10. května 2001
Letos je tomu právě deset let, co spediční společnosti působící na tehdejším československém dopravním trhu založily vlastní podnikatelský svaz. Vývoj oboru spedice v tomto desetiletí na valné hromadě Svazu spedice a logistiky ČR v dubnu v Praze zrekapituloval místopředseda svazu Josef Holan (ISH). Svaz spedice a skladování ČSFR, později přejmenovaný na Svaz spedice a logistiky ČR, byl založen před deseti lety v bývalém hotelu Internacionál v Praze. Po politických změnách na konci roku 1989 se rozvinulo soukromé podnikání. Vznikla tak i řada společností, které po čtyřicetileté nucené přestávce přispěly renesanci soukromého speditérského podnikání. K nim se pak přiřadilo i mnoho zahraničních firem, které v České republice založily filiálky. Josef Holan na valné hromadě zdůraznil, že česká spedice má dlouholetou tradici a je jedna z nejstarších na světě. Tuto skutečnost před čtyřmi lety připomenul i kongres Mezinárodní federace spedičních svazů FIATA ve Vídni, který se konal u příležitosti 100. výročí založení prvního speditérského svazu na světě, svazu rakouského. Přibližně třetina jeho členských speditérských firem působila na území Království českého. Česká spedice byla aktivní i v mezinárodním měřítku. Stala se například zakládajícím členem světové federace FIATA v roce 1926 a také v roce 1946, kdy byla její činnost po skončení po 2. Světové války znovu obnovena. Duben 1991 Poslední etapa existence české spedice se začala psát na začátku devadesátých let minulého století, kdy byl založen Svaz spedice a skladování. U jeho zrodu stál výkonný ředitel SSL Jiří Kladiva, který tehdy prostřednictvím své poradenské firmy CBC zastupoval švédský spediční koncern InterForward. Připravil první verzi statutu svazu, provedl nábor zájemců a řídil ustavující schůzi nové organizace, na níž se dostavili zástupci čtyřiceti spedičních firem. Ministerstvo vnitra o souhlas k ustavení nové příspěvkové organizace požádali podle tehdy platných zásad Jiří Kladiva, Oldřich Šindelář a Miroslav Hrad (oba z firmy Unisped Brno). Na zakládající schůzi byl ustaven svaz s federální působností, jehož členy se stala i řada slovenských firem. Bylo na ní zvoleno i první představenstvo svazu v čele s O. Šindelářem, a místopředsedy J. Holanem (ISH) a S. Lišivkou (Slovmad Košice). Sekretariát svazu, v němž od samého začátku pracuje M. Kumpová, řídil J. Řeháček. Deset let soustavné práce Svaz poté vstoupil i do Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA, v níž zástupci svazu vykonávali a dosud zastávají řadu funkcí. Na půdě svazu se pak vytvořily odborné pracovní skupiny a později i kluby; celý svaz navázal kontakty nejen s ministerstvy a ostatními profesními svazy, ale také s institucemi v zahraničí. V uplynulých deseti letech se svaz podílel na vydávání odborných publikací, pořádání zahraničních exkurzí a seminářů. K jeho dalším úspěchům patří zformulování etického kodexu speditéra a zajištění trvalého právního poradenství, založení svazového bulletinu, internetové stránky a zřízení agendy výdeje mezinárodních spedičních dokladů (FBL A FTR). Vyrovnání handicapů Spediční firmy se v uplynulých deseti letech musely vyrovnávat se dvěma handicapy. Nejenže musely po čtyřicetileté mezeře dohnat zahraniční firmy v základních speditérských činnostech, musely také současně držet krok se vším novým, co současná doba přináší, například s důsledky globalizace, nástupem informačních technologií do všech sfér speditérských aktivit, technickým pokrokem ve všech oborech dopravy, soustavným zvyšováním kvalifikace, či nasazením benchmarkingu a outsourcingu. V tom všem stál Svaz spedice a logistiky po celou dobu při svých členech. (lč)
