11. prosince 2012
Monika Heimingová je ve funkci výkonné ředitelky Evropského svazu nezávislých provozovatelů železniční infrastruktury EIM od loňského října. Po roce působení v čele EIM se v rozhovoru pro Dopravní noviny vyslovila k prioritám sdružení, 4. železničnímu balíčku a roli provozovatelů infrastruktury při liberalizaci evropského železničního trhu. „Provozovatelé železniční infrastruktury potřebují nezbytné kompetence, aby dokázali vyhovět všem přáním zákazníků,“ řekla mimo jiné.
Jak hodnotíte iniciativu Evropské komise předložit návrh 4. železničního balíčku ještě před koncem roku?
„Jednoznačně podporujeme Evropskou komisi v jejích snahách odstraňovat překážky na cestě k jednotnému evropskému železničnímu trhu a současně posilovat výkonnost, konkurenceschopnost a celkový růst systému železniční dopravy. Členové EIM jsou přesvědčeni o tom, že provozovatelé infrastruktury by v tomto procesu měli sehrávat zásadní úlohu. Z tohoto důvodu považujeme přijetí 4. železničního balíčku za zásadní krok. Všichni aktéři očekávají od Evropské komise jasný signál, jakým způsobem bude reforma evropského železničního trhu dotažena do konce. Platí to především pro Francii, ale i pro ostatní členské státy Evropské unie, které zásadní restrukturalizace jejich drah teprve čeká.“
Co přesně rozumíte pod zásadní úlohou provozovatelů infrastruktury?
„S ohledem na skutečnost, že proces liberalizace trhu stále pokračuje, je nezbytné, aby provozovatelé železniční infrastruktury byli schopni vyhovět všem potřebám uživatelů. Infrastrukturní podniky se v průběhu reformy evropského železničního trhu postupně vyvinuly nebo vyvíjejí v samostatné subjekty, které musejí získat strategický nadhled a zajistit dlouhodobý rozvoj železniční sítě. Uznala to i Evropská komise v připravovaném 4. železničním balíčku, kde definuje optimálního provozovatele železniční infrastruktury budoucnosti.“
Jak tedy takový optimální provozovatel vypadá?
„Provozovatelé železniční infrastruktury musejí mít k dispozici všechny nástroje potřebné pro splnění nároků trhu podle potřeb zákazníků. Důraz se klade na efektivitu, investice a zákaznicky orientované služby.“
Vede cesta k optimálnímu provozovateli infrastruktury přes striktní oddělení správy dopravní cesty a provozu železniční dopravy?
„EIM podporuje všechny návrhy, které jednoznačně zajistí absolutní neutralitu provozovatelů infrastruktury – zdůrazňuji slovo všechny – a mezi ně patří i striktní oddělení provozování sítě a dopravy. Pouze pravidla, která vyloučí konflikt zájmů, jsou totiž zárukou efektivního a výkonného železničního trhu. Pro zvládnutí potřeb zákazníků potřebují provozovatelé infrastruktury tři hlavní předpoklady: posílení kompetencí, koncentraci kompetencí a neoddiskutovatelnou nezávislost.“
Jak si to představujete konkrétně v praxi?
„Kompetence tak, jak je předpokládá komunitární právo, musejí být u provozovatelů infrastruktury rozšířeny na všechny funkce, které mají tyto podniky jako ekonomické jednotky splňovat. Rozdrobení kompetencí nedává smysl ani z hlediska ekonomického, ani z hlediska zajištění příslušné výkonnosti sítě. Je to dobře vidět například tam, kde je provozovatel infrastruktury sice formálně vyčleněn ze struktury velké železniční organizace, avšak k vlastní samostatné činnosti nemá dostatek prostoru, protože nadále plní pouze úkoly vyplývající z vazeb na původní mateřský podnik. Větší nezávislost je nutná také pro transparentnost rozhodovacích procesů, aby byly vyloučeny jakékoli možné střety zájmů. Provozovatel infrastruktury potřebuje mít pro své rozhodování naprostou volnost, zejména od vlivu drah.“
Je možné položit rovnítko mezi rozšíření kompetencí a oddělení infrastruktury a provozu?
