10. října 2002
V čele odboru veřejné a kombinované dopravy ministerstva dopravy a spojů, v jehož kompetenci je i obor kombinované dopravy, stojí od dubna letošního roku někdejší ředitelka kanceláře ministra ing. Milada Šmejkalová. S novou ředitelkou jsme hovořili o jejích prioritách v této funkci a o zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, který minulý týden konstatoval nedostatky při zpracování programu rozvoje kombinované dopravy v zemi.
„Jaký je váš vztah ke kombinované dopravě, která je jednou z náplní činnosti vašeho odboru?“
„Pracovala jsem v ČSAD, poté dlouhá léta v Ústavu silniční a městské dopravy, několik let ve Sdružení ČESMAD Bohemia a nakonec jako ředitelka kanceláře ministra dopravy a spojů. Prakticky po celý svůj profesní život jsem se tak na různých úrovních stýkala s problematikou veřejné dopravy. Ani kombinovaná doprava pro mě při nástupu na tento odbor nebyla neznámým pojmem, ale poněkud nová pro mě celá její problematika přece jen byla. V současné době se učím znát jednotlivé předpisy, poznávám operátory a setkávám se s nimi, abych se seznámila s problémy, s nimiž se potýkají a při jejichž řešení by jim ministerstvo mohlo pomoci.“
„Jaké jsou podle vás perspektivy kombinované dopravy v ČR a co hodláte v této oblasti ve funkci prosadit? Co nejvíce brání rozvoji tohoto zvláštního dopravního oboru v českých podmínkách?“
„Za současných podmínek se jedná především o mezinárodní kombinovanou dopravu (kontejnery) ve vazbě na přepravu po moři. Protože kombinovaná doprava je zcela v privátní sféře, závisí na záměrech jednotlivých podnikatelských subjektů. Naším hlavním záměrem je tak zejména rozšiřování a zkvalitňování spolupráce a koordinace státních orgánů, železnice, případně i dalších subjektů, a to jak vnitrostátně, tak i mezinárodně, s cílem dalšího zkracování přepravních dob a zkvalitňování služeb v kombinované dopravě. Pokud jde o druhou část otázky, většímu rozvoji mezinárodní kombinované dopravy brání především její cena (zvláště pro jednotlivé zásilky), v případě vnitrostátní kombinované dopravy pak i krátké přepravní vzdálenosti.“
„Podle zprávy ČTK z minulého týdne je NKÚ toho názoru, že ministerstvo dopravy při tvorbě strategie rozvoje kombinované dopravy nevycházelo z potřebných analýz a výpočtů. Kvůli absenci odborných rozborů je tak ČR odkázána jen na vlastní zdroje a nemůže čerpat prostředky z Evropské unie. Je to tak?“ „Usnesením vlády č. 414 z června roku 1998 byl schválen materiál MDS s názvem ‚Systémová podpora rozvoje kombinované dopravy do roku 2000, s výhledem do roku 2005‘. Při přípravě tohoto dokumentu se vycházelo zejména z nutnosti plnit mezinárodní závazky, které Česká republika ve vztahu ke kombinované dopravě přijala. Jedná se o Dohodu AGTC (Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech), o několik rezolucí CEMT (rezoluce ke snižování emisí CO2 v dopravě – květen 1993, rezoluce k rozvoji mezinárodní kombinované dopravy – květen 1994 a duben 1997), Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu a další. Prostudovaly se základní dokumenty EU o budoucím rozvoji společné dopravní politiky a o státních intervencích pro oblast kombinované dopravy. Návrhy obsažené v našem materiálu vycházely dále z podrobných analýz situace v kombinované dopravě u nás, výsledků a požadavků dopravního trhu a způsobů konkrétní podpory uplatňovaných v Evropské unii. Na základě toho byla navrženo, aby podpora státu byla orientována zaprvé na investice týkající se rozvoje technické základny (nákup nových železničních vozů, případně na rekonstrukci starých železničních vozů, na zavedení dalších technologií kombinované dopravy, tedy výměnných nástaveb, případně obdobných jednotek a jejich silničních nosičů, na pořízení nové, případně na doplnění nebo modernizaci stávající techniky pro potřebu manipulace zejména s výměnnými nástavbami v překladištích kombinované dopravy, na úpravu plavidel kombinované dopravy, na výstavbu a vybavení objektů v překladištích kombinované dopravy, pro orgány státní správy atd.) a zadruhé na provoz (zejména na doprovázenou kombinovanou dopravu Ro-La z Lovosic do Drážďan). Podle mého názoru byl materiál připraven velmi seriózně.
