28. června 2021, čtk
Stavbaři minulý týden zahájili dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Jde o první stavbu dálnice formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvanou formou PPP (Public Private Partnership) v ČR. Náklady budou téměř deset miliard Kč bez DPH.
Nový úsek vybuduje konsorcium DIVia soukromých firem Vinci a Meridiam. Dálnici a navazující částí silnice I/20 bude provozovat a udržovat 24 let a čtyři měsíce, za což mu stát bude platit. Stát by měl za využívání nové dálnice zaplatit 17,8 miliardy Kč. Novinářům to řekli zástupci obou stran. V provozu bude celá D4 v prosinci 2024. V hlavní trase jsou vydaná všechna stavební povolení. Zároveň se bude modernizovat 16 kilometrů už zprovozněných částí.
„Stavba je rozdělená do pěti úseků, stavět se ale budou všechny najednou. Naposledy se takto dlouhý úsek dálnice stavěl naráz při výstavbě dálnice D5 z Plzně na státní hranici s Německem v 90. letech. Právě při výstavbě delších úseků dává PPP model financování největší smysl, a proto o něm uvažujeme například u dostavby dálnice D 35, která je alternativou brněnské D1,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček.
Stavět se naráz začnou úseky D4 Háje – Milín, Milín – Lety, Lety – Čimelice, Čimelice – Mirotice a rozšíření silnice u Mirotic. Stavbaři vytěží 2,12 milionu metru krychlových půdy, vzniknou dvě odpočívadla s čerpacími stanicemi. „Poprvé v České republice postaví dálnici privátní firma, která ji bude provozovat,“ řekl premiér Andrej Babiš. Až bude D4 hotová, budou dvě možnosti, jak jet z Prahy do jižních Čech. D4 skončí před Pískem, kde na ni navazuje silnice I/20. Na ní do roku 2024 přibude mezi Pískem a Pištínem předjížděcí pruh pro jeden i druhý směr, náklady budou téměř miliarda Kč. Druhá možnost je dálnice D3, z níž je zatím v provozu 70 kilometrů mezi Meznem a Českými Budějovicemi. Má spojit Prahu s Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit by měla 170 kilometrů, podle premiéra by měla být hotová do roku 2028. Teď se staví obchvat Budějovic, letos se začne stavět i 8,5 kilometru dlouhý úsek Třebonín – Kaplice nádraží.
D4 z Prahy na jih Čech se staví od roku 1969. V provozu je zatím delší úsek od Prahy po Háje na Příbramsku a několik kilometrů na Písecku mezi Novou Hospodou a Miroticemi. Dostavět zbývá 32 kilometrů mezi Háji a Miroticemi na Písecku.
Další možnosti pro využití PPP
Formou PPP projektů, kdy dopravní stavbu postaví firmy, provozují ji a stát jim za to platí, by v ČR mohly vzniknout i vysokorychlostní tratě či dálnice D3 v Posázaví. Vláda chce, aby se tak postavila dálnice D35 z Královéhradecka na Hanou. Podobně by se PPP formou mohly budovat železniční tratě na Drážďany nebo do Polabí. Při zahájení dostavby D4 to řekl Karel Havlíček.
Když se staví delší úseky, dává PPP model financování největší smysl, uvedl ministr. „Pro nás je to revoluční krok. Nejenom že se nám to podařilo vysoutěžit za dobrou cenu a že se zde vytvoří tlak na kvalitu a že odlehčíme trošku Ředitelství silnic a dálnic, ale pro nás to bude i inspirace do budoucna. Je nabíledni, že s takovou intenzitou, s jakou investujeme v posledních letech, se to už nemusí podařit v letech příštích. Nemusí být dostatek zdrojů. A právě PPP projekty jsou dobrým řešením,“ řekl ministr.
