7. června 2001
Členové Polského železničního podnikatelského fóra RBF (Railway Business Forum), kteří se na konci dubna sešli ve Varšavě, kritizovali postup vlády při udělování licencí na provozování železniční dopravy. Účastníci fóra vyjádřili obavy z toho, že přijetí jednotlivých doporučení Evropské unie týkajících se reformy drah bylo v Polsku pouze formální, takže na dosavadní praxi nebude mít žádný vliv. Poukázali přitom na praxi předávání koncesí soukromým podnikům před dvěma lety, kdy Polské státní dráhy (PKP) blokovaly přístup na trh a otevírání polské železniční sítě pro další subjekty prakticky znemožnily. Podle nového železničního zákona, který vstoupil v platnost letos v lednu, musejí celým schvalovacím procesem projít nejen noví žadatelé, ale i stávající provozovatelé železniční dopravy v Polsku. Vyhláška č. 1 ministerstva dopravy z 26. ledna ovšem ponechává značný prostor pro různý výklad, nestanovuje přesná kritéria pro výběr uchazečů a nepřispívá k tomu, aby byl celý rozhodovací proces dostatečně průhledný. „Na papíře“ rychlým tempem Ačkoli reforma drah v Polsku pokračuje – alespoň „na papíře“
- s ohledem na blížící se vstup země do Evropské unie rychlým
tempem, není podle RBF zajištěno, že držitelé železničních licencí dostanou reálnou šanci, aby se mohli prosadit na trhu. Vedle nutného povolení totiž potřebují mít také zaručen nediskriminující přístup do sítě, možnost podnikat v prostředí spravedlivých cen za užívání infrastruktury a rovných rámcových podmínek pro všechny subjekty. Téma jednání železničního podnikatelského fóra bylo proto zvoleno příznačně – „Liberalizace železničního trhu v Polsku – Scénáře: Konkurenční prostředí versus konzervativní řešení“. Kritika RBF se soustředila na pokračující monopol PKP a vlažný postoj vlády ke skutečné liberalizaci železničního trhu. Vzhledem k špatné finanční situaci Polských státních drah, jejichž vnější zadlužení dosahuje přibližně 1,9 miliardy X, se však polská vláda očividně obává dalších kroků, které by mohly podnik destabilizovat. Železniční sektor před zásadními úkoly Úkoly, které stojí před polským železničním sektorem, jsou zcela zásadní povahy, zdůraznil na fóru prezident RBF Wojciech Paprocki. V první řadě půjde o harmonizaci s dopravním právem Evropské unie, a to nikoli o harmonizaci pouze formální. Za druhé bude nutné tato pravidla důsledně aplikovat v praxi. Za třetí bude podle jeho názoru nevyhnutelné, aby byla polská železniční infrastruktura dostatečně připravena na vstup země do Evropské unie. Stát, který je zodpovědný za její stav, musí pro její rozvoj vyčlenit dostatek finančních prostředků, zdůraznil. Polská vláda by ráda uzavřela projednávání kapitoly doprava s Evropskou unií již do konce prvního pololetí. Evropská komise ovšem za realističtější termín považuje konec roku. Lze očekávat, že kompromisní řešení bude přijato v oblasti silniční dopravy, kabotáže v nákladní dopravě, osobní dopravy v rámci EU a – právě v otázce železniční reformy. Ředitel PKP Krzysztof Celinski v diskusi připomněl, že ani v zemích Evropské unie není v případě liberalizace dostatek vůle pro praktické prosazení představ Evropské komise. Při této příležitosti zmínil železniční nehody ve Velké Británii, spor o oddělení infrastruktury a provozu v Německu a odpor Francie k liberalizaci železničního trhu. Konkurenti PKP se ovšem nehodlají smířit s postavením podniků, které mohou působit jen tam, kde státní dráhy „vyklidily pole“ kvůli nedostatku finančních prostředků. V praxi to znamená, že PKP novým provozovatelům železniční dopravy bez průtahů přenechávají pouze neatraktivní tratě. I když státní dráhy PKP v současné době realizují 99 procent objemu přepravy na 16 tisících kilometrech tratí, členové RBF se nehodlají smířit s pozicí druhořadých podniků a jsou rozhodnuti usilovat o rovnocenné postavení na trhu. Jedním z nejsilnějších členů fóra je společnost ChemTrans Logistic Holding, která se specializuje na přepravu chemikálií, hnojiv a dalších podobných látek v kotlových vozech a která v loňském roce přepravila přibližně 16 miliónů tun zboží. V minulém licenčním řízení získal podnik v podstatě bezcennou koncesi. Vedení firmy se proto tentokrát pojistilo a požádalo o právní asistenci renomovanou mezinárodní právní kancelář.
