21. června 2001
Pět miliónů Kč získala od státu firma PRaK na dokončení projektu rychlodráhy Praha-Kladno na základě smlouvy uzavřené mezi Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) a předsedou představenstva firmy PRaK Ladislavem Bínou. Státní pomoc je určena na dopracování projektu prvního úseku rychlodráhy mezi Masarykovým nádražím a letištěm Ruzyně. Na začátku června to oznámili ředitel fondu Pavel Švagr a Ladislav Bína. Podle Ladislava Bíny byla zpracováním projektu už pověřena projekční firma Metroprojekt, která bude muset do původního projektu České správy letišť zapracovat zásadní připomínky úřadů městské části Praha 6. Společnost PRaK podle něj všechny hlavní připomínky respektuje. „Vše směřuje k tomu, aby projekt byl dokončen v listopadu a územní rozhodnutí získal v září 2002,“ prohlásil v polovině května Ladislav Bína. „Dejvická stanice rychlodráhy bude zahloubena a trať elektrifikována,“ uvedl. Hlavní problém projektu však spatřuje v odklonu nákladní vlakové dopravy mezi Prahou a Kladnem. Aby se totiž nynější trať mohla stát základem rychlodráhy, bude muset být nákladní doprava svedena jinam. Pavel Švagr i Ladislav Bína potvrdili, že smlouva neřeší financování druhé části projektu mezi letištěm Ruzyně a Kladnem. Tento projekt má stát osm miliónů Kč a společnost PRaK jej hodlá dokončit společně s dokumentací pražského úseku. Ředitel SFDI přitom nevyloučil, že by se fond v budoucnu mohl podílet i na těchto nákladech. Společnost PRaK, která byla založena v roce 1994 a jejímž úkolem je příprava, stavba a provozování rychlodráhy, pověřil rolí investora celého projektu letos v březnu ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Tuto činnost převzala po České správě letišť. Podle dosavadních studií by měl pražský úsek rychlodráhy měřit 18,4 kilometru a vlakové soupravy by tuto vzdálenost měly urazit za 23 minut. Stavebně má být dokončen v roce 2005 a o rok později by na něj měla navázat elektrifikovaná trať z letiště do Kladna. Podle projektu České správy letišť měla stavba pražské části stát šest miliard Kč. Financování výstavby měla krýt bankovní půjčka se státní garancí. Podle odborníků však mohou náklady po zapracování připomínek Prahy 6 vzrůst až dvojnásobně. (čtk)