Jak doplnil, dá se při nich i víc tlačit na kvalitu. Vláda by podle něj byla ráda, kdyby jako PPP projekt vznikla D35. „Spojnice mezi Hradcem Králové a středem Moravy. Současně je skutečně k vážné diskusi začít připravovat PPP u vysokorychlostních tratí, protože v tuto chvíli už máme studie proveditelnosti, zahajujeme stavební řízení a v roce 2025 se začíná stavět směrem na Drážďany, Polabí a Moravská brána. A určitě je ke zvážení, byť je to náročná stavba, D3 v Posázaví,“ řekl ministr.
Staví se tak podle něj v jiných západoevropských zemích, jako Francii nebo Británii, ale i jinde: zmínil spojení mezi Moskvou a Petrohradem. „Je to celosvětový trend,“ dodal Karel Havlíček.
Podle expertů se tyto projekty mohou prodražit
Stavba dálnice formou tzv. PPP projektu, kdy stavbu i provoz financují soukromí investoři a stát jim projekt postupně splácí, je pro stát rychlejší, může se však prodražit. Vyplývá to z komentářů některých oslovených analytiků. Nutným předpokladem pro takové plány je ale podle analytiků zdárné dokončení právě započatého úseku D4 bez výraznějších komplikací.
Mezi výhody PPP řadí například ekonom společnosti Cyrrus Petr Pelc především rozložení finanční zátěže do delšího období a určitou záruku údržby dálnice. „Pro stát to znamená jisté přenesení vybraných aktivit a zodpovědnosti na třetí strany. Procesně by se rovněž mělo jednat o jednodušší a rychlejší variantu oproti klasickému způsobu,“ dodal.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zase vyzdvihl efektivnější využití peněz soukromým sektorem. „Privátní firmy jsou totiž schopny lépe pracovat s rizikem, a tak snížit celkové náklady projektu po celou dobu jeho životnosti,“ uvedl. Podle Kovandy navíc u soukromých investorů nebývají problémy s dodržováním termínů. Důležitá je také úleva pro státní rozpočet.
Problémem naopak může být podle Pelce nižší transparentnost při výběru zhotovitelů a vyšší dlouhodobé náklady kvůli vyšším cenám půjček pro soukromé firmy. „Úvěrování státu je levnější než úvěrování komerčních subjektů. Vyšší úrokové náklady se následně promítnou do celkové výše investice,“ řekl Pelc. Podle Kovandy musí pro tyto případy být výhody zapojení soukromého investora natolik silné, aby tuto nevýhodu převážily.
O úspěchu prvního dálničního PPP projektu tak může rozhodnout nastavení spolupráce mezi státem a investorem. Pelc zdůraznil, že důležité je správné nastavení smluvní dokumentace, ze které bude jasný rozsah možného navyšování sjednaných cen stavebních prací. Velká část rizik by pak měla být ponechána právě třetím stranám. „Důležitým faktem ale zůstává to, že dálnice by měla být po celou dobu ve vlastnictví státu,“ dodal.
Úsek dálnice D4 o délce 32 kilometrů postaví francouzské konsorcium DIVIa. To bude následně i dalších 25 let zodpovědné za provoz úseku i dalších 16 kilometrů, které stojí už nyní. Francouzi uspěli ve veřejné soutěži s nabídkou 16,55 miliardy korun. Cenu však postupně navýší další vlivy, jako například inflace či vývoj kurzu koruny. Ministerstvo dopravy už v minulosti avizovalo, že právě PPP projekty jsou jednou z variant budoucího financování dopravní výstavby. Důvodem je stále vyšší tlak na veřejné rozpočty a také předpokládaný úbytek peněz z evropských fondů.
Ministerstvo uvádí, že s dalšími PPP projekty počká na průběh stavby D4. V minulosti se stát pokoušel takto postavit například úsek D3 mezi Borkem a Bošilcem nebo ostravskou část D1. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěny konvenčním způsobem, tedy za peníze státu. Do budoucna se o využití PPP uvažovalo například pro stavby dálnic D6 nebo D35.
(čtk)
Foto: MD