NKÚ ve zprávě zpochybňuje zejména investiční dotaci na zajištění potřebného počtu železničních vozů pro mezinárodní kombinovanou dopravu. Železniční vozy ovšem představují pro kombinovanou dopravu v našich podmínkách základní dopravní prostředky – v případě jejich nedostatku nemůže kombinovaná doprava vůbec fungovat. Starší vozy řady Sgs (Pasy), vyrobené v letech 1975 až 1976, bylo možné provozovat v mezinárodní dopravě na zvláštní výjimku pouze do konce roku 1999. Jednalo se o 542 z celkem 737 vozů pro kombinovanou dopravu (v roce 1995), za něž České dráhy neměly náhradu. V zájmu odvrácení kritické situace proto bylo nutné nahradit (obnovit) staré nevyhovující železniční vozy tak, aby bylo možné minimálně zachovat nebo zvýšit výkony a přepravní objemy kombinované dopravy, což se také podařilo. České dráhy by z vlastních zdrojů žádné nové železniční vozy nemohly pořídit, proto nákup nových vozů v září roku 1997 podpořil i Svaz podnikatelů a zaměstnavatelů v dopravě, který také doporučil, aby byly Českým drahám ze sta procent uhrazeny. Z prostředků dotace se podařilo zakoupit 458 železničních vozů, tedy méně, než kolik jich bylo z mezinárodního provozu vyřazeno. Počet vozů Českých drah pro mezinárodní kombinovanou dopravu tak zůstává stále nižší, než v roce 1995, i přesto se však v období let 1996 až 2001 objemy nedoprovázené kombinované dopravy prakticky zdvojnásobily. I na základě této skutečnosti lze jednoznačně konstatovat, že poskytnutá dotace byla účinná.
Možnost čerpání prostředků Evropské unie pro rozvoj kombinované dopravy u nás je do ur-čité míry sporná. Fond ISPA je určen zejména pro rozvoj dopravní infrastruktury, která je ve vlastnictví státu. Z tohoto fondu Česká republika čerpá na projekty výstavby nebo rekonstrukce železničních tratí i silničních komunikací, které se používají také pro systém kombinované dopravy. Z dopravní infrastruktury vlastní operátoři kombinované dopravy u nás pouze překladiště. Program PACT byl sice určen na podporu kombinované dopravy, ale pouze pro členské státy EU. Zbývá tedy podpůrný program Marco Polo, ze kterého budou mít možnost operátoři čerpat od příštího roku.“
„Jak ČR prostředky z tohoto programu využije? Jsou již připraveny konkrétní projekty?“
„O návrhu programu Marco Polo byla informována jak Sekce kombinované dopravy Svazu dopravy ČR, tak i Svaz spedice a logistiky a odborná veřejnost prostřednictvím odborných periodik včetně Dopravních novin. Konkrétní projekty však musí připravit a předložit jednotliví operátoři kombinované dopravy nebo jiné subjekty činné v oblasti dopravy a přepravy (program Marco Polo není určen pouze pro kombinovanou dopravu, ale i na podporu všech druhů dopravy s výjimkou dopravy silniční). I když zatím nebylo oficiálně zveřejněno příslušné Nařízení Rady ES o programu Marco Polo, Evropská komise rozhodla, že začne žádosti o podporu z prostředků programu vybírat s předstihem. O žádné žádosti z České republiky mi však zatím není nic známo.“
„Jaké objemy KD ministerstvo zaznamenalo v loňském roce (v meziročním srovnání)? Jaká je situace letos? UIRR zaznamenala po dlouhém období konečně zase nárůst – v prvních osmi měsících o jedno procento. Jak je tomu u nás?“
