistá opatření jsme ovšem již přijali. Česká konsolidační agentura Českým drahám poskytla půjčku, která umožní částečně splatit dluhy Českých drah železničním opravnám. U dalších pohledávek postupujeme přesně podle zákonů – splácíme je tak, jak Českým drahám nabíhají peníze. Musím však konstatovat, že pokud nebude stát Českým drahám ztrátu z osobní dopravy hradit, podnik nebude schopen výrazně snížit zadluženost vůči svým dodavatelům.“

„Jak se dráhy vyrovnávají s úbytkem tradičních přeprav?“

„K útlumu činnosti uhelných elektráren nedochází jenom v České republice, ale i v sousedním Německu. Jenom v letošním roce jsme skončili nebo ukončíme přepravu energetického uhlí do dvou německých elektráren. Úbytek pěti miliónů tun hnědého uhlí ročně pro nás představuje i spuštění jaderné elektrárny v Temelíně. České dráhy se proto začaly orientovat na ty segmenty trhu, které umožní zisk z těchto přeprav nahradit. Snažíme se především o to, aby nákladní doprava vyprodukovala stejný nebo vyšší zisk při přepravě menšího množství tun. Například již v loňském roce České dráhy přepravily méně tun než v roce předchozím, ale dosáhly téměř dvojnásobného zisku. Tak se chceme chovat i v budoucnu. V České republice se zaměřujeme na poskytování služeb dlouhodobým zákazníkům, dlouhodobé kontrakty uzavíráme i v oblasti mezinárodní dopravy. Velký důraz klademe na přepravu zboží v kontejnerech. Zároveň podporujeme modernizaci železničních koridorů, na nichž lze používat vozy o nápravovém tlaku 22,5 tuny, což zvyšuje profitabilitu nákladní dopravy. I z tohoto důvodu bychom přivítali, kdybychom mohli větší část zisku z nákladní dopravy vynaložit na revitalizaci vozového parku a modernizaci dopravní infrastruktury a výpadek veřejných financí nemuseli nahrazovat zisky z nákladní dopravy.“

„Jak probíhá transformace podniku na akciovou společnost?“

„České dráhy se na transformaci podniku na akciovou společnost, která vznikne 1. ledna příštího roku, připravují velmi pečlivě, a to navzdory tíživé situaci způsobené povodněmi. Již v polovině letošního roku byly například dokončeny všechny organizační změny a struktura Českých drah byla přizpůsobena struktuře krajů, v nichž má podnik své zástupce. Je připraveno i vytvoření útvaru pro šetření železničních nehod, který 1. ledna příštího roku nahradí Generální inspekci ČD. Rovněž byly dokončeny veškeré organizační změny, které souvisejí s přeměnou některých složek na dceřiné společnosti, například traťových strojních stanic, cestovní kanceláře a železniční spedice. Čekají na nás samozřejmě i další úkoly. Musíme například připravit příslušné dokumenty, které umožní k 1. lednu příštího roku ustavit organizaci Správa železniční dopravní cesty.“

„Jak budou České dráhy rozvíjet spolupráci s ostatními železničními podniky, až se stanou akciovou společností?“

„Tuto spolupráci je třeba rozdělit na dvě části: na spolupráci s tuzemskými a se zahraničními subjekty. V případě tuzemských subjektů bychom chtěli navázat na dosavadní spolupráci. Ta je podle mého názoru na dobré úrovni, i když si České dráhy s některými dopravci v určitých segmentech trhu konkurují. S některými partnery již nyní společně organizujeme přepravní řetězce a společně vstupujeme do výběrových řízení. Na takové spolupráci chceme stavět i v budoucnu. Akciová společnost bude mít například mnohem větší možnost rozvinout spolupráci prostřednictvím železniční spedice, jak je to běžné u normálních obchodních organizací. České dráhy jsou ovšem připraveny i na jiné formy spolupráce, která bude například spočívat ve společném využívání technických prostředků při modernizaci dopravní infrastruktury. Akciová společnost České dráhy bude rovněž připravena jednat i o těsnější ekonomické spolupráci s jednotlivými železničními opravnami a strojírnami, která by umožnila napravit ekonomické a funkční obtíže způsobené jejich překotnou privatizací.

V mezinárodní oblasti budou České dráhy se sousedními železničními správami uzavírat dohody o vzájemné spolupráci na bázi rovnoprávnosti a vzájemné pomoci. Některé dohody realizujeme již v současnosti, kdy se část přeprav – například s Německou drahou nebo Rakouskými spolkovými drahami – uskutečňuje v rámci společných nabídek. Po založení akciové společnosti budou mít České dráhy rovněž větší prostor pro zakládání společných dceřiných společností, které například umožní lépe využívat vozový park. Nepředpokládáme, že v příštích letech do akciové společnosti kapitálově vstoupí zahraniční partner. To lze očekávat pouze na úrovni dceřiných společností.“

„Jak by podle vašeho názoru měla vypadat železniční doprava v České republice, aby mohla konkurovat ostatním druhům dopravy?“

„Obecně lze konstatovat, že železniční doprava v České republice nemá špatnou výchozí pozici. Disponuje poměrně rozsáhlou a hustou infrastrukturou a působí v podmínkách tržního hospodářství. Z tohoto pohledu je česká železnice – ať už ji provozují České dráhy nebo jiní dopravci – velmi dobře připravena na vstup země do Evropské unie a nemá se čeho obávat. Perspektivu železnice v České republice v dalším období ovlivní především to, jak budou vyřešeny dva základní problémy, které se týkají nejen Českých drah, ale všech subjektů provozujících železniční dopravu. Za prvé musí být na železnici vytvořena stejná pravidla pro financování služeb ve veřejném zájmu, jaká platí například v autobusové dopravě. Osobní doprava na železnici nemůže být finanční přítěží pro dopravce, kteří ji provádějí, a nákladní doprava nemůže být zatěžována ztrátovostí jiných činností. Je třeba, aby její zisk mohl být využíván na obnovu vozového parku, modernizaci dopravní cesty nebo zavádění lepších služeb.

Druhým problémem je harmonizace podmínek při podnikání na dopravním trhu. Jednotlivé dopravní obory by měly být daněmi zatíženy tak, aby ve svých nákladech nesly přibližně stejnou část nákladů na dopravní cestu. Je proto třeba přijmout taková opatření, která umožní podíl nákladů na dopravní cestu u jednotlivých oborů vyrovnat.“

(von)

spinner