„Pro EIM nejsou důležitá slovíčka nebo proklamovaná hesla. Naši členové považují za klíčové, aby vedle zajištění bezpečné sítě dokázali i vyhovět požadavkům zákazníků. Na prvním místě jsou pro ně tedy výkony, efektivita a transparentnost železničního trhu. Rozšířením kompetencí a nezávislosti získáme možnost toto vše splnit. Organizační modely musejí garantovat neutralitu provozovatelů infrastruktury. Železniční trh, který je již více než deset let v permanentním pohybu, by se díky tomu měl konečně stabilizovat. Od Evropské komise očekáváme návrhy ve směru k závazné definici úlohy provozovatele železniční infrastruktury. Není možné plýtvat zdroji tím, že se každý krok provozovatele musí přezkoumávat, zda je právně v pořádku a zda jím náhodou nedochází k nežádoucí dezinterpretaci pravidel. Bude-li nastolena právní jistota, lépe využijeme všechny zdroje, které máme na trhu k dispozici.“
Harmonizované předpisy jsou jedna věc, ale jak vypadá reálná spolupráce mezi provozovateli infrastruktury?
„Celoevropsky definované kompetence a transparentní procesy přirozeně zlepší i spolupráci provozovatelů, z čehož budou profitovat zákazníci. Členové EIM se zavázali, že železniční síť budou provozovat ve prospěch zákazníků, aby se železnice stala znovu páteří evropského dopravního systému. Individuální zájmy musejí jít stranou – to je důležitý rozdíl oproti chování podniků stále zapojených do holdingových drážních struktur.“
Siim Kallas uvedl, že na striktním oddělení sítě a provozu trvat nebude a nadále připouští existenci integrovaných podniků. Nebude mít tento scénář na EIM negativní dopad?
„Ne, proč by měl mít? EIM má oproti jiným svazům s heterogenní členskou strukturou jednu velkou přednost: můžeme se plně koncentrovat na zájmy našich členů. Pomalu se stáváme platformou ,one-stop-shop‘, která slouží k výměně nejlepších zkušeností, a současně vystupujeme jako respektovaný partner pro evropské instituce, zákazníky, zasilatele, speditéry a regulátory.“
Jak reaguje EIM na četné studie na zakázku různých podniků, jejichž cílem je vyvrátit přednosti integrovaných systémů?
„Musíme zdůraznit, že studie podporující integrované nebo naopak oddělené drážní struktury mají jisté limity. Není dostatek relevantních dat, aby bylo skutečně možné odpovědně vyhodnotit náklady, výkonnost a efektivitu obou organizačních modelů. Mimoevropské dráhy pracují často v režimu monopolů nebo nezahrnují nákladní dopravu; sotva tedy mohou sloužit jako vhodný příklad pro evropský trh. Soustřeďme se na naši evropskou realitu, která je celosvětově jedinečná. Proto jsou potřebná speciální opatření pro zajištění efektivity a výkonnosti evropské železnice.“
Evropský svaz nezávislých provozovatelů železniční infrastruktury (EIM)
Členská základna EIM sahá od severu po jih Evropy a zahrnuje i některé z největších evropských železničních sítí. Členy svazu jsou provozovatelé z Belgie, Dánska, Finska, Francie, Nizozemska, Polska, Španělska, Švédska, Velké Británie a Norska. V roce 2010 se přidruženým členem stal High Speed 1. Někteří členové působí v rámci holdingových struktur velkých železničních podniků, všichni však splňují požadavky evropských směrnic 1. železničního balíčku (2001/14). Ve všech případech jsou jejich infrastrukturní a dopravní aktivity provozně i účetně odděleny.
Členové EIM v Evropě zaměstnávají na 124 tisíc pracovníků, nepřímo však (zejména při údržbě) dávají práci více než 250 tisícům osob. Dvanáct členů EIM spravuje 50 procent celkové délky železniční sítě v Evropské unii (statistiky pro EU 25 a EFTA 2). Po jejich tratích se každoročně v osobní dopravě realizují výkony přes 257 miliard osobokilometrů, což představuje 62 procent osobní železniční dopravy ve 27 členských zemích EU. Členové EIM v současné době – v raných stadiích liberalizace trhu nákladní dopravy – zajišťují 40 procent veškerého nákladního provozu. Zaměření na zákazníky je pro členy EIM zásadní, někteří z nich mají na trhu sedm a více konkurentů.