„V loňském roce se ve srovnání s rokem 2000 zvýšil objem nedoprovázené kombinované dopravy o sedm procent, naopak u doprovázené kombinované dopravy (systém Ro-La) byl počet přepravených silničních vozidel meziročně nižší o 19 procent. Pro letošní rok zatím nemáme k dispozici údaje, se kterými by se dalo pracovat.“
„Systémová podpora rozvoje KD podle usnesení vlády nebyla naplněna loni ani letos. Budou investiční dotace v rozpočtu vyčleněny alespoň na příští rok?“
„Investiční dotace byla uplatňována, ale její schválení bude i v příštím roce záviset na možnostech státního rozpočtu. V současné době se návrh státního rozpočtu na příští rok teprve připravuje, takže zatím nelze jednoznačně prohlásit, zda bude dotace schválena.“
„Vláda minulý týden schválila mezivládní dohodu o kombinované dopravě s Bulharskem. S kterými dalšími zeměmi byla podepsána podobná smlouva a jaký je její praktický význam?“
„Podobné smlouvy jsou uzavřeny s Rakouskem, Slovenskem a Maďarskem, v určitém stadiu rozpracování je vedle dohody s Bulharskem i dohoda se Slovinskem. Nově připravujeme dohodu také s Polskem, s nímž zatím dvoustranné vztahy upravuje jen memorandum o provozování kombinované dopravy. Oslovili jsme rovněž Chorvatsko, ale zatím bez odezvy. Ve všech případech jde o obdobné dohody, jejichž cílem je usnadnit provozování mezinárodní kombinované dopravy mezi oběma zeměmi včetně odbavování na hranicích. Praktický význam by mohly mít také například v případě problémů se zahraničními vstupními povoleními pro silniční dopravce.“
„Zanedlouho by se v ČR měli sejít vaši kolegové ze zemí Visegrádské skupiny. Kdy se toto jednání uskuteční a co bude jeho cílem?“
„Jednání se uskuteční v druhé polovině října, nejspíše v Čejkovicích na Moravě. Jeho náplní bude práce na společném prohlášení, v němž by se všechny čtyři státy měly dohodnout na společných podmínkách rozvoje a zkvalitnění kombinované dopravy (zejména při přechodu hranic). Loni bylo podepsáno společné prohlášení ministrů dopravy zemí V4 o železnicích a kombinované dopravě. V Čejkovicích se předpokládá podrobné rozpracování části, která se týká kombinované dopravy. Jedním z námětů bude i sjednocování dopravní politiky všech čtyř zemí v zájmu možnosti čerpání prostředků pro mezinárodní projekty kombinované dopravy z fondů Evropské unie.“
„Jakou budoucnost předpovídáte Ro-La Lovosice-Drážďany po dokončení dálnice mezi Prahou a Drážďany? Domníváte se, že je reálná její podpora z fondů EU?“
„Po dokončení dálnice Praha-Drážďany se předpokládá ukončení provozu linky Ro-La. Svobodný stát Sasko přestane po dokončení dálnice poskytovat dotace ze svého státního rozpočtu a ani provozní podpora z fondů Evropské unie není reálná. V současné době probíhá řešení ‚Studie nedoprovázené kombinované dopravy mezi ČR a Saskem‘. Tento projekt je konkretizací Usnesení vlády ČR č. 993/2001 k návrhu řešení reorganizace dopravního systému v regionu severních Čech s cílem převést významnou část kamiónového provozu z dálnice D8 do jiných dopravních systémů. Projekt by měl být řešen společně se saskou stranou, ta však na něm zatím žádné práce nezahájila.“
Luboš Spálovský
